Související stránky k článku Rok 2019 nabídne pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2016 obdržel snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“, jehož autorem je Pavel Prokop.
Před dávnými časy se, někteří tvrdí že prý, zamiloval nejvyšší z řeckých bohů Zeus, pro Římany Jupiter, do krásné kněžky Ió. Protože milostné zálety byly jeho koníčkem a jeho žena Héra (nebo též Juno pro Římany) byla žárlivá (no, aby nebyla, že?), rozehrála se na Olympu a v okolí prapodivná hra...
Americká sonda Juno v současné době není z pohledu zájemce o vesmír nijak zajímavá, vždyť jen letí prostorem a k planetě Jupiter dorazí až skoro za půl roku. Zdání ale klame – v lednu se robotický průzkumník stal nejvzdálenějším kosmickým plavidlem, spoléhajícím na sluneční baterie.
Mezinárodní tým astronomů využívající dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m nalezl planetu podobnou Jupiteru, která obíhá kolem hvězdy slunečního typu HIP 11915 ve zhruba stejné vzdálenosti jako Jupiter kolem Slunce. Podle současných teorií hraje vznik planet o hmotnosti Jupiteru velmi významnou úlohu ve vývoji uspořádání celého planetárního systému. Existence takové planety na dráze podobné jupiterově kolem hvězdy slunečního typu nabízí možnost, že celý planetární systém kolem této stálice by se mohl podobat Sluneční soustavě. Hvězda HIP 11915 je zhruba stejně stará jako Slunce a její složení napovídá, že by se v její blízkosti mohly vyskytovat také kamenné planety.
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?
Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.
Merkur, Venuše a Jupiter 21. května 2013.Autor: Fred Espenak.Na konci měsíce, zejména pak mezi 24. a 28. květnem 2013, budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat vzácnou trojitou konjunkci planet. Vždy okolo 21:30 středoevropského letního času (tedy toho, který nyní používáme) se v uskupení fotogenického trojúhelníku ukáže Jupiter, Venuše a Merkur. Na pozorování je třeba si najít velmi dobře odkrytý severozápadní a západní obzor. Dalšího takového úkazu se znovu dočkáme až v roce 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 187 z 23. 5. 2013.
konjukcia: venuša jupiter merkúr.Autor: Dušan BelaňNa večerní obloze se velmi nízko nad obzorem schyluje ke vzácné trojité konjunkci planet Jupiteru, Venuše a Merkuru. Fotogenický trojúhelník bude možné pozorovat mezi 24. až 28. květnem 2013 vždy okolo 21:30. Už nyní se ale dvě jasné planety dají najít nad severozápadním obzorem, teď navíc i s Měsícem. Velmi nízko je Venuše, o dost výš pak Jupiter. V příštím týdnu se pak k dvojici připojí i Merkur. Do redakce již došly první snímky těchto večerních objektů. Těšíme se na další.
Aktualizováno: 17. června 2013, 12:41 SELČ.
Jupiter-SL-9Astronomická družice Herschel Space Observatory (start 14. 5. 2009), kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, vyřešila dlouholetou záhadu původu vody v horních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Nalezla usvědčující důkazy, že zde byla dopravena v červenci 1994 během dramatické události – při srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9.
Představa průniku vody na povrch měsíce EuropaAutor: NASA/JPL-Caltech Na základě informací získaných pomocí velkého dalekohledu na V. M. Keck Observatory (California Institute of Technology – Caltech) astronomové Mike Brown – známý jako „zabiják Pluta“ vzhledem k objevu těles Kuiperova pásu, což nakonec vedlo k degradování Pluta z kategorie planet a Kevin Hand (Jet Propulsion Laboratory – JPL) nalezli velmi silné důkazy, které potvrzují, že slaná voda z rozsáhlého podpovrchového oceánu na Jupiterově měsíci Europa si opravdu nachází cestu k průniku na povrch.
Evropská sonda JUICE k výzkumu JupiteruAutor: ESAEvropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.
Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.
Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory,
jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin,
3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.
Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Venuše a Jupiter ranní obloze.Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Fotogalerie: Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012V neděli 15. července 2012 došlo v časných ranních hodinách k poměrně vznácnému úkazu - Jupiter se skryl za měsíčním diskem. Krásný úkaz, při němž náš přirozený souputník ve fázi čtyř dní před novem zakryl a po necelé hodině nechal zas vystoupit největší planetu Sluneční soustavy, proběhl již za svítání. Ti, kteří si přivstali, však kromě neobvykle blízké dvojice těles našli nízko na obzoru zářivou Venuši poblíž hvězdokupy Hyády a výš nad seskupením se honosila ještě oblíbenější "Býkova" hvězdokupa Plejády. Znovu si na podobný úkaz počkáme přes dvě desetiletí. Děkujeme proto autorům zaslaných snímků za tuto galerii.
Aktualizováno: 1. srpna 2012, 20:02 SELČ.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.
