Související stránky k článku HST objevil pátý měsíc Pluta
Simulační snímek zatmění.Autor: Petr Horálek.Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.
Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup.
Pamětní snímek Neila Armstronga na Měsíci.Autor: NASANa webu NASA je k dispozici pozoruhodné krátké video z tiskové konference ke 40.
výročí přistání na Měsíci, kde
Neil Armstrong hovoří o závodu o Měsíc.
Dřívější rivalové dnes v kosmu spolupracují, nejviditelněji na Mezinárodní kosmické stanici.
Za drahou Neptunu je známa více než tisícovka objektů, tzv. transneptunických těles. Mezi nimi je i několik dalších těles, která mohou být zařazena do kategorie trpasličích planet, až budou upřesněny jejich rozměry. Největším z nich je těleso objevené v roce 2007, které bylo předběžně označeno 2007 OR10. Průměr tělesa, které ještě nemá své jméno, byl nedávno upřesněn na 1535 kilometrů. Kolem Slunce oběhne jednou za 547 roků. Jeho dráha je od Slunce vzdálena 33 až 101 astronomických jednotek AU (podobná jako u Eris). Nejblíže Slunci se objekt 2007 OR10 nacházel pravděpodobně v roce 1857. Ze spektroskopických výzkumů vyplývá, že povrch tělesa je pokryt vodním ledem a zmrzlým metanem.
Fotogalerie: Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012V neděli 15. července 2012 došlo v časných ranních hodinách k poměrně vznácnému úkazu - Jupiter se skryl za měsíčním diskem. Krásný úkaz, při němž náš přirozený souputník ve fázi čtyř dní před novem zakryl a po necelé hodině nechal zas vystoupit největší planetu Sluneční soustavy, proběhl již za svítání. Ti, kteří si přivstali, však kromě neobvykle blízké dvojice těles našli nízko na obzoru zářivou Venuši poblíž hvězdokupy Hyády a výš nad seskupením se honosila ještě oblíbenější "Býkova" hvězdokupa Plejády. Znovu si na podobný úkaz počkáme přes dvě desetiletí. Děkujeme proto autorům zaslaných snímků za tuto galerii.
Aktualizováno: 1. srpna 2012, 20:02 SELČ.
Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA) a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozorovatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění mají zřejmé důsledky pro teorie vzniku galaxií, a také mohou vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá?
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.
Velké ohnivé koule! Hubbleův kosmický dalekohled HST detekoval mimořádně horké koule (bloby) plynu, každá o hmotnosti dvojnásobku planety Mars, které jsou vyvrhovány z blízkosti umírající hvězdy. Plazmové koule se řítí tak rychle kosmickým prostorem, že by vzdálenost ze Země na Měsíc překonaly za pouhých 30 minut. Tyto hvězdné „střely z kanónu“ nepřetržitě tryskaly každých 8,5 roku po dobu uplynulých 400 roků, odhadují astronomové.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
Aktualizováno: 11. května 2012, 22:06 SELČ.
Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.
Fotogalerie: Planety a MěsícNa večerní obloze přibližně od 25. února do 15. března uvidíme postupně všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Hned za soumraku se asi na hodinu ukáže nízko nad západním obzorem nedostižný Merkur. Značně výše upoutá pozornost dvojice jasných planet Jupiter a Venuše. Nad východním obzorem se v opozici se Sluncem ocitá Mars a po desáté hodině večerní vychází i Saturn. Mezi všemi planetami navíc proplouvá do úplňku se zvětšující Měsíc...
A to není vše. Planety s Měsícem budeme moci pozorovat i na přelomu března a dubna. Merkur i Jupiter se postupně ztratí na večerní soumračné obloze, na východě ovšem s Marsem začne zářit i Saturn. A Venuše 4. dubna projde Plejádami. Foťte tedy, co to jde!
Aktualizováno: 5. července 2012, 0:14 SELČ.
Hubbleův kosmický dalekohled HST uskutečnil nejostřejší a nejdetailnější pozorování komety rozpadlé na kusy, k čemuž došlo ve vzdálenosti 108 miliónů kilometrů od Země. Na sérii snímků pořízených v rozpětí tří dnů v lednu 2016 Hubbleův dalekohled odhalil 25 úlomků velikosti domu včetně směsi ledu a prachu, které směřovaly pryč od komety velice pomalu, přibližně rychlostí chůze dospělého člověka.
Autor: Petr HorálekNa večerní obloze se ve čtvrtek 26. ledna 2012 mladý Měsíc připlížil k čím dál více pozornosti poutající jasné Venuši. Našeho vesmírného souputníka a nepřehlédnutelnou planetu na obloze dělila vzdálenost necelých 6°. Jasný srpek doplňovalo na zbytku disku Měsíce i zemskou atmosférou slabě rozptýlené světlo Slunce známé jako popelavý svit. Třešničkou na dortu byla nepříliš daleko položená planeta Jupiter. Celou scenérii umožnilo počasí pozorovat na velké části našeho území, a tak mnozí z vás nezaháleli a zaměstnali i v mrazu své fotoaparáty. Autorům došlých snímků právě o to více děkujeme.
Aktualizováno: 6. února 2012, 23:59 SEČ.
Nejbližším hvězdným systémem vůči Zemi je proslulé uskupení Alfa Centauri. Nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus), ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelného roku. Tento hvězdný systém představuje především dvojice hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a dále slabý červený trpaslík Alfa Centauri C – známý též jako Proxima Centauri.
Největší úplněk 19. března 2011Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme.
Aktualizováno: 25. března 2011, 2:51 SEČ.
Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.
Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
