Úvodní  >  Související stránky k článku Astronomové mají jasno v tom, jak efektní bude zánik Slunce

Související stránky k článku Astronomové mají jasno v tom, jak efektní bude zánik Slunce

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Pomíjivý okamžik

Slabá záře planetární mlhoviny ESO 577-24 je pozorovatelná pouze asi 10 tisíc let, což je z kosmického hlediska okamžik. Svítící obálku ionizovaného plynu, která představuje doslova poslední výdech umírající hvězdy, jejíž pozůstatky jsou patrné uprostřed snímku, zachytil dalekohled ESO/VLT. Planetární mlhovina při své expanzi dále slábne a postupně zcela zanikne.

Eva MarkováSluneční soustava

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2019

V sobotu 9. listopadu 2019 od 10 hodin Sluneční sekce ČAS pořádá tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům Sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen  chtějí o něm dovědět něco zajímavého.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Duchové hvězd zmírajících

Tato úchvatná bublina zářící jako hvězdný duch ve strašidelné temnotě vesmíru by se moha zdát nadpřirozenou a záhadnou, kdyby se nejednalo o známý astronomický objekt: planetární mlhovinu, objekt, který je průvodním znakem závěrečné fáze života některých hvězd. Snímek, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v severním Chile, zachycuje dosud nejdetailnější pohled na málo známý objekt s označením ESO 378-1.

Aktuálně ze Slunce

Po dlouhé době se na Slunci dělo něco, co by mohlo zajímat i širokou veřejnost.

Jiří SrbaHvězdy

Hvězdný motýl se líhne z prachové kukly

Na záběrech, které patří k nejdetailnějším, jaké kdy byly pořízeny pomocí dalekohledu ESO/VLT, se poprvé podařilo zachytit, jak u stárnoucí hvězdy vzniká planetární mlhovina připomínající motýla. Pozorování rudého obra s označením L2 Puppis provedená ve viditelném světle pomocí nového přístroje SPHERE v pracovním módu ZIMPOL rovněž jasně ukázala blízkého souputníka sledované hvězdy. Závěrečná stádia vývoje hvězd jsou stále obestřena řadou tajemství a původ takové bipolární mlhoviny se složitým a působivým vzhledem je ještě záhadnější.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Děsivá krása Medúzy

Astronomové pracující v Chile s dalekohledem ESO/VLT pořídili dosud nejdetailnější záběr mlhoviny Medúza. Centrální hvězda této mlhoviny na oslavu svého odchodu do důchodu odvrhla vnější obálky a vytvořila překrásnou barevnou mlhovinu. I naše Slunce by jednou v budoucnu mohlo vytvořit objekt, jako ten na snímku.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s doc. Michalem Švandou, 1. díl

V pořadu Hlubinami vesmíru se tentokrát podíváme na vlastnosti Slunce a hvězd. Hostem bude doc. Mgr. Michal Švanda, PhD. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Přiblížíme si rotaci hvězd, jejich teploty, velikosti, vzdálenosti i jiné vlastnosti. Jak se dají zjistit tyto procesy i na vzdálených hvězdách? Čím jsou ovlivněny a jak probíhají?

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Záhada kosmických rozstřikovačů objasněna

planetární mlhovina Fleming 1 - eso1244Autor: ESO/H. BoffinNeobvyklý pár starých hvězd vykouzlil pozoruhodný tvar planetární mlhoviny Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2012): Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT objevili v centru jedné z nejpozoruhodnějších planetárních mlhovin dvojici vzájemně se obíhajících hvězd. Tento výsledek potvrzuje dlouho diskutovanou teorii popisující jevy, které vedou ke vzniku symetrických struktur hmoty vyvrhované do okolí. Výsledky byly publikovány 9. listopadu 2012 v odborném časopise Science.

Eva MarkováSluneční soustava

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2018

V sobotu 17. listopadu 2018 od 10 hodin sluneční sekce ČAS pořádá již tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen  chtějí o něm dovědět něco zajímavého.

František MartinekSluneční soustava

Slunce periodicky mění svoji velikost

Je pravdou, že naše nejbližší hvězda – Slunce – je docela průměrnou stálicí v porovnání se všemi ostatními, které známe v nekonečném a nádherném tajemném vesmíru. Ve svém nitru ve skutečnosti ukrývá docela malý nukleární reaktor udržující život hvězdy, která je pro naši planetu bytostně důležitá. Na jejím viditelném povrchu vznikají mj. sluneční skvrny a erupce a do prostoru vysílá proudy plazmy či různé druhy záření.

Petr HorálekÚkazy

Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice

Po přechodu studené fronty v posledním červnovém týdnu se na několik dní vyčistil vzduch natolik, že v tuzemsku i v nižších zeměpisných šířkách bylo možné zaznamenat relativně méně obvyklý úkaz - zelený záblesk. Ten se objevuje nejčastěji na horním okraji zapadajícího nebo vycházejícího Slunce jako důsledek tzv. atmosférické refrakce. V našich zeměpisných čířkách trvá velmi krátce, většinou zlomky sekund, a jeho záznam je proto dosti velkou výzvou. Zelené (a červené) "blýskání" se podařilo zaznamenat při západu Slunce 3. července 2018 za východočeskou zříceninou Lichnice ze 13. století...

František MartinekSluneční soustava

Evropská mise k výzkumu Slunce poprvé zakotví v libračním bodě L5

Na únor 2020 přesunula ESA vypuštění kosmické sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce. Ke slunečnímu povrchu se má přiblížit na vzdálenost 42,5 miliónu km. Při průletu budou přístroje sondy mířit stále na stejné místo na Slunci, budou tedy provádět dlouhodobý výzkum jedné oblasti. Po sedmiletém výzkumu bude dráha sondy upravena tak, aby mohla lépe studovat polární oblasti. Avšak již nyní byl vyhlášen konkurs na návrh nové sondy, která bude vůbec poprvé studovat naši hvězdu z Lagrangeova libračního bodu L5 soustavy Slunce-Země.

František MartinekSluneční soustava

Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Skupina astronomů z USA, Japonska a Švýcarska objevila důkazy o možných zdrojích energie, které by mohly být odpovědné za ohřev sluneční koróny. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature Astronomy výzkumníci popsali studium dat ze sondážní rakety FOXSI-2 (Focusing Optics X-ray Solar Imager) a to, co se jim podařilo odhalit. Procesy, které vedou k zahřátí hvězdné koróny na několik miliónů kelvinů v porovnání s mnohem chladnější fotosférou (u Slunce je to asi 5 800 K), stále nejsou dobře prozkoumány.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Michalem Sobotkou, o Slunci 2. díl

V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…

Viktória ZemančíkováSluneční soustava

Po stopách súrodencov Slnka

Výskumný tím vedený Ivanom Ramirezom z University of Texas v Austine identifikoval prvého kandidáta na súrodenca Slnka – hviezdu, ktorá sa zrodila z rovnakého mračna plynu a prachu. Ramirezove metódy zároveň pomôžu astronómom nájsť ďalších slnečných súrodencov, čo by mohlo viesť k hlbšiemu pochopeniu toho, ako a kde sa vytvorilo naše Slnko a ako sa naša Slnečná sústava stala vhodným miestom pre život. Štúdiu publikovali v časopise Astrophysical Journal.



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

PRECHOD MERKURA

Další informace »