Související stránky k článku ČAM za červen 2017: Trojice galaxií v Draku
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec.
Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů světelných roků rozervaná interakcí s další velmi blízkou galaxií či skupina galaxií ve vzdálenosti 400 miliónů světelných roků - to už je pořádný fotografický oříšek.
Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje. Číňané například věřili, že zatmění způsobuje drak, který polyká Slunce. Působili proto veliký rámus a mlátili do bubnů, aby draka vyděsili. Ten poté Slunce opět vyplivl či je vůbec nespolkl. Čínský pojem pro zatmění skutečně souvisí s představou "pojídání" nebo "sežrání" nebeského tělesa. U Vikingů měli podobné mýty. V jejich legendě vlčí sourozenci Hati a Skoll honili po obloze Slunce a Měsíc. Skoll chtěl sežrat Měsíc, zatímco Hati měl na mušce Slunce. Když jeden či druhý svou kořist dohnal, nastalo zatmění, buď Slunce či Měsíce. V Indii bylo zatmění dílem démona Rahu.
Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST Advanced Deep Extragalactic Studies) a i když ještě není ukončen, už tak se mu podařilo značně změnit naše domněnky o galaxiích a vzniku hvězd v raném vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2025 obdržel snímek
„Měsíc a Mars“, jehož autorem je astrofotograf Miloš Žák
9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy.
Na začátku letošního dubna jsme se mohli dočíst o novém objevu potenciální černé veledíry, která byla vyhozena ze své mateřské galaxie působením dalších supermasivních černých děr. Astronomové totiž v datech z Hubbleova vesmírného dalekohledu nalezli dlouhý pás mladých hvězd. Nová studie však tuto domněnku nejspíše vyvrátila.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik.
Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám uvolněných během této podivné noci.
Čínští astronomové využili největší radioteleskop světa FAST s průměrem antény půl kilometru a objevili novou galaxii, která získala katalogové označení FAST J0139+4328. Nově nalezená galaxie je speciální hned v mnoha ohledech, je izolovaná, obsahuje poměrně málo hvězd a jinak jí dominuje temná hmota.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek
„Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.
Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně, byla to po několika letech zase jasná kometa, která obohatila naší, zejména večerní oblohu. A vzhledem k poměrně krátké době její pozorovatelnosti se stala častým objektem našich astrofotografů. Na lov této komety, tentokrát se promítající nad slavný Spišský hrad, se vypravil i autor vítězné listopadové fotografie Róbert Barsa.
Více než dvě stovky nových hvězd objevili vědci ve vnějším galaktickém halu Mléčné dráhy. Nejvzdálenější z nich se nachází až jeden milion světelných let daleko od Země, tedy skoro v polovině vzdálenosti ke galaxii v Andromedě. Jedná se o proměnné hvězdy typu RR Lyrae.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy i vesmíru. Jedním z nových přírůstků mezi známými kometami je vlasatice C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS.
Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického Intra-cluster Light (ICL). Je však extrémně slabé, jeho jasnost je menší než jedno procento jasnosti nejtmavší oblohy, jež na Zemi můžeme pozorovat. Z vědeckého hlediska je ale velmi hodnotné, protože hvězdy, které ho vydávají při svém pohybu, následují gravitační pole dané galaktické kupy, a tak díky němu můžeme zkoumat rozložení temné hmoty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek
„Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.
18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.
Na noční obloze se nachází místo, které je zcela skryto před našimi zraky. Jedná se o oblast za jádrem Mléčné dráhy, které se v angličtině říká „Zone of avoidance“ (ZOA), což by se dalo do češtiny přeložit jako „Zóna vyhýbání“. A právě v této oblasti kosmu byla nedávno objevena masivní struktura, která se zdá být obrovskou galaktickou kupou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek
„Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.
Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a Hélios nasedá do člunu, který mu postavil bůh Héfaistos. V?něm se pak oceánem vrací zpět a ráno opět vyráží na svou nebeskou pouť. Tak alespoň praví starořecké legendy.
Dva nejznámější vesmírné dalekohledy znovu zkombinovaly svá data a vytvořily dechberoucí pohled na dva hvězdné ostrůvky v temnotě VV 191. Hubbleův vesmírný teleskop (HST) dodal data z ultrafialového a viditelného spektra a světlo v blízké infračervené vlnové délce zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Fotografie z JWST pomohly zvýraznit vzdálené galaxie a spirální ramena hvězdného ostrovu v popředí.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2024 obdržel snímek
„Okolí hvězdy WR 134 v Labuti“, jehož autorem je Václav Kubeš.
V červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, jsme se opět podívali na letní oblohu. Dalekohled astrofotografa Václava Kubeše se zaměřil do hustých oblastí Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě, a to do oblasti, která je zajímavá nejen fotograficky a esteticky, ale též z vědeckého hlediska. Zejména pak z historie poznávání hvězd v pozdních fázích svého „životního“ vývoje. Autor zachytil plyny a prachem zaplněnou oblast okolí hvězd WR 134, 135 a 137.
Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?
