Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: Janella Williams, Penn State University
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: Janella Williams, Penn State University
Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.

Obě hvězdy, které tvoří nově objevený binární systém, jsou ve skutečnosti tzv. hnědí trpaslíci, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost na to, aby v jejich nitru panovala dostatečně vysoká teplota potřebná k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám podobným Slunci.

„Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku – jsou tak blízko, že by zde případní obyvatelé mohli zachytit pozemské televizní vysílání z roku 2006,“ říká Kevin Luhman. „Jistě se stanou vhodnými objekty pro pátrání po exoplanetách, protože se nacházejí velmi blízko Země. To je dělá velmi snadným cílem ke spatření případných planet obíhajících kolem jednoho či obou hnědých trpaslíků.“ Protože se jedná o třetí nejbližší hvězdný systém, ve vzdálené budoucnosti by možná mohl být prvním cílem pro pilotovanou expedici za hranici naší Sluneční soustavy, dodává Kevin Luhman.

Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci Autor: Janella Williams, Penn State University
Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci
Autor: Janella Williams, Penn State University
Hvězdná soustava byla pojmenována WISE J104915.57-531906, protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku. Nejbližší hvězdnou soustavou je dvojhvězda Alfa Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,4 světelného roku a která byla objevena v roce 1839. Součástí tohoto systému je i Proxima Centauri (nejbližší hvězda) objevená v roce 1917. Tato velmi slabě svítící hvězda je od Země vzdálena 4,2 světelného roku.

Edward Wright, hlavní vedoucí projektu družice WISE, říká: „Jeden z hlavních úkolů navrhované družice bylo pátrání po blízkých hvězdách v okolí Slunce. WISE J104915.57-531906 je zdaleka nejbližší hvězdou objevenou na základě dat z této družice pracující v oboru infračerveného záření. Detailnější pohled na dvojhvězdný systém může poskytnout například velký pozemní dalekohled Gemini či v budoucnu kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Další pozorování mohou přinést spoustu nových informací o objektech s nízkou hmotností označovaných termínem hnědí trpaslíci.“ Edward Wright je profesorem astronomie a astrofyziky na UCLA.

Někteří astronomové již dlouho uvažovali o možné existenci vzdáleného a slabého objektu obíhajícího kolem Slunce, který byl někdy označován jako Nemesis. Avšak Kevin Luhman uzavírá tuto diskusi následovně: „Můžeme vyloučit, že nově objevená soustava hnědých trpaslíků je takovýmto objektem, protože se pohybuje napříč oblohou příliš rychle na to, aby mohla obíhat kolem Slunce.“

Objevu nového hvězdného systému předcházelo studium snímků, které pořídila družice WISE do konce roku 2011, za období 13 měsíců. Během své mise družice pozorovala každé místo na obloze 2krát až 3krát. „Na základě studia těchto snímků jsme byli schopni říci, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což bylo klíčovým vodítkem ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ říká Kevin Luhman.

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Po zaregistrování jejího rychlého pohybu na snímcích z družice WISE zahájil Kevin Luhman hon na vypátrání předpokládané blízké hvězdy na fotografiích pořízených v minulosti. Zjistil, že skutečně byla zachycena na snímcích pokrývajících období od roku 1978 do roku 1999 v rámci dvou přehlídek oblohy (Two Micron All-Sky Survey a Deep Near Infrared Survey) jižní oblohy. „Na základě porovnání, jak hvězdný systém změnil svoji polohu na snímcích z družice WISE, jsem byl schopen extrapolovat jeho polohu zpět v čase a vypočítat, kde by se měl nacházet v období starších přehlídek oblohy – a opravdu, byl tam!“ dodává Kevin Luhman.

Na základě porovnání zjištěných poloh hvězdného systému určených z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož bylo odvozeno, že objekt má velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ říká Kevin Luhman.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, WISE J104915.57-531906


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »