V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj.
První jarní úplněk nastal den před Velikonoční nedělí, tedy 4. dubna. Přes internet jsme mohli vidět úplné zatmění Měsíce. Dnes je Měsíc ve fázi poslední čtvrti. Nezadržitelně se blíží k novu, a to znamená, že se stále zlepšují pozorovací podmínky pro slabé difúzní objekty, jakými jsou nejen mlhoviny, hvězdokupy a galaxie, ale také komety. Devět z nich budeme mít možnost spatřit v nadcházející lunaci i vizuálně. O které se bude jednat? To se dozvíte právě v tomto článku.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.
Gardenia Photography zve všechny zájemce na fotografický workshop ve slovenských Nízkých Tatrách. Hostem a lektorem workshopu bude Petr Horálek, známý český astrofotograf, popularizátor astronomie, autor a cestovatel. Místo konání s fantastickými pohledy do nebe, na slovenském Telgártě v Nízkých Tatrách, nabízí opravdu vhodné podmínky k praktikování krajinářské astrofotografie. Workshop se uskuteční v termínu 16. – 18. října 2015 a pokud vás nabídka zaujala, neváhejte se přihlásit co nejdříve. Počet účastníků je totiž omezený na maximálně 8 lidí.
Únor roku 2015 nám přinesl několik zajímavostí ohledně nově objevených komet. Mezi nimi je například jedna kandidátka na objekt viditelný alespoň prostřednictvím středně velkých přístrojů nebo pozůstatek komety úspěšně pozorovaný českými astronomy. O jaké komety se tedy jedná? Na to se můžete podívat v tomto článku.
Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!
Halleyova kometa v roce 1986.Autor: KAO/NASA.Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen. V březnu a první polovině dubna jsme si v rámci možností, které nám poskytla obloha svou oblačností, užívali přítomnosti první letošní komety. O vlasatici pojmenované PanSTARRS už bylo napsáno mnohé. Nyní se na scénu dostává druhá kometa roku 2013, Lemmon.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderUčená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.
Kometa PanSTARRS.Autor: Jim Gifford.Přibližně v týdnu od 11. března by se na naší večerní soumrakové obloze měla objevit jasná kometa. Jak ji ovšem zdokumentovat fotograficky? Inspirací nám mohou být zkušenosti kolegů z jižní polokoule, stejně jako snímky komet, které se v podobných podmínkách vyskytovaly v minulosti. V zásadě se dá očekávat, že do 15. až 20. března budou dominovat spíše krátké expozice a bude stačit stativ, na konci března a v dubnu bude ve výhodě majitel montáže s pohonem za hvězdami. Neplatí to ale obecně.
C/2011 L4 (PanSTARRS).Autor: Martin GembecKometa PanSTARRS se za únor 2013 stala doslova hitem jižní oblohy. V posledních dnech před průchodem přísluním pak byla krásně pozorovatelná i za soumraku z jižních končin, její jasný ohon dával tušit blížící se představení na severní obloze. Její maximální jasnost dosáhla přibližně 1. magnitudy a přibližně od 12. března je objektem severního nebe. Pochopitelně i jako cíl pro mnoho nadšených astrofotografů. Za jejich snímky v této galerii děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 23. května 2013, 21:39 SELČ.
ČAM za únor 2009.Autor: Dalibor Hanžl.Chtěli byste fotografovat hvězdnou oblohu? Nevíte, jak na to? Anebo uvažujete o nákupu další výbavy? Pak je právě pro vás určen cyklus čtyř workshopů zaměřených na astrofotografii Hvězdárny a planetária Brno. Světem fotonů vás provede Zdeněk Řehoř z Hvězdárny a planetária Brno a Univerzity Palackého v Olomouci. Uvádíme v únoru vždy ve čtvrtek od 18.00 hodin.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.Autor: Tom Herradine.Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
