Planetka Vesta a kosmická sonda DawnKosmická sonda NASA s názvem Dawn putuje meziplanetárním prostorem k uskutečnění prvního postupného výzkumu dvou vzdálených těles z oběžné dráhy, což vědcům pomůže odpovědět na základní otázky vzniku naší Sluneční soustavy. Po několikaměsíčním výzkumu sonda opustila 5. září 2012 v 08:26 hodin SELČ velkou planetku Vesta a zahájila dva a půl roku trvající cestu k trpasličí planetě Ceres.
MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSSSérie článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.
Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163cNová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.
Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-CaltechV dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.
Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR zářeníMise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.
RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPLDnes nás čeká přístroj, kterému začala služba krátce po startu. Ani nemusel čekat na přistání na Marsu aby mohl sbírat cenná data. Ten přístroj se jmenuje RAD a jeho úkolem je sbírat informace o vysokoenergetických atomárních a subatomárních částicích, které přichází ze Slunce a dalších zdrojů jako třeba vybuchující supernovy. Tím vytváří přirozenou radiaci, která má vliv jak na vznik života, tak i v budoucnu na pilotovanou výpravu k Marsu. Díky datům z tohoto přístroje bude možné určit, jak silnou protiradiační stěnu bude kosmická loď potřebovat.
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdyNecelý rok po oznámení objevu první cirkumbinární exoplanety (tj. obíhající kolem dvou sluncí) Kepler-16b, přichází nyní NASA na základě dat z družice Kepler s ohlášením objevu první planetární soustavy (dvě tranzitující planety), jejíž planety obíhají kolem dvojice hvězd - zkrátka kolem dvou sluncí. Tato planetární soustava je od nás vzdálena 4 900 světelných roků a nachází se v souhvězdí Labutě.
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-CaltechJak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.
Pamětní snímek Neila Armstronga na Měsíci.Autor: NASANa webu NASA je k dispozici pozoruhodné krátké video z tiskové konference ke 40. výročí přistání na Měsíci, kde Neil Armstrong hovoří o závodu o Měsíc. Dřívější rivalové dnes v kosmu spolupracují, nejviditelněji na Mezinárodní kosmické stanici.
SAM - schema jednotlivých částí, NASA/JPL-CaltechDnes se budeme věnovat největšímu vědeckém přístroji, který můžeme na roveru Curiosity najít. Je to v podstatě samočinná laboratoř a nese název SAM. Což je zkratka z výrazu Sample Analysis at Mars. Jeho úkolem je pátrat po chemických důkazech dřívější existence života – třeba po uhlíkatých sloučeninách.
"Je to jen krátká zpráva ze světa pro obyčejného člověka ale obrovská ztráta pro lidstvo." Neil Armstrong uvnitř modulu Orel na povrchu Měsíce po skončení legendárního výstupu.Autor: NASAVčera, v sobotu 25. srpna 2012, podlehl ve věku 82 let komplikacím po složité operaci srdce, při které mu kardiochirurgové dělali bypass, bývalý americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který v červenci 1969 otiskl svou nohu na povrchu Měsíce. Troufám si tvrdit, že právě on mne osobně před nějakými 12 lety přivedl k lásce k vesmíru a kosmonautice, nebudete se snad tedy zlobit, když si zde tohoto člověka trochu připomeneme.
Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPLDnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.
Slunce a sluneční skvrnySlunce je těleso téměř ideálního kulového tvaru, jaký kdy byl doposud změřen. Kdybychom jeho průměr zmenšili na velikost plážového míče, pak bude mít tvar koule, jejíž největší a nejmenší průměr se bude lišit méně, než je tloušťka lidského vlasu.
Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science SystemsVe čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.
Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000 světelných roků a nacházejí se ve Velkém Magellanově oblaku, což je malá satelitní galaxie doprovázející naši Galaxii.
Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu MarsuSeriál o jednotlivých vědeckých přístrojích na roveru Curiosity pokračuje. Doufám, že čtenáři budou spokojeni i se třetím dílem, který se věnuje přístroji APXS – v originále Alpha Particle X-ray Spectrometer, což by se dalo přeložit jako alfa částicový rentgenový spektrometr.
Galaxie ESO 243-49, v níž byla objevena první černá díra střední velikostiJiž mnoho let mají astronomové k dispozici velké množství důkazů o existenci dvou typů černých děr: 1) černých děr hvězdné velikosti a 2) supermasivních černých děr v jádrech galaxií. Dříve považovali za nejobvyklejší standard malé černé díry s hmotností pouze několikrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. Později, jak už vyplývá z jejich označení, byly objeveny obrovské a těžké černé díry s hmotnostmi, které několik miliónkrát převyšují hmotnost Slunce.
Curiosity používá ChemCam - kresba NASA/JPLDnes bude představen další přístroj z roveru Curiosity. Podíváme se na přístroj ChemCam (Chemistry and Camera). Tento přístroj je určen pouze k vědecké práci. Krásné obrázky od něj nečekejte. Je to ale důležitý přístroj, určený ke zkoumání složení hornin. A to je hlavní úkol, kvůli kterému tam marsovská laboratoř Curiosity letí.
Černá díra pojídající naporcovanou hvězduV roce 2011 astronomové objevili klidnou černou díru ve vzdálené galaxii, která se rozzářila po konzumaci hvězdy roztrhané na kusy, jež se neprozřetelně přiblížila do její blízkosti. Vědci identifikovali výrazný signál rentgenového záření pozorovaný ve dnech následujících po vzplanutí, který přicházel z okraje proudu hmoty padajícího na černou díru.
MastCam - detail. NASA/JPLNa Facebookovém profilu Diskuzního fóra vesmir.thos.cz začal vycházet zajímavý seriál, který s laskavým svolením přebíráme a doplňujeme zajímavými obrázky a nechybí ani krátké video. Věříme, že příspěvky nezaujmou pouze tamnější fanoušky, ale i čtenáře astro.cz. Informace budou čerpány z tiskových zpráv, ale chceme tím usnadnit situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou. Přistání plánované na 6. srpna se blíží, tak bychom vám rádi čekání zpestřili. Dnes začneme přístrojem MastCam.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
