
Pruh sposobeny (asi) vypustenym palivom rakety CZ-8A
Snimka je z 25. 8. 2025, 22:41, Krpačovo, Nízke Tatry. (Příspěvek od našeho čtenáře, děkujeme za vložení novinky).
Máte pocit, že něco významného o dění na nebi, vesmíru či kosmonautice nesmí uniknout všem čtenářům serveru Astro.cz? Nebo víte o nejaké novince týkající se dění v ČAS či vaší pobočce nebo sekci? Tak neváhejte a napište sami novinku!
Snimka je z 25. 8. 2025, 22:41, Krpačovo, Nízke Tatry. (Příspěvek od našeho čtenáře, děkujeme za vložení novinky).
25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice.
Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.
Více na Sky&Telescope.org
14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.
V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.
Společnost Firefly Aerospace dokázala jako první soukromá společnost měkce přistát na povrchu Měsíce. Sonda Blue Ghost dosedla 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů.
Pozorování k 20. únoru již natolik upřesnila dráhu planetky 2024 YR4 v budoucnu, že riziko její srážky se Zemí 22. 12. 2032 nyní kleslo prakticky k nule. Stále je tu jistá nenulová pravděpodobnost zásahu Měsíce, ale to se ještě bude upřesňovat. Více na webu Evropské jižní observatoře.
19. 2. ve 4:45 byl na obloze nízko nad severozápadem pozorovatelný úkaz, který souvisel s rozpadem umělého tělesa v atmosféře. Došlo k němu tedy nad územím Německa a odolné části nádrží dopadly na území Polska.
Původně se zdálo, že šlo o zánik družice Starlink, ale těch trosek bylo víxce. Později to potvrdil i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, že šlo o druhý stupeň nosné rakety Falcon 9. „Ten byl využit pro úspěšné vypuštění družic Starlink 2. února 2025, ale následně selhalo jeho řízené navedení do zemské atmosféry. K jeho zániku tak nedošlo nad Tichým oceánem již 2. února, ale až nyní nad Evropu,“ vysvětlil na sociálních sítích České televize Michal Václavík. Pravděpodobně šlo o družici sítě Starlink společnosti Elona Muska.
Děkujeme čtenářům za hlášení úkazu i poslaná videa, jmenovitě panu Marešovi, Tesařovi a Křížkovi. Úkaz hezky zachytila i kamera zaměřená na snímání jasných meteorů ve Frýdlantu (bolidová síť Astronomického ústavu AV ČR).
Mezinárodní astronomický tábor pro mladé (16-24 let) se letos koná v de Klonie (Nizozemí), zájemci se mohou hlásit do 9. března, tábor se koná v srpnu (1.-21.8. 2025).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové