Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.
Joseph SteplingAutor: http://www.kniska.euLetošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu. Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze. Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.
Donald Kent SlaytonAutor: http://alien-ufo-research.com/astronaut_ufo_sightings/Dnes 13. června uplyne rovných dvacet let od úmrtí amerického vojenského letce a astronauta Donalda Slaytona. Zajímavé je, že ačkoli byl vybrán již do úplně první skupiny astronautů, do kosmu se dostal až o mnoho let později než šest jeho kolegů. Donald Slayton se narodil v městečku Sparta, ležícím na severu USA, ve státě Wisconsin. V útlém dětství se mu stala poměrně závažná nehoda, při které mu otcův žací stroj amputoval část levého prsteníčku. Do základní školy chodil v Leonu, střední pak navštěvoval ve svém rodném městě. I přes svůj tělesný handicap byl roku 1942 přijat do armádních leteckých sil a během 2. světové války absolvoval několik desítek bojových misí nad Evropou a Japonskem.
Nejvýznamnější Prefátovo díloAutor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
Millsova observatoř, kde J. Císař působilAutor: http://en.wikipedia.org/ Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom. Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.
Christian DopplerJméno tohoto rakouského fyzika a matematika, od jehož narození letošního 17. března uplyne 210 let, je neodmyslitelně spojeno s jevem, popisujícím změny vlnové délky a frekvence v závislosti na pohybu vysílače a přijímače. Tento jev se na počest svého objevitele jmenuje Dopplerův.
Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.
Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.
V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.
Opustil nás významný človek. Ťažko sa hľadajú slová, ktorými by človek popísal smútok zapĺňajúci naše srdcia. Svojim krátkym slovom vyjadrujem pocity nás všetkých astronómov z amatérskej aj profesionálnej sféry.
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní opravě ISS a celkem na oběžné dráze strávil 166 dní.
Zdá se vám nadpis článku poněkud zvláštní? Myslíte si, že aby se člověk stal kosmonautem, musí se dostat minimálně na oběžnou dráhu Země? Jak je to s definicí pojmu kosmonaut a zda existují lidé, kteří se tak nazývají a přitom oběžné dráhy nedosáhli, se pokusíme rozebrat v následujícím textu.
V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně odhadována na 5 let, pracuje od roku 1999 až dodnes. Již celé čtvrtstoletí nám posílá vědecky velmi cenná data, jež jsou základem mnoha důležitých objevů. V tomto článku si misi legendární observatoře Chandra připomeneme.
Dr. Jörgen Linus Wulff byl přijat na místo odborného asistenta na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Rozšířil tak tým vědců zabývajících se teorii strun a obohatil oblast výzkumu oddělení teoretické fyziky o další směr, kterým je holografický princip a jeho využití při výzkumu vlastností fundamentálních sil.
Právě v těchto dnech si připomínáme 48. výročí legendární expedice Apolla 11 a procházku prvních lidí po Měsíci. Pojďme se ale tentokrát podívat na lunární dobrodružství z trochu jiné strany. Členové tehdejšího oddílu astronautů NASA měli unikátní a dodnes neopakovanou možnost navštívit úplně jiný svět, brázdit šedý povrch mezi krátery a pozorovat nad skálami vzdálenou Zemi. Pokud si ale myslíte, že dostat se na Měsíc bylo snem každého astronauta, pak se mýlíte. Můžeme zpětně nalézt nejednoho astronauta, který let na Měsíc o své vlastní svobodné vůli odmítl. Pojďme se seznámit s těmito muži a motivy, které je k odmítnutí takového dobrodružství vedly. Kdo mohl být první a poslední na Měsíci? Proč právě Armstrong a Cernan? Kdo nechtěl Cernana vidět na Měsíci? Čtení je vhodné zejména pro fandy alternativní historie a zákulisního dění.
Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.
Zpráva o úmrtí Eugene Cernana, posledního astronauta, který se procházel po Měsíci, zasáhla celý svět. Česko a Slovensko na astronauta a skvělého mentora rovněž velmi vzpomíná, neboť patří i do historie našich zemí díky svým česko-slovenským předkům. Eugene Cernan byl rovněž čestným členem České astronomické společnosti, a tak dnes ráno odešla papírovou poštou kondolence České astronomické společnosti do NASA. Kondolenci sepsali Jan Vondrák a Jiří Grygar v angličtině, její český překlad si můžete přečíst v článku.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. K významenému výročí startu prvního člověka do kosmu připravily různé instituce připomínkové akce. Čekají nás zajímavé online přenosy přímo v den výročí i další s kosmonautikou související aktivity v dalších dnech. Užijte si přenosy z Brna, Prahy, Tábora nebo Liberce.
V posledním roce opustily k našemu zármutku tento svět tři výrazné osobnosti spojené s geodetickou astronomií v českých zemích. V roce 2015 to byl Josef Šuráň, letos v červenci Antonín Rükl a dne 19. září 2016 je následoval Georgij Karský (27. 10. 1932 – 19. 09. 2016), s nímž jsme se naposled rozloučili 29. září 2016 v obřadní síni strašnického krematoria.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
