Související stránky k článku 5. vesmírný týden 2013
Ačkoli se dva nejjasnější objekty kromě Slunce a Měsíce potkávají alespoň jednou za dva roky, ne vždy jejich konjunkce je tak výrazná, jako jsme mohli vidět kolem maxima meteorického roje Perseid 12. 8. 2025. Někdy jsou dokonce k sobě i blíže, například v březnu 2023. Poslední setkání vyšlo sice na ranní hodiny, ale obě planety při něm byly vidět ještě za tmy, jak vychází nad obzor a zářily spolu poměrně vysoko nad východem až do převzetí vlády Slunce nad oblohou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Pojízdná laboratoř OpportunityAutor: NASAKdyž pojízdná laboratoř Opportunity připravená organizací NASA odstartovala v roce 2003 z Mysu Canaveral (Cape Canaveral) k Marsu, mnoho přihlížejících očekávalo její relativně krátkou misi. Přistání na povrchu rudé planety je poměrně riskantní záležitostí. Dobývání planety Mars lemuje dlouhá řada havarovaných kosmických sond, které se pokoušely o její návštěvu. I když Opportunity přistála bezpečně, byla zkonstruována pro přibližně tříměsíční misi na nepřátelském povrchu planety Mars.
Titan je jedním z nejzajímavějších světů v oblasti velkých plynných planet. Už v roce 2005 na něm přistálo pouzdro Huygens a více než desetiletí jej zkoumala v různých oborech elektromagnetického záření sonda Cassini. Vědci mají díky jejím datům k dispozici první globální mapu jeho povrchu. Ta ukazuje dynamiku tohoto světa, který ač velmi odlišný od pozemského, má s ním společné znaky, jako jsou roční období, oblaka, deště, dunnová pole a jezera.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Opportunity a její stín na okraji kráteru EnduranceAutor: NASA/JPL/CornellNedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity
okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit,
Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek.
Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim
v následujících odstavcích vracíme podrobněji.
Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Curiosity - autoportrét z kamery MAHLI. Autor: NASA/JPL-CaltechNa povrchu Marsu stále popojíždí dvě úspěšná robotická vozítka.
Opportunity za měsíc završí 9 let pobytu na povrchu Marsu, větší Curiosity bude na začátku února
slavit půlrok. Svět, který pro nás obě mašinky snímají, je neuvěřitelně zajímavý. Podívejme se tedy,
kde se roboti nalézají a jak to v jejich okolí vypadá.
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Filmová sekvencia snímok z kozmickej sondy Cassini (spoločnosti NASA) zachytáva prelet medzi planétou Saturn a jej systémom prstencov z 26. apríla 2017. Film obsahuje jednu hodinu pozorovania – ako sa kozmická sonda posúva na juh ponad Saturnom. Začiatok ukazuje pohľad na vír na severnom póle planéty, a potom postupuje za vonkajšiu hranicu prúdu šesťuholníkového tvaru a pokračuje ďalej.
Hubbleův dalekohled během celé doby své činnosti v určitých časových odstupech pravidelně pozoruje všechny vnější planety Sluneční soustavy. V současné době je tento teleskop naší jedinou šancí, jak mapovat proměny atmosfér plynných planet v průběhu času. Zvláště nenahraditelný je v tomto ohledu v případě Saturnu, Uranu a Neptunu, jelikož žádnou z těchto planet teď nezkoumá aktivní sonda. Nedávno nadešel čas pro další fotografování Jupiteru a Uranu. V tomto článku se podrobněji podíváme na čtyři snímky těchto plynných obrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Saturn.Autor: NASA
Planeta Saturn prošla v letošním roce opozicí již 28. dubna dopoledne. Přesto se pohledem na prstencem ozdobenou planetu na večerní obloze budeme těšit i po několik dalších měsíců. A právě v červnu, za nejkratších nocí, bude planeta Saturn jedním z mála objektů, které budeme mít možnost velice dobře sledovat na pozdně večerním, ne zcela temném nebi.
1. a 2. března 2023 se k sobě na obloze přiblížily dvě nejnápadnější planety – Venuše a Jupiter. Nad jihozápadním až západním obzorem jsme je díky velmi příznivému počasí mohli snadno pozorovat jako dvě velmi jasné hvězdy těsně při sobě. 1. 3. byla Venuše vpravo a trochu níže než Jupiter, 2. 3. už byla nad Jupiterem. Po oba dva dny se nám planety vešly do zorného pole dalekohledu. Úhlová vzdálenost mezi nimi byla asi 40 úhlových minut. Fotografie setkání se nám sešla ze všech končin České i Slovenské republiky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
