Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Spojením možností dvou kosmických observatoří NASA, kterými jsou Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, společně s jedním přírodním jevem, kterým je vesmírná gravitační čočka, astronomové ustanovili nový rekord a objevili doposud nejvzdálenější galaxii ve vesmíru.

Velmi malý objekt, který je pouze nepatrným zlomkem velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy – umožňuje pohled zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhá 3 % jeho současného stáří, které bylo určeno na 13,7 miliardy roků. Nově objevená galaxie byla pojmenována MACS0647-JD. Vidíme ji ve stavu, v jakém se nacházela 420 miliónů roků po vzniku vesmíru označovaném jako velký třesk. Aby její světlo dosáhlo Země, muselo putovat vesmírem 13,3 miliardy roků.

Toto je poslední objev v rámci rozsáhlého programu, který využívá vliv vesmírných gravitačních čoček k odhalení vzdálených galaxií z období mladého vesmíru. Průzkum s názvem Cluster Lensing And Supernova survey with Hubble (CLASH) využívá kosmické dalekohledy a působení velmi hmotných kup galaxií ke zvýšení jasnosti vzdálených galaxií v důsledku efektu označovaného jako gravitační čočka.

Po cestě trvající 8 miliard let světlo galaxie procházelo kolem masivní kupy galaxií MACS J0647+7015. V důsledku tohoto vlivu gravitační čočky objevil mezinárodní výzkumný tým, jehož vedoucím byl Marc Postman (Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland), tři zvětšené obrázky objektu MACS0647-JD, pořízené prostřednictvím HST. Gravitace kupy galaxií zesílila světlo vzdálené galaxie a vytvořila její obrázky, které jsou přibližně 8krát, 7krát a 2krát jasnější, než by měly ve skutečnosti být. Bez tohoto vlivu by astronomové tuto velice vzdálenou a slabou galaxii nemohli spatřit.

Objekt je tak malý, že se může jednat o zárodečný útvar vznikající budoucí galaxie. Analýzy ukazují, že průměr galaxie je méně než 600 světelných roků. Na základě pozorování poněkud bližších galaxií astronomové usoudili, že typická galaxie z této epochy by měla mít průměr zhruba 2 000 světelných let. Pro srovnání: Velký Magellanův oblak – trpasličí galaxie, která je průvodcem naší Galaxie – má průměr 14 000 světelných roků. A průměr naší Galaxie je asi 150 000 světelných let.

„Pozorovaný objekt může být jedním z mnoha stavebních bloků budoucích galaxií,“ vysvětluje Dan Coe (Space Telescope Science Institute). „V průběhu následujících 13 miliard roků mohl absolvovat desítky, stovky či tisíce srážek a splynutí s jinými objekty.“

Odhadovaná celková hmotnost hvězd této zárodečné galaxie odpovídá zhruba 100 miliónům až jedné miliardě hmotností Slunce, což je 0,1 až 1 % hmotnosti hvězd naší Galaxie.

Dan Coe strávil se svými spolupracovníky několik měsíců systematickým prověřováním alternativních možností vysvětlení tohoto objektu, jako jsou například červené hvězdy, hnědí trpaslíci, červené (staré a/nebo obsahující velké množství prachu) galaxie v průměrné vzdálenosti od Země apod. Nakonec dospěl k závěru, že velmi vzdálená galaxie je tím správným vysvětlením.

Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
Objev nejvzdálenější galaxie ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, M. Postman and D. Coe (STScI), and the CLASH Team
„Všechny tři obrázky galaxie vytvořené v důsledku gravitační čočky se nacházejí v polohách, jaké byly očekávány pro velmi vzdálenou galaxii pozorovanou ze Země, a jsou v souladu s nejlepšími modely pro takovouto gravitační čočku,“ dodává Dan Coe.

Rudý posuv je důsledkem probíhajícího rozpínání vesmíru. Pro galaxii MACS0647-JD byl určen na hodnotu odpovídající číslu 11, což je vůbec nejvyšší rudý posuv, jaký byl kdy pozorován. Vlnové délky ultrafialového záření galaxie byly posunuty do oblasti blízkého infračerveného záření v důsledku putování světla rozpínajícím se vesmírem. „V raném vesmíru zářily galaxie díky přítomnosti horkých mladých modrých hvězd, avšak při pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu se nyní jeví jako mimořádně červené.“

První galaxie se ve vesmíru vytvořily zhruba v období 100 až 500 miliónů roků po velkém třesku. Galaxie, které se zformovaly v raném období vesmíru, jsou objevovány jako starobylé útvary, obsahují velmi málo těžkých prvků, jejichž množství se zvyšovalo až později při explozích supernov.

Takovéto galaxie budou zajisté cílem výzkumu pro nový připravovaný kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST). „Při pozorování prostřednictvím HST jsme již dosáhli jeho limitu, protože galaxie jsou stěží viditelné,“ říká Marc Postman. „K pozorování takto slabých objektů potřebujeme větší kosmické dalekohledy.“

Nový kosmický rekordman je druhou velmi vzdálenou galaxií objevenou v rámci programu CLASH. Počátkem roku 2012 astronomové ohlásili objev galaxie, která existovala již v době, kdy vesmír byl starý 490 miliónů roků (rudý posuv z = 9,6); vznikla tedy o 70 miliónů roků později, než nově objevená galaxie.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MACS0647-JD, Gravitační čočka, Galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »