Úvodní strana  >  Na obloze  >  Souhvězdí

Souhvězdí

Pokud toužíte po realističtějším zobrazení oblohy, doporučujeme Vám si stáhnout volně šiřitelný program Stellarium. To krom vyobrazení aktuálně viditelných souhvězdí dokáže například simulovat jevy způsobené zemskou atmosférou nebo zatmění Slunce a Měsíce.

Web pro pozorovatele CzSkY.cz: online mapa oblohy, přehled souhvězdí, deep-sky objektů, objektů Sluneční soustavy.

Seznam všech souhvězdí

V roce 1930 ustanovila Mezinárodní astronomická unie (IAU) oficiálně 88 souhvězdí. Každé souhvězdí má své hranice, přiřazené hvězdy a objekty vzdáleného nebe. Níže uvedená tabulka přináší přehled všech těchto souhvězdí. Tabulka je řazena abecedně podle latinského názvu souhvězdí. Když kliknete na název souhvězdí, zobrazí se vám detailní mapka vybraného souhvězdí a popis nejzajímavějších objektů nacházejících se v něm. Seznam je převzat z Astronomia (aneb Astronomie pro každého). Pro informace o slabších objektech v jednotlivých souhvězdích doporučujeme navštívit rovněž stránky CzSky se zajímavými kresbami objektů na obloze a dalšími specialitami, vycházející ze starší databáze +8mag.net.

Český název Latinský název Zkratka Latinský genitiv Rozloha (čt. stup.)
Andromeda Andromeda And Andromedae 722
Vývěva Antlia Ant Antiliae 239
Rajka Apus Aps Apodis 206
Orel Aquila Aql Aquilae 652
Vodnář Aquarius Aqr Aquarii 980
Oltář Ara Ara Arae 237
Beran Aries Ari Arietis 441
Vozka Auriga Aur Aurigae 657
Pastýř Boötes Boo Boötis 907
Rydlo Caelum Cae Caeli 125
Žirafa Camelopardalis Cam Camelopardalis 757
Kozoroh Capricornus Cap Capricorni 414
Lodní kýl Carina Car Carinae 494
Kassiopeia Cassiopeia Cas Cassiopeiae 598
Kentaur Centaurus Cen Centauri 1 060
Kefeus Cepheus Cep Cephei 588
Velryba Cetus Cet Ceti 1 231
Chameleon Chamaeleon Cha Chamaeleontis 132
Kružítko Circinus Cir Circini 93
Velký pes Canis Major CMa Canis Majoris 380
Malý pes Canis Minor CMi Canis Minoris 182
Rak Cancer Cnc Cancri 506
Holubice Columba Col Columbae 270
Vlasy Bereniky Coma Berenices Com Comae Berenicis 386
Jižní koruna Corona Australis CrA Coronae Australis 128
Severní koruna Corona Borealis CrB Coronae Borealis 179
Pohár Crater Crt Crateris 282
Jižní kříž Crux Cru Crucis 68
Havran Corvus Crv Corvi 184
Honicí psi Canes Venatici CVn Canum Venaticorum 465
Labuť Cygnus Cyg Cygni 804
Delfín Delphinus Del Delphini 189
Mečoun Dorado Dor Doradus 179
Drak Draco Dra Draconis 1 083
Koníček Equuleus Equ Equulei 72
Řeka Eridanus Eridanus Eri Eridani 1 138
Pec Fornax For Fornacis 398
Blíženci Gemini Gem Geminorum 514
Jeřáb Grus Gru Gruis 366
Herkules Hercules Her Herculis 1 225
Hodiny Horologium Hor Horologii 249
Hydra Hydra Hya Hydrae 1 303
Malý vodní had Hydrus Hyi Hydri 243
Indián Indus Ind Indi 294
Ještěrka Lacerta Lac Lacertae 201
Lev Leo Leo Leonis 947
Zajíc Lepus Lep Leporis 290
Váhy Libra Lib Librae 538
Malý lev Leo Minor LMi Leonis Minoris 232
Vlk Lupus Lup Lupi 334
Rys Lynx Lyn Lyncis 545
Lyra Lyra Lyr Lyrae 286
Tabulová hora Mensa Men Mensae 153
Mikroskop Microscopium Mic Microscopii 210
Jednorožec Monoceros Mon Monocerotis 482
Moucha Musca Mus Muscae 138
Pravítko Norma Nor Normae 165
Oktant Octans Oct Octantis 291
Hadonoš Ophiuchus Oph Ophiuchi 948
Orion Orion Ori Orionis 594
Páv Pavo Pav Pavonis 378
Pegas Pegasus Peg Pegasi 1 121
Perseus Perseus Per Persei 615
Fénix Phoenix Phe Phoenicis 469
Malíř Pictor Pic Pictoris 247
Jižní ryba Piscis Austrinus PsA Piscis Austrini 245
Ryby Pisces Psc Piscium 889
Lodní záď Puppis Pup Puppis 673
Kompas Pyxis Pyx Pyxidis 221
Mřížka Reticulum Ret Reticuli 114
Sochař Sculptor Scl Sculptoris 475
Štír Scorpius Sco Scorpii 497
Štít Scutum Sct Scuti 109
Had (hlava, ocas) Serpens (caput, cauda) Ser Serpentis (capitis, caudae) 637
Sextant Sextans Sex Sextantis 314
Šíp Sagitta Sge Sagittae 80
Střelec Sagittarius Sgr Sagittarii 867
Býk Taurus Tau Tauri 797
Dalekohled Telescopium Tel Telescopii 252
Jižní trojúhelník Triangulum Australe TrA Trianguli Australis 110
Trojúhelník Triangulum Tri Trianguli 132
Tukan Tucana Tuc Tucanae 295
Velká medvědice Ursa Major UMa Ursae Majoris 1 280
Malý medvěd Ursa Minor UMi Ursae Minoris 256
Plachty Vela Vel Velorum 500
Panna Virgo Vir Virginis 1 294
Létající ryba Volans Vol Volantis 141
Lištička Vulpecula Vul Vulpeculae 278


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Souhvězdí 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »