Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy rotuje pomalu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Supermasivní černé díry charakterizují pouze dvě veličiny: hmotnost a rotace, které však mají rozhodující vliv na vznik a vývoj galaxií. Rotace objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce, byla až doposud špatně zjistitelná. V novém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters skupina amerických astronomů stanovila horní limit pro rotaci objektu Sagittarius A* na základě rozložení hvězd typu S (S-stars) v jeho blízkém okolí.
„Černé díry uvolňují obrovské množství energie, která odstraňuje plyn z galaxií, a tudíž modelují historii vzniku jejích hvězd,“ říká profesor Avi Loeb z Harvard University a spoluautor studie. „Zatímco astronomové vědí, že hmotnost centrálních černých děr měla rozhodující vliv na jejich mateřské galaxie, měření dopadu na jejich rotaci není snadné. Vliv rotace černé díry na dráhy blízkých hvězd je přesnější a obtížné vzhledem k přímému měření.“
Aby přispěl k lepšímu porozumění, jak Sagittarius A* ovlivňuje utváření a vývoj Mléčné dráhy, Avi Loeb a jeho spolupracovník Giacomo Fragione z Center for Interdisciplinary Exploration & Research in Astrophysics and Northwestern University studovali místo toho dráhy a prostorové rozložení hvězd typu S za účelem určení limitu rotace supermasivní černé díry.
„Dospěli jsme k závěru, že supermasivní černá díra v centru naší Galaxie rotuje pomalu,“ říká Giacomo Fragione. „To může mít významný důsledek pro zjistitelné aktivity v centru naší Galaxie a budoucí pozorování pomocí Event Horizon Telescope (EHT).“
Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org
„Pro naši studii jsme použili nedávno objevené hvězdy typu S, čímž jsme ukázali, že rotace objektu Sagittarius A* musí být nižší než 10 % její maximálně možné hodnoty, která odpovídá černé díře rotující rychlostí světla,“ říká Avi Loeb. „Z jiného hlediska běžné orbitální roviny těchto hvězd by se neudržely během jejich celého života v podobě, jak je vidíme dnes.“
Závěry výzkumného týmu také poukazují na další významný detail týkající se zdroje Sagittarius A*: je nepravděpodobné, že u něj existují výtrysky (tzv. jety).
„Výtrysky budou zřejmě urychlovány rotující černou dírou, která působí jako lopatky obřího kola,“ říká Avi Loeb.
Fragione. „Nastávající analýzy dat z dalekohledu Event Horizon Telescope mohou vrhnout mnohem více světla na tento problém.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
