Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: Janella Williams, Penn State University
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: Janella Williams, Penn State University
Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.

Obě hvězdy, které tvoří nově objevený binární systém, jsou ve skutečnosti tzv. hnědí trpaslíci, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost na to, aby v jejich nitru panovala dostatečně vysoká teplota potřebná k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám podobným Slunci.

„Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku – jsou tak blízko, že by zde případní obyvatelé mohli zachytit pozemské televizní vysílání z roku 2006,“ říká Kevin Luhman. „Jistě se stanou vhodnými objekty pro pátrání po exoplanetách, protože se nacházejí velmi blízko Země. To je dělá velmi snadným cílem ke spatření případných planet obíhajících kolem jednoho či obou hnědých trpaslíků.“ Protože se jedná o třetí nejbližší hvězdný systém, ve vzdálené budoucnosti by možná mohl být prvním cílem pro pilotovanou expedici za hranici naší Sluneční soustavy, dodává Kevin Luhman.

Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci Autor: Janella Williams, Penn State University
Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci
Autor: Janella Williams, Penn State University
Hvězdná soustava byla pojmenována WISE J104915.57-531906, protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku. Nejbližší hvězdnou soustavou je dvojhvězda Alfa Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,4 světelného roku a která byla objevena v roce 1839. Součástí tohoto systému je i Proxima Centauri (nejbližší hvězda) objevená v roce 1917. Tato velmi slabě svítící hvězda je od Země vzdálena 4,2 světelného roku.

Edward Wright, hlavní vedoucí projektu družice WISE, říká: „Jeden z hlavních úkolů navrhované družice bylo pátrání po blízkých hvězdách v okolí Slunce. WISE J104915.57-531906 je zdaleka nejbližší hvězdou objevenou na základě dat z této družice pracující v oboru infračerveného záření. Detailnější pohled na dvojhvězdný systém může poskytnout například velký pozemní dalekohled Gemini či v budoucnu kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Další pozorování mohou přinést spoustu nových informací o objektech s nízkou hmotností označovaných termínem hnědí trpaslíci.“ Edward Wright je profesorem astronomie a astrofyziky na UCLA.

Někteří astronomové již dlouho uvažovali o možné existenci vzdáleného a slabého objektu obíhajícího kolem Slunce, který byl někdy označován jako Nemesis. Avšak Kevin Luhman uzavírá tuto diskusi následovně: „Můžeme vyloučit, že nově objevená soustava hnědých trpaslíků je takovýmto objektem, protože se pohybuje napříč oblohou příliš rychle na to, aby mohla obíhat kolem Slunce.“

Objevu nového hvězdného systému předcházelo studium snímků, které pořídila družice WISE do konce roku 2011, za období 13 měsíců. Během své mise družice pozorovala každé místo na obloze 2krát až 3krát. „Na základě studia těchto snímků jsme byli schopni říci, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což bylo klíčovým vodítkem ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ říká Kevin Luhman.

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Po zaregistrování jejího rychlého pohybu na snímcích z družice WISE zahájil Kevin Luhman hon na vypátrání předpokládané blízké hvězdy na fotografiích pořízených v minulosti. Zjistil, že skutečně byla zachycena na snímcích pokrývajících období od roku 1978 do roku 1999 v rámci dvou přehlídek oblohy (Two Micron All-Sky Survey a Deep Near Infrared Survey) jižní oblohy. „Na základě porovnání, jak hvězdný systém změnil svoji polohu na snímcích z družice WISE, jsem byl schopen extrapolovat jeho polohu zpět v čase a vypočítat, kde by se měl nacházet v období starších přehlídek oblohy – a opravdu, byl tam!“ dodává Kevin Luhman.

Na základě porovnání zjištěných poloh hvězdného systému určených z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož bylo odvozeno, že objekt má velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ říká Kevin Luhman.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, WISE J104915.57-531906


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »