Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Mladá kupa galaxií IDCS 1426
Autor: NASA, ESA, and M. Brodwin (University of Missouri)

Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru.

Astronomové použili data ze tří velkých kosmických observatoří NASA k vytvoření doposud nejdetailnější studie mimořádně hmotné mladé kupy galaxií. Tato velmi vzácná kupa galaxií, která je vzdálena od Země 10 miliard světelných roků, je téměř tak hmotná, jako 500 biliónů Sluncí. Tento objekt má mimořádné důsledky pro pochopení, jak se tyto megastruktury zformovaly a vyvíjely v mladém vesmíru. Kupy galaxií jsou největšími objekty ve vesmíru, které udržuje pohromadě gravitace.

Kupa galaxií s označením IDCS J1426.5+3508 (zkráceně IDCS 1426) je od nás tak daleko, že detekované světlo ji opustilo v době, kdy vesmír byl starý zhruba čtvrtinu jeho současného věku. Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií, jaká byla detekována v tak mladém vesmíru.

Kupu galaxií IDCS 1426 objevil kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, následně ji pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled a konečně pozemní dalekohled Keck na Havajských ostrovech určil její vzdálenost. Pozorování pomocí radioteleskopu CARMA (Combined Array for Millimeter-wave Astronomy) ukázala, že má mimořádně vysokou hmotnost. Nová data z kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory potvrdila hmotnost kupy a ukázala, že přibližně 90 % hmotnosti kupy galaxií představuje skrytá hmota – záhadná substance, zatím detekovaná na základě gravitačního působení na „normální“ hmotu složenou z atomů.

Údaje z družice Chandra odhalily jasnou oblast rentgenového záření poblíž centra kupy, avšak nikoliv přesně v jejím středu. Toto velmi jasné jádro bylo vytlačeno ze středu kupy galaxií, pravděpodobně v důsledku splynutí s další vyvíjející se kupou před 500 milióny roků.

Splynutí s další skupinou či kupou galaxií byla mnohem častější v mladém vesmíru než dnes,“ říká Michael McDonald z Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, spoluautor článku. „Zdá se, že takovéto události hrají důležitou úlohu při rychlém vzniku mladých kup galaxií.“

Stranou tohoto klidného jádra je horký plyn ve zbývající části kupy velmi rovnoměrný a symetrický. To je další náznak toho, že se IDCS 1426 vytvořila velmi rychle. Kromě toho astronomové objevili pravděpodobný důkaz, že množství prvků těžších než vodík a hélium v horkém plynu je nezvykle nízké. To naznačuje, že kupa galaxií je možná stále ještě v procesu obohacování přítomného horkého plynu těmito těžkými prvky, jak postupně vznikají při explozích supernov a jsou rozmetávány pryč z jednotlivých galaxií.

Přítomnost hmotných kup galaxií v mladém vesmíru nenarušuje naše současné kosmologické poznatky,“ říká další spoluautor Anthony Gonzalez z University of Florida. „To nám poskytuje mnohem více informací k rozpracování a zlepšení našich modelů.“

Důkaz existence dalších hmotných kup galaxií v mladém vesmíru byl potvrzen, avšak žádný z nových protějšků IDCS 1426 není tak hmotný a tak mladý. Ke stanovení hmotnosti byly využity tři metody: k určení hmotnosti potřebujeme lokalizovat oblast horkého plynu emitujícího rentgenové záření v kupě galaxií; vliv hmotnosti plynů v kupě na záření kosmického pozadí a pozorování zakřivení tvaru pozadí kupy galaxií, což je způsobeno ohybem světla galaxií gravitací kupy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií, NASA


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »