Akademie věd schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.
Evropská mise k jupiterovým měsícům JUICE se na své dlouhé cestě k planetě Jupiter musí několikrát přiblížit k Zemi a Venuši. Díky blízkým průletům získá dodatečnou porci energie, kterou by jinak musela udělit obří raketa a navíc nebude sonda muset tak rychle brzdit, až k Jupiteru přiletí. První průlet kolem Země byl unikátní, protože předtím se ještě protáhla kolem Měsíce.
Lidstvo vůbec poprvé přímo spatřilo jeden z pólů Slunce, a to díky evropské sondě Solar Orbiter, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci. Tento historický milník přináší nové možnosti, jak Slunce zkoumat, a může zásadně přispět k porozumění jevům, jako jsou sluneční cykly a fungování kosmického počasí.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku a rozvinula své obrovské sluneční panely. Během postupných testů sondy se minulý týden ozval i přístroj pro měření radiových a plazmových vln, na němž se významně podílí česká Akademie věd. Vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Astronomického ústavu AV ČR byli součástí týmu, který řídil zapínání přístroje. V pátek 21. dubna v 16:30 pak český analyzátor úspěšně zaznamenal řízené vyklopení ramene s magnetickými čidly.
Sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter zkoumá naši životodárnou hvězdu téměř 2 roky. Každých 6 měsíců se přibližuje ke Slunci až na vzdálenost 0,28 AU a v průběhu své mise pořizuje naprosto jedinečná data, která astronomům pomáhají odpovědět na otázky týkající se kosmického počasí a jevů na povrchu Slunce. Pozorování koronální díry na jižním pólu z 30. března loňského roku tentokrát odkryla další zajímavý objev.
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 4. do 23. 4. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Máme poslední příležitost spatřit dobře planetu Merkur. V Blížencích je Mars. Evropská sonda JUICE je úspěšně na cestě k Jupiteru. SpaceX dostala povolení k testům systému Super Heavy Starship, let se může uskutečnit už v pondělí. Vrtulníček Ingenuity má za sebou již 50. let na povrchu Marsu. 100 let připomínáme od narození českého geofyzika, radioamatéra a popularizátora Jiřího Mrázka. 425 let uplyne od narození renesančního autora Nového Almagestu Giovanni Riccioliho.
27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. Protože úzkopásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají amatéry o pomoc. Pojďte pozorovat Slunce ve společné kampani se sondou Solar Orbiter.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons Explorer – JUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029.
První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“.
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Evropská sonda JUICE k výzkumu JupiteruAutor: ESAEvropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.
Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.
