Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Průzkum temné hmoty odhalil 11 galaxií pohlcených Mléčnou dráhou

Některé hvězdné proudy v okolí naší Galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt, SSC & Caltech

Astronomové publikovali předběžné výsledky z výzkumu temné energie (Dark Energy Survey), do kterého bylo zařazeno přibližně 400 miliónů astronomických objektů včetně vzdálených galaxií, ale i hvězd v naší Galaxii. Mezi nejdůležitější údaje prvních tří let výzkumu, které byly zveřejněny 10. ledna 2018 na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS), která se konala ve Washingtonu, patří objev 11 nových hvězdných proudů – pozůstatků malých galaxií, které byly roztrhány a pohlceny naší Galaxií (Mléčnou dráhou).

Výsledky byly oznámeny na základě průzkumu Dark Energy Survey (DES), který se uskutečnil v rámci mezinárodní spolupráce více než 400 astronomů včetně vědců z University of Chicago, Argonne a Fermilab, kteří se snažili odhalit podstatu této záhadné síly temné energie.

Data z průzkumu pokrývají zhruba 5 000 čtverečních stupňů, což je asi jedna osmina celé oblohy, včetně asi 40 000 expozic pořízených kamerou Dark Energy Camera. Snímky a další data jsou obsažena v katalozích společně s polohami stovek miliónů galaxií a hvězd.

Očekáváme nejrůznější druhy objevů, které by mohly vyplynout ze získaných dat,“ říká Brian Yanny z Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab), vědecký vedoucí pracovník projektu Dark Energy Survey. „Zatímco vědci z tohoto projektu se zaměřili na jeho využití ke studiu temné energie, chtěli jsme umožnit i dalším astronomům prozkoumat tyto fotografie jinými způsoby k lepšímu pochopení stavby našeho vesmíru.“

Dark Energy Camera, hlavní pozorovací vědecký přístroj v rámci projektu Dark Energy Survey, je jedním z nejvýkonnějších digitálních zobrazovacích zařízení. Kamera byla zkonstruována a testována v laboratořích Fermilab přidružených k University of Chicago, které jsou hlavní laboratoří pro výzkum v rámci projektu Dark Energy Survey. Kamera je instalována na dalekohledu Blanco o průměru 4 m, který se nachází v Chile a který provozuje National Science Foundation. Snímky pořízené v rámci průzkumu Dark Energy Survey zpracovává tým pracovníků z National Center for Supercomputing Applications at the University of Illinois at Urbana-Champaign.

Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Zorné pole v rámci projektu Dark Energy Survey; několik hvězdných proudů je znázorněno žlutě
Autor: Alex Drlica-Wagner (Fermilab), Nora Shipp (U. Chicago)
Jedním z nových objevů na základě zpřístupněných dat je odhalení 11 nových proudů hvězd v okolí naší Galaxie. Mléčná dráha je obklopena rozsáhlým halo temné hmoty, která se projevuje silným gravitačním působením na menší blízké galaxie. Naše Galaxie roste v důsledku pohlcování těchto roztrhaných malých soustav. Jak jsou hvězdy rozptýleny daleko od sebe, vytvářejí proudy napříč oblohou, které můžeme detekovat například při použití kamery Dark Energy Camera. Dokonce i když jsou hvězdné proudy mimořádně obtížně pozorovatelné, protože se skládají z relativně malého počtu hvězd rozprostřených na velké části oblohy.

Je vzrušující, že jsme objevili tak velké množství hvězdných proudů,“ říká astrofyzik Alex Drlica-Wagner, Fermilab a Kavli Institute for Cosmological Physics, University of Chicago. „Tyto objevené proudy můžeme využít k určení množství, rozložení a shlukování temné hmoty v naší Galaxii. Výzkum hvězdných proudů nám pomůže vymezit základní vlastnosti temné hmoty.“

Před tímto novým objevem byly pozorovány pouze zhruba dvě desítky hvězdných proudů. Většina z nich byla objevena na základě průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), což je předchůdce nového průzkumu Dark Energy Survey. Úsilí detekovat nové hvězdné proudy v rámci průzkumu DES vedla postgraduální studentka Nora Shipp.

Nově objevené proudy nám přinesly informace o utváření a struktuře Mléčné dráhy a okolním halo tvořeným temnou hmotou. Hvězdné proudy poskytují informace o utváření velkých galaxií pohlcováním menších hvězdných ostrovů,“ říká Nora Shipp. „Tyto objevy jsou možné, protože průzkum DES je nejširší, nejhlubší a nejlépe doposud zkalibrovaný projekt“.

Protože neexistuje žádná všeobecně přijímaná konvence pro pojmenování hvězdných proudů, byla v rámci průzkumu Dark Energy Survey poslána žádost mladým studentům škol v Chile a Austrálii, aby zvolili vhodná jména. Studenti a jejich učitelé společně navrhli jména hvězdných proudů vyjádřená v domorodých jazycích obyvatel na severu Chile a australských domorodců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uchicago.edu
[2] spitzer.caltech.edu
[3] news.fnal.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dark Energy Survey, Hvězdné proudy, Galaxie Mléčná dráha


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »