Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Objevena třetí nejbližší hvězdná soustava

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: Janella Williams, Penn State University
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: Janella Williams, Penn State University
Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.

Obě hvězdy, které tvoří nově objevený binární systém, jsou ve skutečnosti tzv. hnědí trpaslíci, což je označení pro hvězdy, které mají příliš malou hmotnost na to, aby v jejich nitru panovala dostatečně vysoká teplota potřebná k zapálení termojaderných reakcí. V důsledku malé hmotnosti jsou velmi studené a rovněž velmi slabě září. Podobají se spíše obřím plynným planetám než jasným hvězdám podobným Slunci.

„Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku – jsou tak blízko, že by zde případní obyvatelé mohli zachytit pozemské televizní vysílání z roku 2006,“ říká Kevin Luhman. „Jistě se stanou vhodnými objekty pro pátrání po exoplanetách, protože se nacházejí velmi blízko Země. To je dělá velmi snadným cílem ke spatření případných planet obíhajících kolem jednoho či obou hnědých trpaslíků.“ Protože se jedná o třetí nejbližší hvězdný systém, ve vzdálené budoucnosti by možná mohl být prvním cílem pro pilotovanou expedici za hranici naší Sluneční soustavy, dodává Kevin Luhman.

Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci Autor: Janella Williams, Penn State University
Tři nejbližší hvězdné systémy vzhledem ke Slunci
Autor: Janella Williams, Penn State University
Hvězdná soustava byla pojmenována WISE J104915.57-531906, protože byla objevena na kompletní mapě oblohy zhotovené na základě pozorování astronomickou družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE). Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku. Nejbližší hvězdnou soustavou je dvojhvězda Alfa Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,4 světelného roku a která byla objevena v roce 1839. Součástí tohoto systému je i Proxima Centauri (nejbližší hvězda) objevená v roce 1917. Tato velmi slabě svítící hvězda je od Země vzdálena 4,2 světelného roku.

Edward Wright, hlavní vedoucí projektu družice WISE, říká: „Jeden z hlavních úkolů navrhované družice bylo pátrání po blízkých hvězdách v okolí Slunce. WISE J104915.57-531906 je zdaleka nejbližší hvězdou objevenou na základě dat z této družice pracující v oboru infračerveného záření. Detailnější pohled na dvojhvězdný systém může poskytnout například velký pozemní dalekohled Gemini či v budoucnu kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Další pozorování mohou přinést spoustu nových informací o objektech s nízkou hmotností označovaných termínem hnědí trpaslíci.“ Edward Wright je profesorem astronomie a astrofyziky na UCLA.

Někteří astronomové již dlouho uvažovali o možné existenci vzdáleného a slabého objektu obíhajícího kolem Slunce, který byl někdy označován jako Nemesis. Avšak Kevin Luhman uzavírá tuto diskusi následovně: „Můžeme vyloučit, že nově objevená soustava hnědých trpaslíků je takovýmto objektem, protože se pohybuje napříč oblohou příliš rychle na to, aby mohla obíhat kolem Slunce.“

Objevu nového hvězdného systému předcházelo studium snímků, které pořídila družice WISE do konce roku 2011, za období 13 měsíců. Během své mise družice pozorovala každé místo na obloze 2krát až 3krát. „Na základě studia těchto snímků jsme byli schopni říci, že se tento hvězdný systém pohybuje napříč oblohou poměrně rychle – což bylo klíčovým vodítkem ke zjištění, že se objekt musí nacházet blízko Sluneční soustavy,“ říká Kevin Luhman.

Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků
Autor: NASA/JPL/Gemini Observatory/AURA/NSF
Po zaregistrování jejího rychlého pohybu na snímcích z družice WISE zahájil Kevin Luhman hon na vypátrání předpokládané blízké hvězdy na fotografiích pořízených v minulosti. Zjistil, že skutečně byla zachycena na snímcích pokrývajících období od roku 1978 do roku 1999 v rámci dvou přehlídek oblohy (Two Micron All-Sky Survey a Deep Near Infrared Survey) jižní oblohy. „Na základě porovnání, jak hvězdný systém změnil svoji polohu na snímcích z družice WISE, jsem byl schopen extrapolovat jeho polohu zpět v čase a vypočítat, kde by se měl nacházet v období starších přehlídek oblohy – a opravdu, byl tam!“ dodává Kevin Luhman.

Na základě porovnání zjištěných poloh hvězdného systému určených z rozdílných zdrojů byl Kevin Luhman schopen určit jeho vzdálenost na základě změřené paralaxy, což je zdánlivý posun hvězdy na obloze v důsledku pohybu Země kolem Slunce. Následně použil dalekohled na Gemini South Observatory (na Cerro Pachón v Chile) k pořízení spektra, z něhož bylo odvozeno, že objekt má velmi nízkou teplotu, a tudíž se jedná o hnědého trpaslíka. „A jako neočekávaný bonus ostré snímky z dalekohledu Gemini rovněž odhalily, že se ve skutečnosti nejedná o jedno těleso, ale o dvojici hnědých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe,“ říká Kevin Luhman.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, WISE J104915.57-531906


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »