Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Mladá kupa galaxií IDCS 1426
Autor: NASA, ESA, and M. Brodwin (University of Missouri)

Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru.

Astronomové použili data ze tří velkých kosmických observatoří NASA k vytvoření doposud nejdetailnější studie mimořádně hmotné mladé kupy galaxií. Tato velmi vzácná kupa galaxií, která je vzdálena od Země 10 miliard světelných roků, je téměř tak hmotná, jako 500 biliónů Sluncí. Tento objekt má mimořádné důsledky pro pochopení, jak se tyto megastruktury zformovaly a vyvíjely v mladém vesmíru. Kupy galaxií jsou největšími objekty ve vesmíru, které udržuje pohromadě gravitace.

Kupa galaxií s označením IDCS J1426.5+3508 (zkráceně IDCS 1426) je od nás tak daleko, že detekované světlo ji opustilo v době, kdy vesmír byl starý zhruba čtvrtinu jeho současného věku. Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií, jaká byla detekována v tak mladém vesmíru.

Kupu galaxií IDCS 1426 objevil kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, následně ji pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled a konečně pozemní dalekohled Keck na Havajských ostrovech určil její vzdálenost. Pozorování pomocí radioteleskopu CARMA (Combined Array for Millimeter-wave Astronomy) ukázala, že má mimořádně vysokou hmotnost. Nová data z kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory potvrdila hmotnost kupy a ukázala, že přibližně 90 % hmotnosti kupy galaxií představuje skrytá hmota – záhadná substance, zatím detekovaná na základě gravitačního působení na „normální“ hmotu složenou z atomů.

Údaje z družice Chandra odhalily jasnou oblast rentgenového záření poblíž centra kupy, avšak nikoliv přesně v jejím středu. Toto velmi jasné jádro bylo vytlačeno ze středu kupy galaxií, pravděpodobně v důsledku splynutí s další vyvíjející se kupou před 500 milióny roků.

Splynutí s další skupinou či kupou galaxií byla mnohem častější v mladém vesmíru než dnes,“ říká Michael McDonald z Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, spoluautor článku. „Zdá se, že takovéto události hrají důležitou úlohu při rychlém vzniku mladých kup galaxií.“

Stranou tohoto klidného jádra je horký plyn ve zbývající části kupy velmi rovnoměrný a symetrický. To je další náznak toho, že se IDCS 1426 vytvořila velmi rychle. Kromě toho astronomové objevili pravděpodobný důkaz, že množství prvků těžších než vodík a hélium v horkém plynu je nezvykle nízké. To naznačuje, že kupa galaxií je možná stále ještě v procesu obohacování přítomného horkého plynu těmito těžkými prvky, jak postupně vznikají při explozích supernov a jsou rozmetávány pryč z jednotlivých galaxií.

Přítomnost hmotných kup galaxií v mladém vesmíru nenarušuje naše současné kosmologické poznatky,“ říká další spoluautor Anthony Gonzalez z University of Florida. „To nám poskytuje mnohem více informací k rozpracování a zlepšení našich modelů.“

Důkaz existence dalších hmotných kup galaxií v mladém vesmíru byl potvrzen, avšak žádný z nových protějšků IDCS 1426 není tak hmotný a tak mladý. Ke stanovení hmotnosti byly využity tři metody: k určení hmotnosti potřebujeme lokalizovat oblast horkého plynu emitujícího rentgenové záření v kupě galaxií; vliv hmotnosti plynů v kupě na záření kosmického pozadí a pozorování zakřivení tvaru pozadí kupy galaxií, což je způsobeno ohybem světla galaxií gravitací kupy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií, NASA


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »