Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Vesmír je stále teplejší – vyplývá z nové studie

Jak se vesmír vyvíjel, koncentrovaná hmota je obklopena plynným halo, které se stává teplejším a větším. Připojený obrázek ukazuje stav před 11 a 8 miliardami roků a dnes.
Autor: D. Nelson/Illustris Collaboration

Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.

Naše nová měření poskytují přímé potvrzení klíčové práce zhotovené Jimem Peeblesem, který položil základy teorie toho, jak velkorozměrové struktury vznikají ve vesmíru,“ říká Yi-Kuan Chiang, hlavní autor a vědecký pracovník v Center for Cosmology and AstroParticle Physics at the Ohio State University.

Velkorozměrové struktury vesmíru odkazují na globální zákonitosti galaxií a kup galaxií v rozsahu mimo jednotlivých galaxií. Zformovaly se v důsledku gravitačního kolapsu temné hmoty a plynu.

Jak se vesmír vyvíjel, gravitační vliv temné hmoty a plynu ve vesmíru působil společně na galaxie a kupy galaxií. Odpor prostředí je výrazný – tak výrazný, že více a více plynu bylo stlačováno a zahříváno,“ říká Yi-Kuan Chiang. „Výsledky ukázaly astronomům, jak zaznamenávat postup ve vývoji vesmírné struktury ´kontrolováním teploty´ vesmíru.“

Yi-Kuan Chiang se svými spolupracovníky použil novou metodu, která jim umožnila určit teplotu plynu ve velkých vzdálenostech od Země – což znamená i zpět v čase – a porovnávali ji s teplotou plynu blíže k Zemi a blíže k současné době.

Při použití dat shromážděných astronomickou observatoří Planck vypuštěnou organizací ESA a v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) určili tzv. rudý posun koncentrací plynu pozorovaných na fotografiích mikrovlnného záření při pohledu zpět v čase až do doby před 10 miliardami roků.

Zjistili, že plyny v současném vesmíru dosahují průměrné teploty kolem 2 miliónů kelvinů v okolí objektů blízkých Zemi. To je zhruba 10krát vyšší hodnota než teplota plynů v okolí objektů velmi vzdálených v prostoru i v čase.

Tento trend byl rovněž předpovězen na základě numerických simulací, které ukazují, jak se temná hmota a atomy látky přítomné v plynu vyvíjejí v čase.

Vesmír se ohřívá vzhledem k přirozenému vývoji galaxií a formování vesmírných struktur,“ říká Yi-Kuan Chiang. „To nemá žádný vztah k oteplování Země. Tyto jevy probíhají na velmi odlišných měřítkách a vůbec spolu nesouvisejí.“

Měřili jsme teplotu, jak se měnila po celou dobu historie vesmíru,“ dodává profesor Brice Ménard, spoluautor studie a vědecký pracovník na Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe a Department of Physics & Astronomy at Johns Hopkins University. „Jak čas běžel, všechny tyto kupy galaxií se stávaly teplejšími a teplejšími, protože jejich gravitace přitahovala více a více plynu směrem k nim.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vývoj vesmíru, Teplota vesmíru


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne by měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, doprovázený startem evropské Vegy-C se satelity Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »