Ve čtvrtek 4. února zemřel ve floridském hospicu významný muž, kterého sonda Sputnik přiměla stát se astronautem a tato kariéra ho přivedla až na Měsíc. Pojďme si společně připomenout jeho životní pouť, na jejímž vrcholu svítí hlavně dramatické lunární přistání Apolla 14 a studium nevšedních fenoménů.
Pekelnou explozí vedle startovací rampy se skončila v říjnu 2014 mise rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Nosiče Antares a plavidla Cygnus jsou od té doby uzemněny, přesné výsledky vyšetřování havárie jsou dosud interní záležitostí, Orbital ATK však přece svítá na lepší časy a blíží se její návrat na výsluní kosmických startů. Pojďme se podívat, co je okolo Orbital a jejích letů na ISS nového.
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
K Mezinárodní kosmické stanici se v pátek 4. září ráno připojila nová loď Sojuz TMA-18M s kosmonauty z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Posledně jmenovaní zůstanou na palubě jen asi týden, jejich loď poslouží na jaře příštího roku k návratu Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho z roční orbitální mise. Přílet nového Sojuzu však lehce zkomplikoval úhybný manévr kosmické stanice před vesmírným odpadem.
Kombinace pěkného počasí a úplňku možná nejednoho z nás vedla k myšlence, že ten Měsíc v úplňku září nějak moc. Když se to sejde a Měsíc je na své dráze blíže Zemi a zároveň v úplňku, osvětluje krajinu trochu víc. Největší úplněk letošního roku to ještě úplně nebyl, ten nás čeká až v září a bude to speciální velký úplněk.
Ve středu 19. srpna z Japonska vzlétla bezpilotní kosmická loď HTV 5, poetičtěji někdy nazývaná Kounotori (Čáp). Plavidlo veze přes 5 tun nákladu a zásob, které jsou nyní pro orbitální laboratoř životně důležité kvůli haváriím a výpadkům služeb zejména amerických komerčních lodí.
NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.
Devátý červenec přinesl oficiální oznámení NASA, v němž jsou k nalezení jména čtyř zkušených astronautů, kteří se zúčastní zkušebních kosmických letů nových lodí Crew Dragon a CST-100 z produkce firem SpaceX a Boeing, tyto plavidla soukromého sektoru mají v roce 2017 ukončit závislost amerických astronautů na lodích Sojuz. Jak vlastně pokračuje vývoj nových lodí? A kam SpaceX pokročila ve vyšetřování havárie své rakety?
V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.
Byla to docela ostře sledovaná mise – další dvě lodě, zásobující stanici ISS, jsou po havárii mimo provoz, takže náklad a zásoby na palubě Dragonu mají o to větší význam. A co teprve návrat vědeckých vzorků ze stanice na konci mise? A podaří se konečně SpaceX hladké přistání odhozeného prvního stupně rakety na bárku v moři? Mnoho otázek a pouze jedna odpověď – vířící mrak trosek, který na nebi vystřídal majestátně se zvedající raketu. Co bylo špatně? A jaké následky bude mít výpadek třetí zásobovací cesty pro astronauty na oběžné dráze?
Pokud vyjde všechno, tak jak je načrtnuto v plánech, tak se projekt Resource Prospector zapíše do dějin. Jeho úkolem je totiž vyzkoušet poprvé v historii těžbu na jiném tělese, než je Země. Na své palubě má nést soubor přístrojů, který umožní vyhledávat ložiska potřebných prvků, ze kterých má následně vyseparovat cenné látky jako vodík, kyslík, či vodu. Díky výzkumu, který vydláždily sondy LRO a také často opomíjená LCROSS, víme, že na Měsíci voda je. Resource Prospector, který má operovat v polárních oblastech našeho souputníka je tak dalším logickým krokem vpřed.
Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.
Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA....výbuch byl vidět ze Země V neděli 17. března 2013 na Měsíci zazářil jasný záblesk, který někteří astronomové pozorovali pomocí videotechniky. Ukázalo se, že za ním stál dopad tělesa o velikosti poštovní krabice a hmotnosti asi 40 kg. Ačkoliv šlo o relativě malý kámen, způsobil asi 10x jasnější záblesk, než jaké se doposud podařilo ze Země pozorovat...
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.Únor 2013 se na brněnské hvězdárně nese plně v duchu našeho nejbližšího kosmického souseda. Měsíc je jak v hledáčku dalekohledů - zejména tento týden - tak tématem hlavního pořadu Měsíční podvod a neposledně populárních přednášek pro veřejnost.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.Autor: Rick BaldridgeHvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.
Unikátní záběr vznikl stisknutím klávesy PrtScn v okamžiku, kdy TV NASA přepínala mezi dvěma záběry ATV z různých kamerAutor: TV NASAČtvrtá z řady evropských zásobovacích lodí, která získala přízvisko po jednom z nejslavnějších fyziků historie, svému jménu rozhodně neudělala ostudu a i přes technické potíže a náročnější situaci se 15. června hladce připojila ke stanici ISS se vskutku úctyhodným nákladem na palubě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
