Související stránky k článku Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!
Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.
Jak jistě víte, vítězným snímkem České astrofotografie měsíce za srpen 2016 se staly "Pradědovy Perseidy" od fotografa Daniela Ščerby. Fantastický snímek zachycující 154 meteorů z populárního letního roje je ovšem jen zlomkem toho, co fotograf se svým kolegou Jiřím Bajákem zamýšleli. Jejich hlavním cílem totiž bylo ukázat nespoutanou krásu jesenické (nejen noční) přírody, která by si zjista zasloužila oficiální ochranu tmavého nebe vznikem dalšího parku. Vychutnejte si proto nyní klenoty Jeseníků prostřednictvím dech beroucího videa, které bylo natočeno v obřím rozlišení 4K.
Slovenská ústredná hvezdáreň v spolupráci so Slovenským zväzom astronómov - Hvezdáreň v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločnosťou pri SAV vyhlasuje 6. ročník medzinárodnej fotografickej súťaže so zameraním na problematiku svetelného znečistenia. Cieľom súťaže je osveta v oblasti problematiky svetelného znečistenia a propagácia správneho svietenia. Organizátori chcú aj takto upozorniť na tento vážny environmentálny problém súčasnej civilizácie. Fotografie budú použité pri propagácii nutnosti zachovania nočného životného prostredia. Uzávierka súťaže: 31. 10. 2016.
Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.
Žákyně pedagogické školy v Boskovicích seznamují děti s problémem světelného znečištění.
Žákyně 3. ročníku Pedagogického lycea Střední pedagogické školy Boskovice, příspěvkové organizace, Veronika Chrastinová, Michaela Brožovičová a Klára Jandorová jsou autorkami environmentálního výukového projektu pro děti předškolního a mladšího školního věku, popřípadě děti věku rozumově znevýhodněné Každý chce vidět svoji hvězdu.
Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Často se zapomíná, že ne zrovna malá část světelného znečištění vzniká odrazem od země (a té se nedá nijak zabránit), takže i plně cloněné lampy svítící na zem budou mít určitý vliv. LED osvětlení, ačkoliv je lépe směrovatelné, je horší především v tom, že oproti oranžovým sodíkovým výbojkám svítí v širokém pásmu viditelného spektra s maximem v modré oblasti. A právě modrá složka světla se v ovzduší rozptyluje nejvíce a lidské oko je na ni při nočním vidění nejcitlivější. Bílé LED svítidlo tedy způsobí více světelného znečištění, než klasická sodíková výbojka o stejném světelném toku!
Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
V neděli 21. června se konala výroční schůze Odborné skupiny pro tmavé nebe, která působí v rámci České astronomické společnosti. Přinášíme vám ohlédnutí za tímto setkáním a zároveň malé shrnutí toho, co se kolem světelného znečištění v rámci astronomické společnosti děje. Rádi bychom poděkovali Astronomickému ústavu AV ČR za poskytnutí prostor a podporu, kterou nám tímto poskytl.
Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.
Prognóza světelného znečištění.Autor: ČAS.Se skončením 19. sjezdu České astronomické společnosti přišla do zápisu i rezoluce, kterou poměrně přísně za své přijali jeho delegáti. V rámci rezoluce hlavně hlásají, že světelné znečištění je za poslední léta viditelně vzrůstající ekologický problém, který je tak viditelný, jak viditelně se s ním v podstatě nic nedělá. Obecné povědomí o nějakém problému se světlem už věru má nemalé procento (zdaleka nejen) českých občanů. Efektivně do toho zasáhnout však mohou hlavně námi zvolení poslanci. Celé to pomalé jednání ovšem vychází bezpochyby z toho, že za těmi výhružnými superlativy mnozí přesně nechápou jádro problému. K astronomům se odevšad vrací jejich upozornění bez významnější odezvy, nebo v horším případě i s narážkami, že astronomové se pro pár pohledů k hvězdám chtějí vrátit do 18. století a podporují tmářství. Přitom celé to nedorozumění by stačilo vyřešit klidným vysvětlením celé věci. Aspoň teda toho, co to světelné znečištění je a o jakých opatřeních se tu vlastně ve skutečnosti mluví…
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice.Autor: NASA, Kevin Ford.Česká astronomická společnost vyzvala Ministerstvo životního prostředí
a Parlament České republiky, aby se věnovaly problému s nadměrným
světelným znečištěním. Shodli se na tom delegáti víkendového sjezdu,
který se pořádal v Brně. Delegáti na sjezdu České astronomické
společnosti přijali následující rezoluci...
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.
Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Pavel Suchan ukazuje podepsané memorandumAutor: Martin MašekPo ročních přípravách byla v pondělí 4. 3. 2013 založena Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO). Stalo se tak v rámci 40. výročí založení CHKO Beskydy. Oblast byla založena formou memoranda, které podepsalo 5 zakládajících organizací a také za podpory 12 obcí, kde se oblast rozkládá.
