Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka s galaxií Sagittarius mohla ovlivnit vznik Sluneční soustavy

Srážka s galaxií Sagittarius mohla ovlivnit vznik Sluneční soustavy

Umělecké ztvárnění perturbací v rychlosti hvězd naší Galaxie, které odhalila evropská družice Gaia
Autor: ESA

Opakující se srážky s trpasličí galaxií Sagittarius mohly spustit hlavní epizody vzniku hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze, z nichž jedna se přibližně shoduje s obdobím vzniku Sluneční soustavy zhruba před 4,7 miliardami roků. Vyplývá to z analýzy dat, která v posledních letech pořídila evropská astrometrická družice Gaia.

Trpasličí galaxie Sagittarius je eliptická galaxie ve tvaru smyčky, která je v současné době od nás vzdálená 78 300 světelných roků.

Ze současných modelů je dobře známo, že galaxie Sagittarius narazila do Mléčné dráhy celkem třikrát – poprvé zhruba před 5 až 6 miliardami roků, následně zhruba před dvěma miliardami roků, a nakonec před jednou miliardou roků,“ říká Tomás Ruiz-Lara, astronom na Instituto de Astrofísica de Canarias.

Když jsme se podívali na data z družice Gaia týkající se naší Galaxie, objevili jsme tři období zvýšené tvorby hvězd, která měla maxima před 5,7 miliardou roků, před 1,9 miliardou roků a před 1,0 miliardou roků, což souhlasí s obdobím, kdy trpasličí galaxie Sagittarius podle předpokladu procházela diskem Mléčné dráhy.“

Tomás Ruiz-Lara se svými spolupracovníky studoval svítivosti, vzdálenosti a barvy hvězd uvnitř sféry o průměru 6 500 světelných roků kolem Slunce a porovnával data s existujícími modely hvězdného vývoje.

Na začátku máme galaxii – Mléčnou dráhu, která je relativně klidná,“ vysvětluje Tomás Ruiz-Lara. „Po té, co počáteční výrazná epocha vzniku hvězd částečně spuštěná dřívějším splynutím, jak jsme popsali v úvodu studie, Mléčná dráha dosáhla vyváženého stavu, v němž hvězdy neustále vznikaly. Najednou přilétla galaxie Sagittarius a narušila zdejší vyváženost, ovlivnila stále ještě přítomný plyn a prach uvnitř větší galaxie a způsobila zde vlnění, podobně jako když vznikají vlny na vodě.“

Dráha trpasličí galaxie Sagittarius v blízkosti naší Galaxie – Mléčné dráhy – v uplynulých miliardách roků Autor: ESA
Dráha trpasličí galaxie Sagittarius v blízkosti naší Galaxie – Mléčné dráhy – v uplynulých miliardách roků
Autor: ESA
V některých oblastech naší Galaxie tyto vlny vedly k vyšší koncentraci prachu a plynu, zatímco se jiné oblasti vyprázdnily. Vyšší hustota hmoty v regionech pak spustila tvorbu nových hvězd.

Vypadá to, že trpasličí galaxie Sagittarius nejen formovala a ovlivňovala dynamiku, jak se hvězdy pohybovaly v naší Galaxii, ale vedla také k budování Mléčné dráhy,“ říká spoluautor studie Carme Gallart, rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias. „Zdá se, že důležitá část hvězdné hmotnosti Mléčné dráhy byla formována v důsledku interakce s galaxií Sagittarius.“

Ve skutečnosti se zdá dokonce možné, že Slunce a jeho planety by nemohly existovat, pokud by trpasličí galaxie Sagittarius nebyla zachycena gravitačním působením naší Galaxie a postupně roztrhána při průchodu jejím diskem.

Slunce se vytvořilo v době, kdy probíhal vznik hvězd v Mléčné dráze, protože nastal první průchod trpasličí galaxie Sagittarius jejím diskem,“ říká Carme Gallart. „Nevíme, jestli určitý oblak plynu a prachu, který se zformoval do podoby Slunce, byl ovlivněn trpasličí galaxií Sagittarius či nikoliv. Avšak takovýto scénář je možný, protože stáří Slunce souhlasí s obdobím formování hvězd jako důsledek vlivu galaxie Sagittarius.“

Článek byl publikován v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik Sluneční soustavy, Trpasličí galaxie Sagittarius, Galaxie Mléčná dráha


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.

Další informace »