Související stránky k článku Snímek týdne ESO: Jedinečná mozaika českého fotografa vznikala i na Slovensku
Prstencové zatmění Slunce viditelné letos v únoru v Argentině se stalo cílem česko-slovenských astronomů. Díky přízni počasí se jim podařilo získat jedinečný záznam úkazu, který následně zpracoval brněnský matematik prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Výsledek ukazuje úkaz v té nejvěrnější podobě, jakou se kdy podařilo získat. Záznam, jenž vznikl na klasický film, je o to vzácnější, že jako jediný z bohatého nafotografovaného materiálu nebyl odcizen během následné loupeže v argentinském městě Bariloche.
Chilská poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na světě. Přesto a vlastně právě proto je doslova rájem všech profesionálních astronomů (včetně těch z Astronomického ústavu AV ČR) a pochopitelně i fotografů hvězdného nebe. Dech beroucí noční scenérie, vzácná zvěř, vzácné osobnosti či mnohdy nepředvídatelní návštěvníci z vesmíru - komety - jsou hrdiny na pozadí tohoto doslova pohádkového videa z produkce ESO (Evropské jižní observatoře) a dílny Petra Horálka, který v ESO posledního půl roku působil. Vychutnejte si jej pěkně hlasitě s podmanivou doprovodnou hudbou.
Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.
ESO a její síť spolupracovníků pro popularizaci ESON (ESO Science Outreach Network) spolu s organizátorem vědecko-vzdělávacích akcí firmou Sterrenlab a Astronomickou observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Astronomical Observatory of the Autonomous Region of the Aosta Valley, OAVdA) připravují čtvrtý ročník Astronomického kempu ESO (ESO Astronomy Camp) s podtitulem „Viditelný a skrytý vesmír“. Kemp se uskuteční od 26. prosince 2016 do 1. ledna 2017 v Aosta Valley v Itálii.
Nenechte si ujít oslavu Hodiny Země v sobotu 25. března 2017 unikátním programem ve slovenském Púchově. Uvidíte jedinečnou výstavu, poslechnete si přednášku o fantastických končinách na zeměkouli a zažijete tmu při symbolickém zhasnutí města na celou hodinu, ve které budete moci pozorovat při jasném počasí klenoty nočního nebe!
Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.
Tento nový snímek byl pořízen pomocí přehlídkového dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Fotografie zachycuje působivé seskupení galaxií známé jako kupa Fornax (Fornax Cluster), která se na obloze nachází v jižním souhvězdí Pec (Fornax). Kupa obsahuje plejádu galaxií různých tvarů i velikostí a některé z nich mají svá skrytá tajemství.
Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.
Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.
Nejzářivější známou galaxií ve vesmíru je kvasar W2246-0526. Nachází se tak daleko, že tak, jak jej dnes pozorujeme, vypadal, když byl vesmír mladší než 10% svého současného stáří. Mladá galaxie je, podle posledních pozorování získaných pomocí radioteleskopu ALMA, natolik bouřlivým prostředím, že vyvrhuje obrovská množství plynu, ze kterého mohou vznikat nové hvězdy.
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.
První červnový víkend bude ve znamení opravdu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.
Hlavním úkolem zařízení GRAVITY nově instalovaného na dalekohled ESO/VLT v Chile je detailní průzkum okolí černých děr. Během prvních pozorování se s pomocí tohoto přístroje podařilo úspěšně zkombinovat světlo zachycené všemi čtyřmi pomocnými dalekohledy systému VLT. Členové rozsáhlého týmu evropských astronomů a inženýrů z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v Garchingu, kteří zařízení GRAVITY navrhli a postavili, jsou z reálných schopností zařízení nadšení. Již během těchto testů se podařilo dosáhnout řady významných prvenství. GRAVITY se tak stal nejvýkonnějším přístrojem pro interferometr VLTI, jaký byl dosud instalován.
jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
V hmotě, kterou do svého okolí vyvrhla hvězda při explozi novy, byl poprvé detekován chemický prvek lithium. Pozorování Novy Centauri 2013 v souhvězdí Kentaura pomocí dalekohledů ESO pracujících na observatoři La Silla pomohla vysvětlit záhadný fakt, proč řada mladých hvězd vypadá, jako by v sobě měla větší množství lithia, než se očekávalo. Tento objev představuje dlouho hledaný kousek skládanky popisující chemický vývoj naší Galaxie. Zároveň je to velký krok kupředu pro astronomy, kteří se snaží pochopit zastoupení různých chemických prvků ve hvězdách.
Astronomové pracující v Chile s dalekohledem ESO/VLT pořídili dosud nejdetailnější záběr mlhoviny Medúza. Centrální hvězda této mlhoviny na oslavu svého odchodu do důchodu odvrhla vnější obálky a vytvořila překrásnou barevnou mlhovinu. I naše Slunce by jednou v budoucnu mohlo vytvořit objekt, jako ten na snímku.
Mléčná dráha nad Dánským dalekohledem.Autor: Zdeněk Bardon.Ve středu 20. března 2013 bude na úpické hvězdárně zahájena výstava „Pohledy do nebe“. 16 panelů, které vznikly za spolupráce Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře, nás přenesou do pozoruhodného i podivuhodného světa vzdálených mlhovin a galaxií, stejně jako k nejkrásnější planetě Sluneční soustavy. Co se však skrývá za tím podivným pojmenováním „Evropská jižní observatoř“. Kde ji máme hledat? Na jihu Evropy? Někde v Itálii či Řecku?
Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.
