Související stránky k článku Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM (Bigelow Expendable Activity Module) od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.
V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.
Velmi pěknou konjunkci srpku Měsíce a planety Jupiter přinesl poslední říjnový večer roku 2019. Na části našeho území bylo jasno a proto se našli lidé, kteří tento úkaz pozorovali a zaslali nám své fotografie. Jeden z našich čtenářů svůj příspěvek pojmenoval Jupiterův Měsíc. My tuto myšlenku přebíráme a spolu s jeho snímkem uveřejňujeme i další. A příměr je to zajímavý i tím, že večer 31. 10. 2019 měl Jupiter zdánlivě jediný měsíc – Ganymed svítil nedaleko něj, zatímco Io a Europa byly na jeho povrchu a Callisto se prakticky dotýkal jeho kotoučku.
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
V případě, že bude ve čtvrtek 31. 10. za večerního soumraku jasno alespoň nad jihozápadním obzorem, zaměřte sem své zraky. Spatříte poměrně blízké setkání dvou nebeských těles – našeho Měsíce a planety Jupiter. S pomocí dalekohledu bude možné spatřit na jeho povrchu mimořádný úkaz, kdy dva z jeho měsíců, Io a Europa, budou přecházet přes jeho kotouč, navíc na něj budou vrhat své stíny a další měsíc Callisto se jej dotkne na severním okraji. Pouze Jupiterův největší měsíc Ganymedes bude zářit opodál.
Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů. V nehermetizovaném trunku pak bude upevněn stykovací adaptér IDA, náhrada za kus, který byl ztracen při misi CRS-7. Přistání prvního stupně je samozřejmě opět v plánu, po poslední sérii přistání na moři se však můžeme těšit na pokus o přistání na pevnině. Start samotný je zatím naplánovaný na pondělí v 6:45 našeho času. Přenos vám nabídne živě s českým komentářem server kosmonautix.cz.
14. září v 6:33 SELČ nastane úplněk. 13. září v 17:34 bude Měsíc od Země nejdál, 406 377 km. Protože tedy úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku. Na snímku je srovnání dvou loňských úplňku z období kolem přízemí a odzemí (mimochodem, ten druhý nastal při zatmění Měsíce, snímek úplňku vznikl po zatmění). I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete míst s čím srovnat (fotograficky).
Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.
Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize.
Zrovna nedávno, v pondělí 16. května, probleskla světem zpráva, že kosmická stanice ISS dokončila stotisící oblet planety Země od vypuštění jejího prvního modulu Zarja v roce 1998. Stanice za tu dobu urazila kolem Země vzdálenost rovnající se téměř letu k planetě Neptun, jak jsme vás informovali v našem článku. Jsou to hezké výsledky mezinárodní spolupráce, nicméně je nutné myslet na budoucnost. Jak dlouho tu ISS ještě bude? A co když dojde k jejímu zásadnímu poškození?
Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.
Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.
V pátek 21. října proběhlo v renomvané české vesnici Mokré vyhodnocení fotografické soutěže „Za všechno může Měsíc jen“. Již třetí ročník fotografické soutěže pořádané aktivní a mnohokrát oceněnou Knihovou U Mokřinky se setkal letos s opravdu velkým zájmem a díky partnerům soutěže si mnozí účastníci odnesli velmi pěkné ceny. Po vyhodnocení soutěže následovala přednáška známého popularizátora astronomie a nositele ceny Littera astronomica za rok 2013, Pavla Gabzdyla.
Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.
Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.
Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Za všechno může Měsíc jen…“. Téma je velmi volné a záleží jen na fantazii a důvtipu fotografa. Záleží samozřejmě také na štěstí. Možná je ten nejskvělejší ukryt někde v šuplíku. A je jen na každém z vás, zda bude Měsíc na fotografii či bude skryt. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení našeho nejbližšího vesmírného souseda. Soutěž probíhá až do 25. září 2016 a na účastníky soutěže již teď čekají pěkné ceny. Těšíme se na zajímavé snímky!
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
Pátráním na periferii Sluneční soustavy objevil Hubbleův kosmický teleskop HST (NASA) malý tmavý měsíc obíhající kolem Makemake, druhé nejjasnější ledové trpasličí planety – po Plutu – v Kuiperově pásu.
