Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Modelý předpoklad tvarů černé díry.
Autor: D. Psaltis and A. Broderick.

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.

Působivá čára, která spojuje účastnící se dalekohledy, se táhne přes zeměkouli od jižního pólu přes Evropu na Hawaj - a taky do Chile, samozřejmě. 66 antén dalekohledu ALMA, jejich moderní přijímače a vynikající pozorovací podmínky na jižní polokouli dělají z Almy největší a nejcitlivější součást jak EHT, tak GMVA. Bude hrát klíčovou roli v těchto průkopnických pozorováních, které se uskuteční 1.-4. dubna 2017 pro GMVA a 5.-14. dubna 2017 pro EHT.

Astronomové po celém světě netrpělivě čekají na výsledek pozorování, protože jejich vědecký potenciál je neuvěřitelně vzrušující. Aby všichni lépe pochopili, co tato pozorování znamenají, ESO a jeho partneři v konsorciu ALMA vytvořili sérii blogů, které vysvětlují, co jsou to projekty EHT a GMVA, a jaká je za nimi věda. Série vás provede astronomickým putováním, které ukáže, jak se provádí vědecký výzkum, popíše rizika a odpoví na otázky, jako třeba "Proč jsou černé díry tak zajímavé?", "Jak radioteleskopy vidí vesmír?" a "Co opravdu víme o superhmotné černé díře, která se schovává v centru Mléčné dráhy?"

První část série popisuje projekty EHT a GMVA a vysvětluje, co mohou vidět. Přečtěte si to tady.

Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry. Autor: ESO/O. Furtak
Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry.
Autor: ESO/O. Furtak

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov; Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad; Astronomický ústav AV ČR, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany;
Tel: +49-89-3200-6761;
Cell: +49-173-3872-621;
Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO: Původní článek v angličtině

Převzato: ESO



O autorovi

Štítky: Alma, Černá díra, EHT


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře nad Pálavou

Další informace »