Související stránky k článku Rok 2019 nabídne pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy
Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.
Blížící se jarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci, pomalým nástupem jarního počasí či vzácným částečným zatměním Slunce jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině, vysoko v horách či nejlépe v oblastech tmavé oblohy, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zvířetníkového světla.
Saturn.Autor: NASA
Planeta Saturn prošla v letošním roce opozicí již 28. dubna dopoledne. Přesto se pohledem na prstencem ozdobenou planetu na večerní obloze budeme těšit i po několik dalších měsíců. A právě v červnu, za nejkratších nocí, bude planeta Saturn jedním z mála objektů, které budeme mít možnost velice dobře sledovat na pozdně večerním, ne zcela temném nebi.
Navzdory očekáváním začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (zkratkovitě NLC) nad českou kotlinou dosti pozdě. Ale přeci. První úkaz byl hlášen teprve den před letním slunovratem a na další pozorování bylo třeba vyčkat 4 dny. Přesto netřeba zoufat, sezóna podobně jako v minulém roce může překvapit vskutku mimořádným úkazem. Nepřestávejte proto vyhlížet a do té doby se můžete kochat snímky ostatních pozorovatelů z předchozích nocí. Těšíme se na další úlovky!
Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.
Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.
Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.
Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstenceAutor: NASAPublikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.
NLC a meteor na Pardubicku.Autor: Vilém HeblíkSezóna nočních svítících oblak v roce 2013 začala poměrně brzy - již v polovině května. Mysticky krásná elektricky modrá oblaka lze vyhlížet celý červen a v první polovině července nízko v oblasti okolo severu. Noční oblaka se ukážou po 22. hodině a mohou setrvat až do půlnoci. Stejně tak časně ráno mezi 2. a 4. hodinou. Do redakce již dorazila první pozorování z České republiky. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 4. července 2013, 0:40 SELČ.
V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.
Meteor.Autor: NASA.
V noci na pátek ze 3. na 4. ledna nastává maximum nejaktivnějšího každoročního meteorického roje Kvadrantidy. Hned na úvod je nutno konstatovat, že podmínky nejsou ideální, leč snad ne beznadějné. V Čechách bude nejlepší „meteory ze ztraceného souhvězdí“ pozorovat zejména v první polovině noci, ve čtvrtek 3. ledna 2013 večer. Tehdy bude nejméně rušit Měsíc.
Zodiakální světlo nad Sečí.Autor: Petr HorálekPřekvapivě se (nejen) českým pozorovatelům a fotografům daří zachytit kuželovitý svit slunečního světla rozptýleného na částicích v meziplanetární hmotě, lidově zvaný zodiakální světlo. Bělavý kužel pozorovatelný po soumraku nad západním obzorem je právě v těchto dnech nejvýraznější a je viditelný nejlépe vysoko v horách a daleko od městských aglomerací. Pozorování zodiakálního světla může krom počasí a městských světel ohrozit jen měsíční svit. Ten začne rušit až od poloviny příštího týdne, takže pořád máte neobvyklý kužel světla šanci spatřit. Do redakce už dorazilo několik snímků, autorům za ně děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 14. dubna 2013, 10:54 SEČ.
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci TitanLidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.
Noční svítící oblaka 15. června 2012. Autor: Petr Horálek.
Nad Evropou se stahují mračna. Ovšem nejen ta, která nám tak kazí dojem z toužebně očekávaného jarního počasí. V posledních dnech byla na severu Evropy pozorovaná první noční svítící oblaka – neobvyklý typ mraků opředený mnoha nejasnostmi. Právě nadcházející červen a první půlka července budou pro vyhlížení těchto stříbřitě bělavých závojovitých struktur na soumračné či rozbřeskové obloze ideálním obdobím. Už nyní má smysl si kvůli nim počkat do pozdějších večerních hodin či dokonce celou tu krátkou noc nespat. A rozhodně si při tom nezapomenout foťák.
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu. Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.Autor: Martin Gembec.V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.
Představa krajiny na Titanu v podání umělceDetailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.
NLC 2012.Autor: Martin HybnerLetošní sezóna nočních svítících oblak začala skutečně velkolepě. Pozorována byla NLC viditelná po celé obloze, což je na české poměry vskutku neobvyklé. Sezóna 2012 ovšem pokračuje a vy můžete své snímky elektricky modravých či stříbřitých oblak i nadále zasílat do této galerie. Pozorujte vždy večer mezi desátou a půlnocí, či ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou. Autorům již došlých snímků děkujeme a těšíme se na další úlovky!
Aktualizováno: 17. srpna 2012, 22:44 SELČ.
Velmi pěknou konjunkci srpku Měsíce a planety Jupiter přinesl poslední říjnový večer roku 2019. Na části našeho území bylo jasno a proto se našli lidé, kteří tento úkaz pozorovali a zaslali nám své fotografie. Jeden z našich čtenářů svůj příspěvek pojmenoval Jupiterův Měsíc. My tuto myšlenku přebíráme a spolu s jeho snímkem uveřejňujeme i další. A příměr je to zajímavý i tím, že večer 31. 10. 2019 měl Jupiter zdánlivě jediný měsíc – Ganymed svítil nedaleko něj, zatímco Io a Europa byly na jeho povrchu a Callisto se prakticky dotýkal jeho kotoučku.
