Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy je k nám blíže, než jsme si mysleli

Polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii
Autor: NAOJ

Vzdálenost mezi Sluneční soustavou a zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, je přibližně 25 800 světelných roků, tedy zhruba o 1 900 světelných roků méně, než se doposud uvádělo. Vyplývá to z analýzy nových dat japonského projektu VLBI (Very Long Baseline Interferometer) s názvem VERA (VLBI Exploration of Radio Astrometry).

Šipky na titulním obrázku ukazují polohy a rychlosti pro 224 objektů použitých k modelu naší Galaxie. Nepřerušované černé čáry v podobě oblouků představují polohy spirálních ramen Galaxie. Krátkými barevnými čarami se šipkami jsou zvýrazněny skupiny objektů náležejících k jednotlivým spirálním ramenům.

Protože se Země nachází uvnitř Mléčné dráhy, nemůžeme poodstoupit a pozorovat, jak naše Galaxie vypadá zvnějšku,“ říká Tomoya Hirota, astronom na Mizusawa VLBI Observatory at the National Astronomical Observatory of Japan a Department of Astronomical Sciences at SOKENDAI se svými spolupracovníky z projektu VERA Collaboration. „Astrometrie, přesná měření poloh a rychlostí objektů, je rozhodujícím nástrojem k pochopení celkové struktury naší Galaxie a našeho místa v ní.“

VERA byla iniciována Japonskou národní observatoří (National Astronomical Observatory of Japan – NAOJ) v roce 2000,“ dodávají astronomové. „Projekt byl navržen za účelem astrometrických pozorování prostřednictvím radioteleskopu VLBI k odhalení 3D rychlostní a prostorové struktury v Mléčné dráze. To zahrnuje 4 japonské radioteleskopy s anténami o průměru 20 m: Mizusawa, Iriki, Ogasawara a Ishigaki-jima.”

Využitím dat z prvního katalogu astrometrie VERA astronomové modelovali strukturu Mléčné dráhy k určení základních parametrů, jako je například vzdálenost směrem ke galaktickému centru a rychlosti Slunce kolem středu Galaxie.

Naše výsledky napovídají, že střed naší Galaxie a supermasivní černá díra, která v něm sídlí, je od Země vzdálený 25 800 světelných roků,“ uvádějí astronomové. „To je mnohem blíže, než doposud oficiálně udávaná hodnota 27 700 světelných roků, přijatá Mezinárodní astronomickou unií v roce 1985.“

Rychlost jednotlivých objektů na publikované mapě naznačuje, že Slunce obíhá kolem středu Galaxie rychlostí 227 km/s. To je poněkud rychleji než oficiálně udávaná hodnota 220 km/s.“

Výzkumníci z projektu VERA nyní plánují pozorování většího počtu objektů, zejména těch, které se nacházejí blíže ke zdroji Sagittarius A*, aby mohli lépe charakterizovat strukturu a pohyby objektů Mléčné dráhy.

Jako součást tohoto úsilí bude VERA spolupracovat v rámci pozorovací sítě EAVN (East Asian VLBI Network), která zahrnuje radioteleskopy na území Japonska, Jižní Koreje a Číny,“ doplňují vědci. „Prostřednictvím navýšení počtu radioteleskopů a zvětšením vzdáleností mezi jednotlivými stanicemi může pozorovací síť EAVN docílit mnohem vyšší přesnosti.“

Katalog VERA byl nedávno zveřejněn v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oběh Slunce, Supermasivní černá díra, Naše Galaxie


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »