Související stránky k článku Existence ledu na planetě Merkur potvrzena
Americká kosmická sonda MESSENGERAutor: NASAAmerická kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) uskutečnila již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. Tato sonda NASA byla vypuštěna 3. 8. 2004. Na oběžnou dráhu kolem planety obíhající nejblíže Slunci byla navedena 18. 3. 2011. Do 17. 3. 2012, kdy byla ukončena primární mise sondy, pořídila 100 000 snímků povrchu planety. První prodloužená mise byla ukončena 17. 3. 2013. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu.
Mapa oblohy 16. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1.
Měsíc se nachází na večerní obloze a přibývá do první čtvrti. V první polovině noci je ideálně
viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn. Na Slunci jsou velké skvrny. Mezinárodní stanice
ISS přelétá v ranních hodinách.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. ledna v 18:00 SEČ.
Astronomové objevili rozsáhlé depozity vodního ledu zasypaného pod povrchovou vrstvou horniny poblíž rovníku planety Mars. Objev může uspíšit naděje astrobiologů při hledání života na Marsu nebo budoucích kolonistů při zásobovaní vodou nebo také vyvolat zájem klimatologů o odhalení záhad rudé planety.
V lednu nám trochu skrytě našim zrakům nastává poměrně mimořádná konjunkce Venuše s Marsem a obě planety jsou navíc v konjunkci se Sluncem. Sice postupně, ale zato v odstupu jen několika dnů. A všechno to vlastně můžeme sledovat v přímém přenosu. Díky snímkům kosmických observatoří v čele s historicky nejdéle pracující SOHO.
Na první letmý pohled trpasličí planeta Ceres, největší těleso v hlavním pásu planetek, nevypadá jako ledové těleso. Fotografie pořízené kosmickou sondou NASA s názvem Dawn odhalily tmavý, velmi kráterovaný svět, jehož nejjasnější oblasti jsou tvořeny solemi s vysokou odrazivostí – nikoliv vodním ledem. Avšak v nově publikované studii vědci zveřejnili důkazy pro přítomnost ledu na povrchu nebo blízko pod povrchem trpasličí planety Ceres. Objev astronomové publikovali na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu v roce 2016.
Mise BepiColombo je společný projekt Evropské vesmírné agentury ESA a japonské JAXA. Průlety kolem Merkuru umožňují sondě měnit trajektorii tak, aby mohla v listopadu 2026 přejít na oběžnou dráhu kolem Merkuru. 4. 9. 2024 provedla úspěšně svůj čtvrtý ze šesti průletů kolem nejmenší planety, přičemž inženýrské kamery pořídily snímky dvou zajímavých kráterů a poprvé měla sonda dobrý výhled na okolí jižního pólu planety.
Dějiny lidstva se hemží starými civilizacemi s astronomickými znalostmi na nejrůznější úrovni. Jednou z těch vyspělejších byli nepochybně Mayové, obývající středověkou střední Ameriku. Jejich znalosti dění na obloze byly velmi dobré, umožnily jim vytvořit velmi sofistikovaný kalendář. V literatuře se soudí, že Mayové znali hlavní tělesa Sluneční soustavy, ovšem na Merkuru se různí historikové neshodnou. Jan Vondrák, emeritní pracovník ASU, společně s bratry Böhmovými tuto otázku znovu otevřeli.
Venuše je stále výraznou večerní hvězdou, ale to se brzy změní s tím, jak zmizí v záři Slunce. Mezitím se s ní přišel rozloučit na večerní oblohu také Merkur. I jeho jasnost je poměrně vysoká a obě planety jsou za dobrých podmínek viditelné po 21. hodině pouhým okem. Na Venuši se ale vyplatí vzít dalekohled a vychutnat její velký a úzký srpek.
Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.
Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.
Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn.
Astronomové si již dlouhou dobu pokládají otázku, proč je povrch nejmenší a nejvnitřnější planety naší Sluneční soustavy tak temný. Až do nynějška neexistovalo žádné uspokojivé vysvětlení této zajímavé skutečnosti. Nyní možná vědci přišli na nové vysvětlení, proč tomu tak je. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Geoscience. Vědci zde naznačují, že za vše může poprašek uhlíku z prolétávajících komet, který „barvil“ Merkur na černo po miliardu let.
MESSENGER se brzy zřítí na Merkur, ale to je skvělá příležitost jej nasnímat v ještě větším detailu.
Merkur, Venuše a Jupiter 21. května 2013.Autor: Fred Espenak.Na konci měsíce, zejména pak mezi 24. a 28. květnem 2013, budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat vzácnou trojitou konjunkci planet. Vždy okolo 21:30 středoevropského letního času (tedy toho, který nyní používáme) se v uskupení fotogenického trojúhelníku ukáže Jupiter, Venuše a Merkur. Na pozorování je třeba si najít velmi dobře odkrytý severozápadní a západní obzor. Dalšího takového úkazu se znovu dočkáme až v roce 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 187 z 23. 5. 2013.
konjukcia: venuša jupiter merkúr.Autor: Dušan BelaňNa večerní obloze se velmi nízko nad obzorem schyluje ke vzácné trojité konjunkci planet Jupiteru, Venuše a Merkuru. Fotogenický trojúhelník bude možné pozorovat mezi 24. až 28. květnem 2013 vždy okolo 21:30. Už nyní se ale dvě jasné planety dají najít nad severozápadním obzorem, teď navíc i s Měsícem. Velmi nízko je Venuše, o dost výš pak Jupiter. V příštím týdnu se pak k dvojici připojí i Merkur. Do redakce již došly první snímky těchto večerních objektů. Těšíme se na další.
Aktualizováno: 17. června 2013, 12:41 SELČ.
Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2.
Dorůstající Měsíc je vidět večer a v první polovině noci. Večer je vidět také planeta Merkur, v první polovině noci Jupiter a ráno je nejlépe vidět Saturn. Velmi blízko kolem Země se 15. února protáhne malý asteroid. Začaly přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. února v 18:00 SEČ.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.Autor: Martin Gembec.V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.
Mapa oblohy 6. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2.
Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
