Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Data z létající observatoře SOFIA odhalila teplý prach (bílá barva) dochovaný uvnitř pozůstatku po explozi supernovy. Oblak SNR Sgr A East byl nalezen v oboru rentgenového záření (modrá barva). Rádiová emise (červená barva) ukazuje rozpínající se rázové vlny, které narážejí do okolního mezihvězdného oblaku (zelená barva).
Autor: NASA/CXO/Herschel/VLA/Lau et al

Prostřednictvím Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), což je stratosférická létající observatoř NASA pro infračervenou astronomii, objevil mezinárodní vědecký tým, že supernovy jsou schopny produkovat velké množství materiálu, z kterého se mohou zformovat planety podobné Zemi.

„Naše pozorování odhalila enormní oblak vytvořený při explozi supernovy, která vybuchla před 10 000 roky, obsahující dostatečné množství prachu k vytvoření 7 000 zeměkoulí,“ říká Ryan Lau (Cornell University, Ithaca, New York).

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Ryan Lau, použil k výzkumu dalekohled umístěný na palubě létající observatoře SOFIA ve spojení s kamerou FORCAST (Faint Object InfraRed Camera for the SOFIA Telescope) k pořízení detailních infračervených snímků mezihvězdného oblaku prachu pojmenovaného Supernova Remnant Sagittarius A East (pozůstatek po výbuchu supernovy Sagittarius A východ), zkráceně SNR Sgr A East.

Astronomové použili data z observatoře SOFIA k odhadu celkového množství prachu ve zmiňovaném oblaku na základě intenzity jeho záření. Výzkum vyžadoval měření v oboru infračerveného záření na delších vlnových délkách za účelem proniknutí skrz mezihvězdná oblaka prachu a k detekci záření emitovaného prachem ze supernovy.

Astronomové již měli důkazy, že odvržená vnější rázová vlna supernovy může vytvořit značné množství prachu. Až doposud bylo klíčovou otázkou, jestli nově vytvořené prachové částice svojí velikostí podobné sazím až písku přečkají zpětné rázové vlny generované v okamžiku, kdy se první, ven směřující rázová vlna srazí s obklopujícím mezihvězdným prachem a plynem.

Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva). Autor: NASA/CXO/Lau et al
Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva).
Autor: NASA/CXO/Lau et al
„Prach přečkal pozdější prudký nápor rázových vln z exploze supernovy a nyní proudí do mezihvězdného prostředí, kde se může stát součástí zárodečného materiálu pro vznik nových hvězd a planet,“ vysvětluje Ryan Lau.

Tyto závěry rovněž odhalily možnost, že obrovské množství prachu pozorovaného ve vzdálených mladých galaxiích mohlo být vytvořeno při explozích supernov raných hmotných hvězd. Žádný jiný známý mechanismus nemůže produkovat tak velké množství prachu.

„Tento objev je mimořádným počinem observatoře SOFIA ukazujícím, jak pozorování v naší Galaxii mohou vést k pochopení vývoje galaxií vzdálených miliardy světelných roků,“ říká Pamela Marcum, vědecká pracovnice na Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie.

SOFIA je modifikovaný letoun Boeing 747, který nese na své palubě zabudovaný dalekohled o průměru 2,5 metru a během pozorování se nachází ve výšce 12 až 14 kilometrů. SOFIA je společný projekt NASA a Německého letecko-kosmického střediska. Tato létající observatoř má základnu na NASA's Armstrong Flight Research Center facility v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, Supernova


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »