Úvodní  >  Související stránky k článku Přítomnost podzemního jezera na Marsu dokládá nedávnou sopečnou činnost na rudé planetě

Související stránky k článku Přítomnost podzemního jezera na Marsu dokládá nedávnou sopečnou činnost na rudé planetě

Petr BrožSluneční soustava

Přírodní aerogel vyvrací doklady měsíčního vulkanismu před 100 milióny lety

Mediálním světem nedávno proběhla zpráva, že Měsíc by mohl být ve svém nitru teplejší, než jsme doposud předpokládali. Na základě fotografií měsíčního povrchu pořízených americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter se americko-německému týmu vědců podařilo objevit známky sopečné činnosti mladší než 100 miliónů let. Zdálo se, že nás bude čekat období „přepisování učebnic“ o historii vývoje Měsíce, nicméně možná bychom s tím měli ještě počkat. V loňském roce totiž vyšla nová vědecká studie nabízející vysvětlení, že za zdánlivě mladým vzhledem některých měsíčních sopečných těles může stát jejich zvláštní vnitřní stavba způsobená průběhem sopečné erupce v prostředí vakua.

Pavel HrdličkaSluneční soustava

Mars zrychluje svoji rotaci

Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.

František MartinekSluneční soustava

Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Kosmická sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, objevila významné důkazy přetrvávajícího vulkanismu na Venuši, nejbližší planetě k Zemi. Pozorovat povrch Venuše je mimořádně obtížné vzhledem k její husté atmosféře a oblačnosti, avšak radarová pozorování v rámci již dřívějších misí k Venuši odhalila, že její povrch je pokryt sopkami a dávnými lávovými proudy.

Pavel HrdličkaSluneční soustava

Tryskaly v minulosti na Marsu gejzíry?

Vozítko NASA Perseverance nalezlo hydratovaný síran hořečnatý a dehydratovaný síran vápenatý, které vznikly prouděním vody puklinami ve vulkanických horninách na dně kráteru Jezero starého 3,8 miliardy let. Tyto hydratované minerály v sobě zachycují vodu a zaznamenávají historii toho, jak a kdy vznikly. V minulosti tedy na Marsu mohly existovat hydrotermální systémy se svými projevy, jako jsou termální prameny a při vyšších teplotách i gejzíry.

Martin GembecÚkazy

18. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 5. do 7. 5. 2023. Měsíc bude v úplňku. Venuše v souhvězdí Býka je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Výše v Blížencích je Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Očekáváme odkládaný start Falconu Heavy. Na ISS proběhl úspěšný výstup do volného kosmu, poprvé i se zastoupením arabského astronauta. Před 95 lety se narodil sluneční fyzik a astronom Miloslav Kopecký.

Sylvie GorkováSluneční soustava

Dva pekelné týdny na Jupiterově měsíci Io

IoAutor: NASAV srpnu loňského roku nastaly na Jupiterově měsíci Io tři masivní sopečné erupce. Všechny tři se udály během dvou týdnů. To vedlo astronomy ke spekulacím, že tyto „výbuchy“, které mohou vyvrhnout materiál až stovky kilometrů nad povrch, mohou být mnohem častější, než se předpokládalo.

Adam DenkoSluneční soustava

InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

Sonda InSight zkoumá Mars a jeho vnitřní strukturu od roku 2018. Přistála v oblasti Elysium Planitia, což je místo poblíž rovníku Rudé planety se skvělými podmínkami pro provádění experimentů a měření. Snaží se odpovědět na otázky týkající se vzniku kamenných planet naší Sluneční soustavy a jejich vývoje do podoby, jak je známe dnes. Nejdůležitějším přístrojem, který robot dopravil na povrch Marsu, je seismometr, který měří marsotřesení a další otřesy způsobené jinými vlivy. Na Vánoce v roce 2021 dostali vědci pěkný dárek. Seismometr sondy InSight totiž zachytil poměrně výrazné otřesy, které pocházely ze silného nárazu meteoroidu do Marsu.

František MartinekSluneční soustava

Simulace ukazují, že Mars byl před třemi miliardami let studený, ale mokrý

Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta mohla před třemi miliardami roků hostit severní oceán a že klima bylo pravděpodobně vlhké a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences nastínila skupina vědců teoretický popis podmínek panujících na povrchu současného Marsu a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.

Dušan MajerSluneční soustava

InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018.

František MartinekSluneční soustava

Voda z Marsu neunikla – je uložena v kůře

Možná až 99 % vody je na Marsu stále ještě uvězněno v kůře rudé planety – neunikla do kosmického prostoru, jak se dlouho spekulovalo. Nová data změnila dlouho převládající teorii, že téměř veškerá voda unikla z planety Mars do kosmického prostoru. Před miliardami roků byl Mars skoro modrou planetou; v souladu s důkazy stále ještě nalézanými na povrchu, hojné množství vody teklo napříč planetou a vytvářelo četné rezervoáry – jezera, moře i hluboký oceán. Otázkou je, kam se veškerá voda poděla?

Pavel HrdličkaSluneční soustava

Prachová bouře na Marsu poslala přistávací modul InSight do nouzového režimu

Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.

František MartinekSluneční soustava

Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Martin GembecSluneční soustava

InSight jako nová meteostanice na Marsu

Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu. 

František MartinekSluneční soustava

Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

Martin GembecKosmonautika

InSight vysílá z povrchu Marsu

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

František MartinekSluneční soustava

Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu,  i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

František MartinekKosmonautika

InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) & Milkyway

Pokus o zachycení komety a mléčné dráhy na louce areálu budoucí Sítinské hvězdárny Pardubický kraj

Další informace »