Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: Janella Williams, Penn State University
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: Janella Williams, Penn State University
Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.

Obě hvězdy, které tvoří nově objevený binární systém, jsou ve skutečnosti tzv. hnědí trpaslíci, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost na to, aby v jejich nitru panovala dostatečně vysoká teplota potřebná k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám podobným Slunci.

„Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku – jsou tak blízko, že by zde případní obyvatelé mohli zachytit pozemské televizní vysílání z roku 2006,“ říká Kevin Luhman. „Jistě se stanou vhodnými objekty pro pátrání po exoplanetách, protože se nacházejí velmi blízko Země. To je dělá velmi snadným cílem ke spatření případných planet obíhajících kolem jednoho či obou hnědých trpaslíků.“ Protože se jedná o třetí nejbližší hvězdný systém, ve vzdálené budoucnosti by možná mohl být prvním cílem pro pilotovanou expedici za hranici naší Sluneční soustavy, dodává Kevin Luhman.

Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci Autor: Janella Williams, Penn State University
Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci
Autor: Janella Williams, Penn State University
Hvězdná soustava byla pojmenována WISE J104915.57-531906, protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku. Nejbližší hvězdnou soustavou je dvojhvězda Alfa Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,4 světelného roku a která byla objevena v roce 1839. Součástí tohoto systému je i Proxima Centauri (nejbližší hvězda) objevená v roce 1917. Tato velmi slabě svítící hvězda je od Země vzdálena 4,2 světelného roku.

Edward Wright, hlavní vedoucí projektu družice WISE, říká: „Jeden z hlavních úkolů navrhované družice bylo pátrání po blízkých hvězdách v okolí Slunce. WISE J104915.57-531906 je zdaleka nejbližší hvězdou objevenou na základě dat z této družice pracující v oboru infračerveného záření. Detailnější pohled na dvojhvězdný systém může poskytnout například velký pozemní dalekohled Gemini či v budoucnu kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Další pozorování mohou přinést spoustu nových informací o objektech s nízkou hmotností označovaných termínem hnědí trpaslíci.“ Edward Wright je profesorem astronomie a astrofyziky na UCLA.

Někteří astronomové již dlouho uvažovali o možné existenci vzdáleného a slabého objektu obíhajícího kolem Slunce, který byl někdy označován jako Nemesis. Avšak Kevin Luhman uzavírá tuto diskusi následovně: „Můžeme vyloučit, že nově objevená soustava hnědých trpaslíků je takovýmto objektem, protože se pohybuje napříč oblohou příliš rychle na to, aby mohla obíhat kolem Slunce.“

Objevu nového hvězdného systému předcházelo studium snímků, které pořídila družice WISE do konce roku 2011, za období 13 měsíců. Během své mise družice pozorovala každé místo na obloze 2krát až 3krát. „Na základě studia těchto snímků jsme byli schopni říci, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což bylo klíčovým vodítkem ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ říká Kevin Luhman.

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Po zaregistrování jejího rychlého pohybu na snímcích z družice WISE zahájil Kevin Luhman hon na vypátrání předpokládané blízké hvězdy na fotografiích pořízených v minulosti. Zjistil, že skutečně byla zachycena na snímcích pokrývajících období od roku 1978 do roku 1999 v rámci dvou přehlídek oblohy (Two Micron All-Sky Survey a Deep Near Infrared Survey) jižní oblohy. „Na základě porovnání, jak hvězdný systém změnil svoji polohu na snímcích z družice WISE, jsem byl schopen extrapolovat jeho polohu zpět v čase a vypočítat, kde by se měl nacházet v období starších přehlídek oblohy – a opravdu, byl tam!“ dodává Kevin Luhman.

Na základě porovnání zjištěných poloh hvězdného systému určených z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož bylo odvozeno, že objekt má velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ říká Kevin Luhman.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, WISE J104915.57-531906


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »