Související stránky k článku HST objevil pátý měsíc Pluta
Největší úplněk 19. března 2011Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme.
Aktualizováno: 25. března 2011, 2:51 SEČ.
Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.
Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.
Astronomové zapřáhli do výzkumu dva výkonné kosmické dalekohledy NASA – Hubbleův vesmírný teleskop a Spitzerův kosmický dalekohled – a podařilo se jim objevit nejslabší objekt raného vesmíru, jaký byl doposud pozorován. Existoval přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku, který se odehrál před 13,8 miliardami roků.
Astronomové používající Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevili obrovský oblak vodíku pojmenovaný „Monstrum“ (The Behemoth), který vytváří exoplaneta obíhající kolem blízké hvězdy. Tento enormně velký útvar podobný kometárnímu ohonu je přibližně 50krát větší než mateřská hvězda. Vodík se vypařuje z horké planety velikosti Neptunu v důsledku extrémního záření hvězdy.
Většina galaxií se shromažďuje dohromady do místních skupin nebo tzv. kup galaxií. Okolní galaxie nejsou nikdy příliš daleko. Avšak tato galaxie známá jako NGC 6503 byla objevena ve své poloze jako osamělý objekt na okraji překvapivě prázdné oblasti vesmíru označované jako „Místní prázdnota“ (Local Void). Nejsou zde očividně žádné galaxie.
Mezinárodní tým pod vedením astronomů z Yale University a University of California dohlédl při výzkumu galaxií zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 5 % jeho současného věku 13,8 miliardy roků. Vědecký tým objevil mimořádně svítivou galaxii v době před více než 13 miliardami roků a určil její přesnou vzdálenost od Země za použití kombinovaných dat pořízených kosmickými dalekohledy NASA Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, a také prostřednictvím Keckova teleskopu o průměru 10 m na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Tato pozorování potvrdila, že se jedná o nejvzdálenější galaxii podle současných měření, čímž byl ustanoven nový rekord.
Pozorování pomocí Hubblova kosmického teleskopu HST poskytla nejlepší důkazy existence podpovrchového oceánu slané vody na Ganymedu – největším měsíci planety Jupiter. Pravděpodobný oceán zřejmě obsahuje více vody než veškeré oceány a moře na naší planetě. Objevená kapalná voda má zásadní význam pro hledání obyvatelných světů mimo planetu Zemi a pro hledání života v podobě, jak ho známe na Zemi.
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR zářeníAutor: NASA/ESAAstronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.
Kometa ISON na snímku z HSTAutor: NASA/ESAPublikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.
HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovyAutor: NASA/ESA Hubblův kosmický dalekohled HST překonal dosavadní rekord a objevil nejvzdálenější supernovu typu, který je využíván k určování vzdáleností ve vesmíru. Supernova s označením UDS10Wil přezdívaná SN Wilson podle 28. prezidenta USA, kterým byl Woodrow Wilson, explodovala před více než 10 miliardami roků. V té době byl vesmír v počátečním vývojovém stadiu, kdy hvězdy vznikaly ve velkém počtu.
HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíruAutor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI) Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.
