Související stránky k článku 5. vesmírný týden 2013
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Astronomové z Centra pro kosmickou fyziku Bostonské univerzity publikovali v časopise Nature závěry, že Velká rudá skvrna na Jupiteru může poskytovat záhadný zdroj energie potřebné k zahřátí horních vrstev atmosféry na překvapivě vysoké pozorované hodnoty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Trvalo to skoro 5 let ale dočkali jsme se – vědecký automat se již nachází v sousedství největší planety a chystá se zážehem hlavního motoru snížit ohromnou rychlost, kterou si jej hmotný Jupiter přitahuje, a vstoupit na oběžnou dráhu, manévry se odehrají v úterý 5. července, když se bude střední Evropa právě probouzet.
Dvacetiměsíční vědecká mise, která je bude následovat, poodhalí roušku tajemství kolem vnitřního složení plynného obra a pomůže nám porozumět vzniku, vývoji a dalším principům fungování Sluneční soustavy.
Článek bude postupně aktualizován.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2016 obdržel snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“, jehož autorem je Pavel Prokop.
Před dávnými časy se, někteří tvrdí že prý, zamiloval nejvyšší z řeckých bohů Zeus, pro Římany Jupiter, do krásné kněžky Ió. Protože milostné zálety byly jeho koníčkem a jeho žena Héra (nebo též Juno pro Římany) byla žárlivá (no, aby nebyla, že?), rozehrála se na Olympu a v okolí prapodivná hra...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Americká sonda Juno v současné době není z pohledu zájemce o vesmír nijak zajímavá, vždyť jen letí prostorem a k planetě Jupiter dorazí až skoro za půl roku. Zdání ale klame – v lednu se robotický průzkumník stal nejvzdálenějším kosmickým plavidlem, spoléhajícím na sluneční baterie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Mezinárodní tým astronomů využívající dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m nalezl planetu podobnou Jupiteru, která obíhá kolem hvězdy slunečního typu HIP 11915 ve zhruba stejné vzdálenosti jako Jupiter kolem Slunce. Podle současných teorií hraje vznik planet o hmotnosti Jupiteru velmi významnou úlohu ve vývoji uspořádání celého planetárního systému. Existence takové planety na dráze podobné jupiterově kolem hvězdy slunečního typu nabízí možnost, že celý planetární systém kolem této stálice by se mohl podobat Sluneční soustavě. Hvězda HIP 11915 je zhruba stejně stará jako Slunce a její složení napovídá, že by se v její blízkosti mohly vyskytovat také kamenné planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
O víkendu 20. - 21. června 2015 jsme se mohli za přízně počasí kochat nad západním obzorem fantastickým seskupením mladého Měsíce a dvou nejjasnějších planet oblohy, Jupiteru s Venuší. Trojice výrazných kosmických poutníků byla tak pozoruhodná, že i ti, kteří o ní předem nevěděli, byli beze slov unešeni více nebeskou nádherou, než původním cílem. Jako například v Brně, kde se mnozí sešli za vyhlížením každoročního svátku ohňostrojů "Ignis Brunensis", ovšem kosmické divadlo plánovanou světelnou šou zcela přebilo. Nezvyklá podívaná se zase nějaký čas na nebi neodehraje, a tak kdo neměl možnost tuto krásnou konjunkci sledovat, si může alespoň prohlédnout již došlé snímky čtenářů, kterým za jejich fotografické úlovky děkujeme... a těšíme se na dodatečné další třeba právě od Vás!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.
Pokud máte rádi sledování zajímavostí na noční obloze, měli byste mít již delší dobu ve vašem kalendáři zaškrtnutý letošní měsíc červen. Právě v průběhu června se k sobě budou postupně na večerní obloze blížit dvě nejjasnější planety naší Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Při nejtěsnějším setkání, k němuž dojde 30. června, se k sobě při pohledu ze Země dostanou na zdánlivou vzdálenost pouhých dvaceti obloukových minut. Ještě předtím ale spatříme průchod Venuše překrásnou a očima viditelnou hvězdokupou Jesličky (už zítra 13. června večer!) a o týden později fotogenického seskupení těchto výrazných planet s mladým Měsícem. Rozhodně si to nenechte ujít.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?
