Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.
Médii proběhla zpráva, že vědci z NASA našli na Měsíci vodu. Přesněji na sluncem ozářené straně Měsíce, která se zdála být zcela vyprahlá. I to není tak úplné. Vědci už dříve pomocí kosmických sond a družic Měsíce pozorovali stopy vodíku, ale nebylo jisté, zda se vyskytuje v podobě molekul vody. Speciální létající infračervená observatoř SOFIA nyní tyto stopy vody potvrdila během pozorování kráteru Clavius. Ten je jedním z největších kráterů viditelných ze Země na jižní polokouli Měsíce. Jedná se tak o objev vody v místech, kde se jí moc velké množství, pokud vůbec nějaké, neočekávalo. Hlavní místa výskytu jsou totiž v trvale zastíněných kráterech, jaké najdeme například v okolí jižního pólu Měsíce, kde se vyskytuje v podobě ledu.
Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.
Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.
Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.
Velmi pěknou konjunkci srpku Měsíce a planety Jupiter přinesl poslední říjnový večer roku 2019. Na části našeho území bylo jasno a proto se našli lidé, kteří tento úkaz pozorovali a zaslali nám své fotografie. Jeden z našich čtenářů svůj příspěvek pojmenoval Jupiterův Měsíc. My tuto myšlenku přebíráme a spolu s jeho snímkem uveřejňujeme i další. A příměr je to zajímavý i tím, že večer 31. 10. 2019 měl Jupiter zdánlivě jediný měsíc – Ganymed svítil nedaleko něj, zatímco Io a Europa byly na jeho povrchu a Callisto se prakticky dotýkal jeho kotoučku.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
V případě, že bude ve čtvrtek 31. 10. za večerního soumraku jasno alespoň nad jihozápadním obzorem, zaměřte sem své zraky. Spatříte poměrně blízké setkání dvou nebeských těles – našeho Měsíce a planety Jupiter. S pomocí dalekohledu bude možné spatřit na jeho povrchu mimořádný úkaz, kdy dva z jeho měsíců, Io a Europa, budou přecházet přes jeho kotouč, navíc na něj budou vrhat své stíny a další měsíc Callisto se jej dotkne na severním okraji. Pouze Jupiterův největší měsíc Ganymedes bude zářit opodál.
Tři neděle již uplynuly od chvíle, kdy do divočiny jižního Ruska dopadly trosky nákladní kosmické lodi Progress MS-04, zničené během startu na oběžnou dráhu. Co se přesně cestou do kosmu na palubě odehrálo zůstává zatím stále záhadou, jednotlivé střípky neblahé mozaiky však ruští vyšetřovatelé již pomalu skládají dohromady. ISS zatím navštívila japonská zásobovací loď.
14. září v 6:33 SELČ nastane úplněk. 13. září v 17:34 bude Měsíc od Země nejdál, 406 377 km. Protože tedy úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku. Na snímku je srovnání dvou loňských úplňku z období kolem přízemí a odzemí (mimochodem, ten druhý nastal při zatmění Měsíce, snímek úplňku vznikl po zatmění). I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete míst s čím srovnat (fotograficky).
Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.
Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Ovšem nejen to: Kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM (Bigelow Expendable Activity Module) od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
V pátek 21. října proběhlo v renomvané české vesnici Mokré vyhodnocení fotografické soutěže „Za všechno může Měsíc jen“. Již třetí ročník fotografické soutěže pořádané aktivní a mnohokrát oceněnou Knihovou U Mokřinky se setkal letos s opravdu velkým zájmem a díky partnerům soutěže si mnozí účastníci odnesli velmi pěkné ceny. Po vyhodnocení soutěže následovala přednáška známého popularizátora astronomie a nositele ceny Littera astronomica za rok 2013, Pavla Gabzdyla.
V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.
Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Za všechno může Měsíc jen…“. Téma je velmi volné a záleží jen na fantazii a důvtipu fotografa. Záleží samozřejmě také na štěstí. Možná je ten nejskvělejší ukryt někde v šuplíku. A je jen na každém z vás, zda bude Měsíc na fotografii či bude skryt. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení našeho nejbližšího vesmírného souseda. Soutěž probíhá až do 25. září 2016 a na účastníky soutěže již teď čekají pěkné ceny. Těšíme se na zajímavé snímky!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
