Související stránky k článku Český pilot se stal záložním astronautem ESA
Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.
Před patnácti lety, 23. dubna 2001, zemřel ve věku nedožitých 57 let americký pilot a astronaut David Walker. Příčinou jeho smrti byla rakovina. Mezi roky 1984 a 1995 se účastnil čtyř kosmických výprav a celkově na nich strávil více než 30 dní.
Trojice satelitů studujících magnetické pole Země spolehlivě odhalila detaily magnetického pole vytvářeného oceánskými proudy. Čtyři roky shromažďovaly data družice systému Swarm vypuštěné Evropskou kosmickou agenturou ESA, které jsou určeny k mapování magnetického pole Země z nízké polární oběžné dráhy. Přispěly tak ke zmapování tohoto „druhého“ magnetického pole, které nám může například pomoci vypracovat lepší modely týkající se globálního oteplování.
Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.
Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.
Letošního 21. října by oslavil 65. narozeniny americký fyzik a astronaut Ronald McNair. Bohužel, jeho život, stejně jako v případě šesti jeho kolegů, vyhasl během tragické havárie raketoplánu Challenger.
Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.
Na konci srpna přijede do Prahy na pozvání České kosmické kanceláře veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru.
Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.
Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons Explorer – JUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029.
Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020.
Aktualizace 21. 10.
5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Chceš vyhrát cestu na kosmodrom Kourou či stáž v ESA? Tak neváhej a přihlas do 15. ledna 2016 svůj nápad z kosmonautiky jako studentský projekt do soutěže Odysseus. Soutěž Odysseus, financovaná Evropskou unií z programu Horizont 2020, si klade za cíl inspirovat mladé lidi z celé Evropy k zapojení do výzkumu vesmíru a nabízí šanci ukázat znalosti v širokém spektru témat spojených s vesmírem, od družic a kosmických sond až k astrobiologii a meziplanetárnímu cestování.
Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Družice ESEO.Autor: ESA.Education and Knowledge Management Office Evropské kosmické agentury nabízí deset stipendií pro univerzitní studenty z členských zemí ESA k účasti na vzdělávacím kurzu organizovaném v rámci projektu European Student Earth Orbiter (ESEO). ESEO je projekt malé studentské družice určené k vypuštění na LEO, který je v současné době v realizační fázi C (fáze podrobného rozpracování návrhu). Několik evropských týmů univerzitních studentů se již podílí na vývoji a testování družice a jeho vybavení. V rámci tohoto kurzu se předpokládá zapojení dalších nových zájemců.
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulostiAutor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST a Spitzerova kosmického dalekohledu SST odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly, což vedlo k velmi intenzívní tvorbě nových hvězd. Nakonec obě galaxie splynou a vytvoří jednu obří eliptickou galaxii.
Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky DidymosAutor: ESAEvropská kosmická agentura ESA připravila návrh nové kosmické mise s názvem AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Jejím cílem bude binární asteroid (tj. dvojplanetka, resp. planetka a její měsíček) Didymos. Nedávný meteor nad Čeljabinskem (Rusko) a tentýž den průlet asteroidu 2012 DA14 v blízkosti naší planety zdůraznil nutnost ochrany Země před těmito nebezpečnými kosmickými tělesy.
