Úvodní strana  >  Na obloze  >  Vesmírné objekty

Vesmírné objekty

Co můžeme vidět v dalekém nebi?

Mlhoviny v orionu,  M42, B33, IC434 a další Autor: Martin Myslivec
Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a další
Autor: Martin Myslivec
Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například legendární Messierův katalog 109 objektů vzdáleného nebe (a jedné dvojhvězdy). Mezi nejjasnější deep-sky objekty patří okuskvostné otevřené hvězdokupy jako Plejády. Najdeme tu ale i Velkou galaxii v Andromedě nebo Velkou mlhovinu v Orionu. Kde tyto objekty najdete? A jaké dalekohledy k jejich pozorování využít?

Zjistěte více:

 

Nejjasnější "deep-sky" objekty na severní obloze

V tabulkách níže najdete mapky k vyhledání dalekohledy viditelných objektů vzdáleného nebe viditelných ze střední Evropy (nejjasnější objekty jsou vynechány). Soubor map připravil Miloš Hroch, s jeho svolením jsou zpřístupněny na serveru astro.cz. Při tvorbě mapových podkladů byl jako zdroj použit převážně Messierův a Caldwellův katalog, prozatím se však nejedná o souhrný přehled všech objektů uvedených v těchto katalozích, nebo všech zajímavých objektů v daných souhvězdích. Na tvorbě dalších map se pracuje a budou postupně zpřístupněny. Na mapách naleznete objekty vhodné jak pro triedr nebo menší dalekohled, tak i objekty které uvidíte pouze ve velkých přístrojích (>300 mm).

Soubor map je rozdělen podle nejlepší viditelnosti. Daná souhvězdí obsahují vždy jednu mapu přehlednou, jež zobrazuje pole 90°, a dále mapky jednotlivých objektů (podrobné mapy). Tyto podrobné mapy zobrazují vždy zorné pole 15° (mimo mapy s galaktickým Stephanovým quintetem, kde je měřítko přibližně 5°). Pro snadnější orientaci byl využit "Karkoschkův systém", kdy na podrobné a přehledné mapce jsou označeny jasnější hvězdy, dle kterých si lze udělat představu o měřítku při přechodu z přehledné na podrobnou mapu.

Je možné, že mapy obsahují chyby (např. v katalogových číslech), pokud na nějakou narazíte, dejte prosím vědět na info@astro.cz. Uvítáme i další připomínky, případně náměty na zajímavé objekty, které nejsou uvedeny ve výše zmíněných katalozích.

Obtočná souhvězdí

Kefeus Drak Honící psi Velká Medvědice
NGC188
NGC40
NGC6946
NGC7023
NGC7354
NGC4236
NGC6543, NGC6503
Hickson68
M106
M51
M94 M63 NGC4449
NGC4631
M101, NGC5474
M108, M97, M109 NGC3729, 3718, 3631
M81, M82, NGC2976, 3077, 2574
NGC2841

Jarní souhvězdí

Lev Panna Havran Severní koruna
M65, M66, M95, M96 M105
NGC2903
NGC3521
NGC3607, NGC3626 Abell1367
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
NGC4038, NGC3887 Abell2065
Vlasy Bereniky Rak Hydra Sextant
M100
M53, M64, NGC5053
NGC4147, NGC4450
NGC4559, 4725, 4565, 4676
M67 NGC2775 NGC3242
NGC5694
NGC3115

Letní souhvězdí

Vodnář Panna Lyra Listička Delfín Váhy
M2
NGC7009
NGC7293
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
M56, NGC6765 M27, M71, Cr339 NGC6934
NGC7006
NGC5897

Podzimní souhvězdí

Velryba Andromeda Ryby Sochař
Abel194
IC1613
M77
NGC246
NGC404
NGC7662
NGC891 a 752
M74 NGC253

zimní souhvězdí

Býk Perseus Jednorožec
M1
NGC1555
NGC1272 M30


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Emisní mlhovina, Galaxie, Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Katalog NGC, Mlhoviny, Hvězdokupy, Otevřená hvězdokupa, Reflekční mlhovina, Mlhovina , Hvězdokupa , Kulová hvězdokupa


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »