Související stránky k článku Vesmírná videa: březen a duben 2013
Na vlně současného pestrého připomínání 30letého výročí Sametové revoluce 17. listopadu 1989 bychom rádi doplnili, že nejen na Národní třídě v Praze toho dne probíhaly pamětihodné události. Revoluční rok 1989 přinesl i dva velmi pěkné a dosti vzácné nebeské úkazy, z nichž jeden shodou okolností proběhl právě v kýžený revoluční den 17. listopadu. Lidé, kteří se zrovna neúčastnili demonstračních aktivit, mohli uzřít toho večera jasnou a na československé poměry dosti vzácnou polární záři.
Také měsíce zaří a říjen přinesly řadu zajímavých událostí v astronomii a kosmonautice. Naše videohlédnutí se podívá, byť poněkud opožděně, na dění v okolí Země, Pluta i dalších malých těles. Opět se podíváme také na Mars a na dění na Slunci. Hlavní astronomickou událostí tohoto období bylo zatmění Měsíce a zajímavý byl také průlet velké planetky nedaleko od Země. Říjen končil zábleskem jasného bolidu, ale to už je spíše listopadová písnička.
C/2011 L4 (PanSTARRS).Autor: Martin GembecKometa PanSTARRS se za únor 2013 stala doslova hitem jižní oblohy. V posledních dnech před průchodem přísluním pak byla krásně pozorovatelná i za soumraku z jižních končin, její jasný ohon dával tušit blížící se představení na severní obloze. Její maximální jasnost dosáhla přibližně 1. magnitudy a přibližně od 12. března je objektem severního nebe. Pochopitelně i jako cíl pro mnoho nadšených astrofotografů. Za jejich snímky v této galerii děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 23. května 2013, 21:39 SELČ.
Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiter – reagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.
Léto, asi nejparnější v našem životě, je za námi. Věříme, že jste si ho užili a nyní už se můžeme v klidu vrátit k nejzajímavějším událostem pohledem videokamer a animací.
Kometa PanSTARRS 5. března 2013.Autor: Fabiano B. Diniz.Pokud se na komety nechcete jen dívat a chtěli byste přispět k vědeckému výzkumu, můžete se zapojit do celosvětové sítě amatérských astronomů, kteří získávají důležitá data o kometách pro profesionální astronomy. Velkou příležitostí je právě kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která zazáří na naší obloze od druhé poloviny března. Vyzkoušejte si odhad jasnosti komety a odešlete jej do celosvětové databáze pozorování komet!
Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.
Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.
Mapa oblohy 13. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3.
Měsíc bude vidět večer jako přibývající srpek. Z planet je večer vidět Jupiter, v druhé polovině noci Saturn. Kometa PanSTARRS na naší večerní soumrakové obloze. Problémy Curiosity snad zažehnány. Přistane část posádky ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. března ve 20:00 SEČ.
Dňa 16. 3. 2017 som na facebookovej stránke Klubu včasnej výstrahy astro-amatérov uverejnil predpoveď geomagnetickej aktivity americkej NOAA na 14 dní. Americký úrad pre oceány a atmosféry očakával v dňoch 27. - 28. 3. 2017 geomagnetickú búrku G1-G2. Lovcom polárnych žiar svitla nádej, že sa polárna žiara ukáže aj u nás v strednej Európe. V noci z 27./28. 3. 2017 k nám polárna žiara naozaj zavítala a znovu sa tak stane možno už tento víkend! Polárne žiare nebývajú u nás viditeľné často, preto aj táto si zaslúži samostatný článok.
Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
Kometa PanSTARRS.Autor: Jim Gifford.Přibližně v týdnu od 11. března by se na naší večerní soumrakové obloze měla objevit jasná kometa. Jak ji ovšem zdokumentovat fotograficky? Inspirací nám mohou být zkušenosti kolegů z jižní polokoule, stejně jako snímky komet, které se v podobných podmínkách vyskytovaly v minulosti. V zásadě se dá očekávat, že do 15. až 20. března budou dominovat spíše krátké expozice a bude stačit stativ, na konci března a v dubnu bude ve výhodě majitel montáže s pohonem za hvězdami. Neplatí to ale obecně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2016 obdržel snímek „Marcová polárna žiara nad Ivalom“, jehož autorem je Martin Hossa ze Slovenska.
Jen pár desítek šířkových stupňů severněji od našich středoevropských končin se nalézá země, kde větší či menší část roku zaplní pouhá noc. Žádné střídání světla a tmy, pouze tma. Ovšem tento handicap vynahradila matka příroda místním obyvatelům úžasným divadlem – polární září. My dnes již víme, že na jejím vzniku má svůj podíl jednak matička Země, jednak též pramáti Slunce….
Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.
Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013.Autor: Ray Pickard.
Od poloviny března budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS. Kometa je již dlouho očekávaným objektem a velmi bedlivě sledovaná z jižní oblohy. Na severní oblohu se dostane krátce po průchodu přísluním, ke kterému dojde 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 184 z 8. 3. 2013
Polárna žiara v noci z 20./21. decembra 2015 prekvapila mnohých našich priaznivcov astronómie. Skutoční lovci polárnej žiary sledujú vývoj počasia v medziplanetárnom priestore online, no a v tomto prípade isté indície naznačovali, že by to mohlo tento raz vyjsť. Nehovoriac o vnútornej intuícii, ktorú si každý úspešný fotograf hviezdnej oblohy starostlivo pestuje ako vzácny dar.
Noční svítící oblaka u Pardubic 17. 6. 2013Autor: Vilém HeblíkV dnešním přehledu najdete testy lodi orion a firmy SpaceX.
Dále se podíváme na jasný záblesk na Měsíci, duny v poušti Namib a povrch Merkuru. Poté si připomeneme NLC, robota Kibonauta
a projekt +8mag. Na závěr uvidíte zajímavá videa z vesmírné stanice ISS.
Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013.Autor: Minoru Yaneto.
Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronomy tak i nadšené začátečníky.
Ačkoliv Slunce zase až tak moc nebouří, proměnlivý sluneční vítr a několik koronálních oblaků zasahujících Zemi přineslo v noci z neděle na pondělí (20./21. prosince 2015) překvapení v podobě z Česka pozorovatelné polární záře. Pro inverzní charakter počasí se úkaz podařilo pozorovat jen několika šťastlivcům na horách, kterým k úspěchu gratulujeme! Pozoruhodné je i to, že záře podle očitých svědků byla na místech s čistým výhledem pozorovatelná očima v barvách i za poměrně silného svitu Měsíce. Do redakce dorazilo několik ojedinělých pozorování, za které děkujeme, a těšíme se na případné další!
Dvě komety na jižním nebi. C/2011 L4 (PanSTARRS) a C/2012 F6 (Lemmon). Autor: Alex CherneyUdálostí měsíce února nejspíš zůstane pád bolidu 15. 2.
ráno nad Čeljabinskem. Přitom ten samý den večer byla nejblíže Zemi blízkozemní planetka,
ale tato ji krapet předběhla a stala se slavnější. Velmi zajímavé komety jsou k vidění na jižní
polokouli, protože obě byly najednou viditelné pouhým okem. Z kosmonautiky se ohlédneme za
děním v lokalitě John Klein na Marsu, kterou svým vrtákem a laserem zkoumá Curiosity a také
za starty raket Atlas V. Závěr bude patřit vysokohorské observatoři Pic du Midi.
