Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Některé hvězdné proudy v okolí naší Galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt, SSC & Caltech

Astronomové publikovali předběžné výsledky z výzkumu temné energie (Dark Energy Survey), do kterého bylo zařazeno přibližně 400 miliónů astronomických objektů včetně vzdálených galaxií, ale i hvězd v naší Galaxii. Mezi nejdůležitější údaje prvních tří let výzkumu, které byly zveřejněny 10. ledna 2018 na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS), která se konala ve Washingtonu, patří objev 11 nových hvězdných proudů – pozůstatků malých galaxií, které byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií (Mléčnou dráhou).

Výsledky byly oznámeny na základě průzkumu Dark Energy Survey (DES), který se uskutečnil v rámci mezinárodní spolupráce více než 400 astronomů včetně vědců z University of Chicago, Argonne a Fermilab, kteří se snažili odhalit podstatu této záhadné síly temné energie.

Data z průzkumu pokrývají zhruba 5 000 čtverečních stupňů, což je asi jedna osmina celé oblohy, včetně asi 40 000 expozic pořízených kamerou Dark Energy Camera. Snímky a další data jsou obsažena v katalozích společně s polohami stovek miliónů galaxií a hvězd.

Očekáváme nejrůznější druhy objevů, které by mohly vyplynout ze získaných dat,“ říká Brian Yanny z Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab), vědecký vedoucí pracovník projektu Dark Energy Survey. „Zatímco vědci z tohoto projektu se zaměřili na jeho využití ke studiu temné energie, chtěli jsme umožnit i dalším astronomům prozkoumat tyto fotografie jinými způsoby k lepšímu pochopení stavby našeho vesmíru.“

Dark Energy Camera, hlavní pozorovací vědecký přístroj v rámci projektu Dark Energy Survey, je jedním z nejvýkonnějších digitálních zobrazovacích zařízení. Kamera byla zkonstruována a testována v laboratořích Fermilab přidružených k University of Chicago, které jsou hlavní laboratoří pro výzkum v rámci projektu Dark Energy Survey. Kamera je instalována na dalekohledu Blanco o průměru 4 m, který se nachází v Chile a který provozuje National Science Foundation. Snímky pořízené v rámci průzkumu Dark Energy Survey zpracovává tým pracovníků z National Center for Supercomputing Applications at the University of Illinois at Urbana-Champaign.

Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě
Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Jedním z nových objevů na základě zpřístupněných dat je odhalení 11 nových proudů hvězd v okolí naší Galaxie. Mléčná dráha je obklopena rozsáhlým halo temné hmoty, která se projevuje silným gravitačním působením na menší blízké galaxie. Naše Galaxie roste v důsledku pohlcování těchto roztrhaných malých soustav. Jak jsou hvězdy rozptýleny daleko od sebe, vytvářejí proudy napříč oblohou, které můžeme detekovat například při použití kamery Dark Energy Camera. Dokonce i když jsou hvězdné proudy mimořádně obtížně pozorovatelné, protože se skládají z relativně malého počtu hvězd rozprostřených na velké části oblohy.

Je vzrušující, že jsme objevili tak velké množství hvězdných proudů,“ říká astrofyzik Alex Drlica-Wagner, Fermilab a Kavli Institute for Cosmological Physics, University of Chicago. „Tyto objevené proudy můžeme využít k určení množství, rozložení a shlukování temné hmoty v naší Galaxii. Výzkum hvězdných proudů nám pomůže vymezit základní vlastnosti temné hmoty.“

Před tímto novým objevem byly pozorovány pouze zhruba dvě desítky hvězdných proudů. Většina z nich byla objevena na základě průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), což je předchůdce nového průzkumu Dark Energy Survey. Úsilí detekovat nové hvězdné proudy v rámci průzkumu DES vedla postgraduální studentka Nora Shipp.

Nově objevené proudy nám přinesly informace o utváření a struktuře Mléčné dráhy a okolním halo tvořeným temnou hmotou. Hvězdné proudy poskytují informace o utváření velkých galaxií pohlcováním menších hvězdných ostrovů,“ říká Nora Shipp. „Tyto objevy jsou možné, protože průzkum DES je nejširší, nejhlubší a nejlépe doposud zkalibrovaný projekt“.

Protože neexistuje žádná všeobecně přijímaná konvence pro pojmenování hvězdných proudů, byla v rámci průzkumu Dark Energy Survey poslána žádost mladým studentům škol v Chile a Austrálii, aby zvolili vhodná jména. Studenti a jejich učitelé společně navrhli jména hvězdných proudů vyjádřená v domorodých jazycích obyvatel na severu Chile a australských domorodců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uchicago.edu
[2] spitzer.caltech.edu
[3] news.fnal.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dark Energy Survey, Hvězdné proudy, Galaxie Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »