Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci poprvé pozorovali centrum naší Galaxie díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba

Vědci poprvé pozorovali centrum naší Galaxie díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba

Infračervený snímek vnitřní oblasti našeho galaktického centra získaný v pásmech K a L zhotovený pomocí infračervené kamery (NACO detektoru) umístněné na velmi velkém dalekohledu (VLT – Very Large Telescope) v Evropské jižní observatoři, Chile. Hvězdokupa IRS13 je označena zeleně. Čtyři čtverce označují pointační oblasti pro spektroskopická pozorování vesmírným teleskopem Jamese Webba.
Autor: F. Peissker et al.

Mezinárodní tým vědců, jehož členem je také astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, identifikoval mladou hvězdokupu v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru naší Galaxie. Vědce překvapilo stáří pozorovaných objektů a poprvé publikovali spektrum centra naší galaxie pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

Tisková zpráva Masarykovy univerzity z 11. 10. 2023

Tato hvězdokupa, známá jako IRS13, byla objevena před více než 20 lety. Teprve kombinací dat pořízených různými dalekohledy v průběhu několika desetiletí se však podařilo určit charakter jednotlivých hvězd v ní. Překvapivě se ukázalo, že stáří objektů je mladší, než se očekávalo. Ve skutečnosti by nemělo být možné, aby se v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry nacházelo tak velké množství mladých hvězd. Nedávná detekce mladé hvězdy X3, která pravděpodobně také patří do hvězdokupy IRS13, to však již naznačila.

Zdá se, že hvězdokupa IRS13 je klíčem k odhalení původu nukleární hvězdokupy, nejhustšího seskupení hvězd v naší Galaxii. Shromáždili jsme významné důkazy o tom, že velmi mladé hvězdy v dosahu supermasivní černé díry mohly vzniknout v hvězdokupách typu IRS13. Je to také poprvé, kdy můžeme ve hvězdokupě tak blízko středu Mléčné dráhy rozlišit hvězdné populace různého stáří – horké hvězdy hlavní posloupnosti a dosud mladé formující se hvězdy,“ vysvětlil jedinečnost nového objevu Michal Zajaček, vědec z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Infračervené spektrum získané pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (NIRSpec) na vlnových délách mezi 1,5 a 3,2 mikrometru. Spektrum vykazuje výrazné emisní čáry patřící ionizovanému vodíku a heliu. Absorpční pásy patřící molekule CO a vodnímu ledu odhalují chladnější materiál obklopený dominujícím ionizovaným materiálem. Autor: Astrophysical Journal (Peissker et al., 2023)
Infračervené spektrum získané pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (NIRSpec) na vlnových délách mezi 1,5 a 3,2 mikrometru. Spektrum vykazuje výrazné emisní čáry patřící ionizovanému vodíku a heliu. Absorpční pásy patřící molekule CO a vodnímu ledu odhalují chladnější materiál obklopený dominujícím ionizovaným materiálem.
Autor: Astrophysical Journal (Peissker et al., 2023)
Dalším vynikajícím výsledkem týmu vědců je první publikované spektrum galaktického centra pořízené vesmírným dalekohledem Jamese Webba, v současnosti největším vesmírným dalekohledem pracujícím v infračervené oblasti a umístěným ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.

Speciální hranol pro rozklad světla na spektrum, tzv. prizma, na palubě vesmírného dalekohledu Jamese Webba byl vyvinut na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem ve skupině profesora Andrease Eckarta, spoluautora publikace. Toto spektrum potvrzuje předpoklad, že vodní led se nachází směrem k oblasti galaktického centra.

Kromě nečekaného objevu mladých hvězd a vodního ledu pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba vědci také zjistili, že hvězdokupa IRS13 má pravděpodobně bouřlivou historii vzniku. Je pravděpodobné, že IRS13 migrovala k supermasivní černé díře prostřednictvím dynamického tření s okolním prostředím, včetně kolizí s jinými hvězdokupami. Při ponořování hvězdokupy hlouběji pak byla „zachycena“ gravitací černé díry. Během tohoto procesu se před padající hvězdokupou mohla vytvořit hustá rázová vlna, podobná té u špičky lodi ve vodě. Související zvýšení hustoty pak stimulovalo tvorbu hvězd. To je přinejmenším jedno z vysvětlení, proč se tyto mladé hvězdy nacházejí převážně před hvězdokupou.

Analýza IRS13 a interpretace hvězdokupy je prvním pokusem o vyřešení deset let staré záhady neočekávaných mladých hvězd v centru Galaxie. Kromě IRS13 totiž existuje ještě hvězdokupa S, která je rovněž složena z mladých hvězd a nachází se ještě blíže k černé díře. Již v 90. letech astronomka Andrea M. Ghez z Kalifornské univerzity, která obdržela Nobelovu cenu za rok 2020, určila, že členové S-hvězdokupy jsou výrazně mladší, než by odpovídalo etablovaným teoriím vzniku hvězd. V současné studii IRS13 se nyní nabízí jedinečná možnost určit spojení mezi bezprostředním okolím černé díry a oblastmi vzdálenými několik světelných let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Tisková zpráva Masarykovy univerzity z 11. 10. 2023



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Vesmírný dalekohled Jamese Webba


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »