Úvodní  >  Související stránky k článku Voyager 1 se zřejmě dostává do mezihvězdného prostředí

Související stránky k článku Voyager 1 se zřejmě dostává do mezihvězdného prostředí

Martin GembecSluneční soustava

Poslední mozaika Saturnu z Cassini

Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.

Martin GembecÚkazy

46. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. V neděli 15. listopadu je v plánu start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí kosmonautů na palubě. Před 50 lety nesla sonda Luna 17 k Měsíci vozidlo Lunochod 1.

Dušan LorencKosmonautika

Legendárna kamera ožíva alebo reinkarnácia Baker-Nunn

V 50-tych a 60-tych rokoch minulého storočia obe svetové veľmoci hľadali možnosti, ako sledovať umelé telesá na obežnej dráhe, družice. Výsledkom úsilia bola na americkej strane sieť optických sledovacích staníc osadených kamerami systému Baker-Nunn. V neskoršom období boli síce kamery nahradené modernejším systémom GEODSS, ale napriek tomu si kamery Baker-Nunn nedávno našli cestu späť, a to dokonca do špičkových oblastí modernej astronómie.

Jan HerzigSluneční soustava

NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou  tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.

Martin GembecÚkazy

36. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou. Nejočekávanějším startem týdne má být let Falconu 9 s armádním miniraketoplánem.

Redakce Astro.czKosmonautika

GSA letos pořádá druhý ročník Dní otevřených dveří

Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA, tedy Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.

Dušan MajerVzdálený vesmír

„Slavná“ černá díra opět ve středu pozornosti

Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Dnes ale nebude řeč o slavné fotografii z loňska, ale o výzkumu, který prováděla kosmická observatoř Chandra. Ta se zaměřila na horké výtrysky směřující z centra galaxie M87 v rentgenovém oboru elektromagnetického záření a přinesla nové zajímavé poznatky.

František MartinekKosmonautika

Mezihvězdné cesty kosmických sond Voyager

Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST poskytnul cestovní mapu – na základě měření látky podél trajektorie sond při jejich pohybu vesmírem. Dokonce i po ukončení dodávky elektrické energie, kdy sondy Voyager již nebudou schopny posílat na Zemi nová data, což se může přihodit zhruba během příštího desetiletí, astronomové mohou využívat pozorování z Hubbleova teleskopu k určení charakteristik prostředí, skrz které tito mlčící vyslanci lidstva budou prolétávat.

Dušan MajerSluneční soustava

Dočkáme se družic u planetárních obrů?

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?

Martin GembecKosmonautika

Opportunity se neozvala, mise MER končí

Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v úterý uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.

Jan KřížOstatní

Přednáška: Sondy Voyager – Hledání konce Sluneční soustavy a pozdrav mimozemským civilizacím

Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Srdečně vás na ni zve Astronomická společnost Pardubice. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Martin SetvákAstronomie

Start družice MSG-4

Krátce před půlnocí z 15. na 16. července se uskuteční start meteorologické geostacionární družice MSG-4 (Meteosat Second Generation, Meteosat druhé generace). Družice bude startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě pomocí nosiče Ariane-5, \"spolupasažérem\" MSG při startu bude telekomnikační družice Star One C4. Podrobné informace k průběhu startu MSG-4 lze nalézt na stránkách EUMETSATu nebo v dokumentu PDF. Přímý přenos samotného startu lze sledovat na stránkách ArianeSpace TV.

Martin GembecKosmonautika

InSight vysílá z povrchu Marsu

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

Michal PřikrylKosmonautika

ARKYD - Otevřeme vesmír veřejnosti!

Kosmický dalekohled ARKYDAutor: Planetary ResourcesTohle může některým znít jako scifi, nicméně opak se dnes stává skutečností! Dokonce to ani není vzletné prohlášení politika. Nemůžete tomu uvěřit?? Také jsem byl zprvu šokován.

František MartinekKosmonautika

Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.

Martin GembecÚkazy

40. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.

František MartinekKosmonautika

Parker Solar Probe: Dotknout se Slunce

V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.

František MartinekVzdálený vesmír

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.



32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »