Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Jak se vesmír vyvíjel, koncentrovaná hmota je obklopena plynným halo, které se stává teplejším a větším. Připojený obrázek ukazuje stav před 11 a 8 miliardami roků a dnes.
Autor: D. Nelson/Illustris Collaboration

Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.

Naše nová měření poskytují přímé potvrzení klíčové práce zhotovené Jimem Peeblesem, který položil základy teorie toho, jak velkorozměrové struktury vznikají ve vesmíru,“ říká Yi-Kuan Chiang, hlavní autor a vědecký pracovník v Center for Cosmology and AstroParticle Physics at the Ohio State University.

Velkorozměrové struktury vesmíru odkazují na globální zákonitosti galaxií a kup galaxií v rozsahu mimo jednotlivých galaxií. Zformovaly se v důsledku gravitačního kolapsu temné hmoty a plynu.

Jak se vesmír vyvíjel, gravitační vliv temné hmoty a plynu ve vesmíru působil společně na galaxie a kupy galaxií. Odpor prostředí je výrazný – tak výrazný, že více a více plynu bylo stlačováno a zahříváno,“ říká Yi-Kuan Chiang. „Výsledky ukázaly astronomům, jak zaznamenávat postup ve vývoji vesmírné struktury ´kontrolováním teploty´ vesmíru.“

Yi-Kuan Chiang se svými spolupracovníky použil novou metodu, která jim umožnila určit teplotu plynu ve velkých vzdálenostech od Země – což znamená i zpět v čase – a porovnávali ji s teplotou plynu blíže k Zemi a blíže k současné době.

Při použití dat shromážděných astronomickou observatoří Planck vypuštěnou organizací ESA a v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) určili tzv. rudý posun koncentrací plynu pozorovaných na fotografiích mikrovlnného záření při pohledu zpět v čase až do doby před 10 miliardami roků.

Zjistili, že plyny v současném vesmíru dosahují průměrné teploty kolem 2 miliónů kelvinů v okolí objektů blízkých Zemi. To je zhruba 10krát vyšší hodnota než teplota plynů v okolí objektů velmi vzdálených v prostoru i v čase.

Tento trend byl rovněž předpovězen na základě numerických simulací, které ukazují, jak se temná hmota a atomy látky přítomné v plynu vyvíjejí v čase.

Vesmír se ohřívá vzhledem k přirozenému vývoji galaxií a formování vesmírných struktur,“ říká Yi-Kuan Chiang. „To nemá žádný vztah k oteplování Země. Tyto jevy probíhají na velmi odlišných měřítkách a vůbec spolu nesouvisejí.“

Měřili jsme teplotu, jak se měnila po celou dobu historie vesmíru,“ dodává profesor Brice Ménard, spoluautor studie a vědecký pracovník na Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe a Department of Physics & Astronomy at Johns Hopkins University. „Jak čas běžel, všechny tyto kupy galaxií se stávaly teplejšími a teplejšími, protože jejich gravitace přitahovala více a více plynu směrem k nim.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vývoj vesmíru, Teplota vesmíru


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »