Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy rotuje pomalu

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy rotuje pomalu

Supermasivní černé díry v jádrech galaxií vystřelují záření a ultra-rychlý vítr do okolního prostředí
Autor: NASA/JPL-Caltech

Supermasivní černé díry charakterizují pouze dvě veličiny: hmotnost a rotace, které však mají rozhodující vliv na vznik a vývoj galaxií. Rotace objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce, byla až doposud špatně zjistitelná. V novém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters skupina amerických astronomů stanovila horní limit pro rotaci objektu Sagittarius A* na základě rozložení hvězd typu S (S-stars) v jeho blízkém okolí.

Černé díry uvolňují obrovské množství energie, která odstraňuje plyn z galaxií, a tudíž modelují historii vzniku jejích hvězd,“ říká profesor Avi Loeb z Harvard University a spoluautor studie. „Zatímco astronomové vědí, že hmotnost centrálních černých děr měla rozhodující vliv na jejich mateřské galaxie, měření dopadu na jejich rotaci není snadné. Vliv rotace černé díry na dráhy blízkých hvězd je přesnější a obtížné vzhledem k přímému měření.“

Aby přispěl k lepšímu porozumění, jak Sagittarius A* ovlivňuje utváření a vývoj Mléčné dráhy, Avi Loeb a jeho spolupracovník Giacomo Fragione z Center for Interdisciplinary Exploration & Research in Astrophysics and Northwestern University studovali místo toho dráhy a prostorové rozložení hvězd typu S za účelem určení limitu rotace supermasivní černé díry.

Dospěli jsme k závěru, že supermasivní černá díra v centru naší Galaxie rotuje pomalu,“ říká Giacomo Fragione. „To může mít významný důsledek pro zjistitelné aktivity v centru naší Galaxie a budoucí pozorování pomocí Event Horizon Telescope (EHT).“

Simulace ukazuje dráhy hvězd v těsné blízkosti zdroje Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy; jedna z hvězd s označením S2 oběhne jednou dokola za 16 roků – nejblíže černé díry byla v květnu 2018 Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org
Simulace ukazuje dráhy hvězd v těsné blízkosti zdroje Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy; jedna z hvězd s označením S2 oběhne jednou dokola za 16 roků – nejblíže černé díry byla v květnu 2018
Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org
Hvězdy typu S se zdají být uspořádány do dvou preferovaných rovin. Autoři ukázali, že pokud by Sagittarius A* měl významnou rotaci, preferované orbitální roviny těchto hvězd při zrození by byly v současné době vychýlené.

Pro naši studii jsme použili nedávno objevené hvězdy typu S, čímž jsme ukázali, že rotace objektu Sagittarius A* musí být nižší než 10 % její maximálně možné hodnoty, která odpovídá černé díře rotující rychlostí světla,“ říká Avi Loeb. „Z jiného hlediska běžné orbitální roviny těchto hvězd by se neudržely během jejich celého života v podobě, jak je vidíme dnes.“

Závěry výzkumného týmu také poukazují na další významný detail týkající se zdroje Sagittarius A*: je nepravděpodobné, že u něj existují výtrysky (tzv. jety).

Výtrysky budou zřejmě urychlovány rotující černou dírou, která působí jako lopatky obřího kola,“ říká Avi Loeb.

Fragione. „Nastávající analýzy dat z dalekohledu Event Horizon Telescope mohou vrhnout mnohem více světla na tento problém.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rotace černé díry, Mléčná dráha, Supermasivní černá díra


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »