Úvodní  >  Související stránky k článku Výzkum spektrálně nejrozmanitější hvězdy objasní tvorbu těžkých prvků

Související stránky k článku Výzkum spektrálně nejrozmanitější hvězdy objasní tvorbu těžkých prvků

František MartinekExoplanety

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat cestu fosforu z oblastí s probíhajícím vývojem hvězd až do jader komet. Výzkum ukázal, kde molekuly obsahující fosfor vznikají, jakým způsobem se transportují do materiálu komet a jak mohla jedna konkrétní molekula sehrát klíčovou úlohu v počátcích vývoje života na naší planetě.

Jan HerzigSluneční soustava

Čtyři miliardy let stará kometa s obrovským jádrem se přiblíží ke Slunci

Hubbleův dalekohled pozoroval velmi starou kometu s extrémně velkým jádrem, vůbec největším v historii záznamů. Tento konkrétní objekt nese označení C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Jádro této komety by podle odhadů mohlo v průměru měřit až 135 km, což je zhruba padesátkrát více než u obvyklých těles tohoto typu. Nyní se nachází ve vzdálenosti méně než dvě miliardy kilometrů od Slunce, přičemž nejvíce se k němu přiblíží v roce 2031. Nepřekročí ale ani oběžnou dráhu Saturnu.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Astronomové poprvé identifikovali těžký chemický prvek vzniklý při kolizi neutronových hvězd

Astronomům se poprvé podařilo ve vesmíru detekovat nově vzniklý těžký chemický prvek, stroncium, vytvořený v pozůstatcích kolize dvou neutronových hvězd. Objev učinili na základě pozorování získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT vybaveného spektrografem X-shooter. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature a potvrzují předpoklad, že těžší chemické prvky ve vesmíru mohou vznikat i při explozivním spojení dvou neutronových hvězd. Přináší tak další díl komplikované skládanky popisující evoluci chemických prvků ve vesmíru.

Jan HerzigExoplanety

Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu

Astronomové za pomoci Hubbleova dalekohledu nalezli protoplanetu během intenzivního, „násilného” procesu nazvaného nestabilita disku. V této fázi protoplanetární disk obklopující hvězdu chladne a vlivem gravitace je rozdělen na jednu nebo více planet. Vědci dlouhou dobu hledali jasný důkaz tohoto procesu, kterým by se mohla stát protoplaneta AB Aurigae b, kterou pozoroval Hubbleův dalekohled.

František MartinekVzdálený vesmír

HST vyfotografoval hvězdokupu v srdci Mléčné dráhy

Toto jiskrné hvězdné pole, zachycené pomocí kamer Wide Field Camera 3 (WFC-3) a Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST, obsahuje kulovou hvězdokupu ESO 520-21 (rovněž známou jako Palomar 6). Hustě zaplněné zhruba kulové uskupení hvězd se nachází blízko centra Mléčné dráhy, kde mezihvězdný plyn a prach absorbují světlo hvězd a dělají tak pozorování mnohem náročnější.

František MartinekSluneční soustava

Znovu objeveny tmavé skvrny na Neptunu

Astronomové použili Hubbleův kosmický teleskop HST a pozorovali záhadný temný vír na Neptunu neočekávaně směřující pryč od pravděpodobného zániku na obří modré planetě. Atmosférická bouře, která je větší než Atlantický oceán na Zemi, se zrodila na severní polokouli planety a pomocí HST byla objevena v roce 2018. Pozorování o rok později ukázala, že začala driftovat jižním směrem k rovníku, kde takovéto bouře podle očekávání zaniknou a zmizí z našeho pohledu.

František MartinekSluneční soustava

HST pořídil nádherné fotografie Jupitera a jeho měsíce Europa

Dvě nové fotografie, které pořídil Hubbleův vesmírný teleskop HST, ukazují planetu Jupiter s jeho turbulentní atmosférou a obrovskými bouřemi. Na jednom snímku je rovněž zachycena Europa, jeden z tzv. galileovských měsíců Jupitera. Jasná, bílá, roztažená bouře pohybující se rychlostí 560 kilometrů za hodinu se objevila 18. 8. 2020 v oblasti středních severních šířek (na snímku vlevo nahoře v místě bílého pruhu). Snímek planety Jupiter pořídil HST dne 25. 8. 2020 v době, kdy byla planeta vzdálena od Země 653 milióny kilometrů.

František MartinekSluneční soustava

Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.

Martin GembecKosmonautika

30 let od vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu

24. dubna 1990 odstartoval na svou misi STS-31 raketoplán Discovery s velmi vzácným nákladem, vesmírným dalekohledem HST. Již v 70. letech 20. století začaly společně evropská ESA a americká NASA plánovat vypuštění dalekohledu na oběžnou dráhu kolem Země. Dalekohled byl nakonec vypuštěn až na sklonku století a v důsledku nepřesně vybroušeného zrcadla byly zpočátku jeho obrázky neostré. Po opravě v roce 1993 však pracuje naplno a naprosto předčil očekávání do něj vložená. Jedná se o vědecky nesmírně cenný přístroj, ale jeho přínos je i kulturní, protože krása jeho snímků jej zapsala hluboko do mysli běžné veřejnosti.

František MartinekSluneční soustava

HST pořídil nový portrét planety Jupiter

Hubbleův vesmírný teleskop (HST) odhalil detailní krásu spletitých oblaků planety Jupiter na novém snímku pořízeném 27. 6. 2019 pomocí kamery WFC-3 na palubě HST. V okamžiku pořízení fotografie planetu dělilo od Země 644 miliónů kilometrů. Nápadným rysem planety je především Velká rudá skvrna (Great Red Spot) a intenzivnější paleta barev v oblacích vířících v turbulentní atmosféře planety, než jsme mohli pozorovat v uplynulých letech.

Adam MalířAstronomie

Gravitační čočka pozorovaná u hvězdného systému Stein 2051!

Hubbleův vesmírný teleskop zaregistroval ohyb světla ve hvězdném systému Stein 2051. Jedná se o přicházející světlo z červeného trpaslíka Stein 2051 A, které je efektem gravitace bílého trpaslíka zakřiveno, takže se světlo z hvězdy Stein 2051 A zakřivuje po nejrovnějších možných drahách (tzv. geodetikách).

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Hladovějící černá díra způsobuje slábnutí kdysi jasné galaxie

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmických teleskopů HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) a Chandra (Chandra X-ray Observatory, NASA) podařilo vyřešit záhadu podivných změn chování superhmotné černé díry, která se nachází v centru jedné vzdálené galaxie. Zdá se, že pro tuto černou díru nastaly zlé časy, nedostává se jí okolní hmoty a díky tomu její okolí zdaleka nezáří tak jasně, jako dříve.



33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neobvyklé tvary blesků

Bouřka severozápadně od Studénky Výboj blesků mezi mraky

Další informace »