Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Tyto ostré snímky nakloněného plynového obra Uranu ukazují významné podrobnosti v atmosféře planety i v soustavě prstenců. Pozoruhodné pozemské snímky byly pořízeny blízkoinfračervenou kamerou s pomocí adaptivní optiky Keckova dalekohledu, aby se omezilo rozostření atmosférou Země. V...
Tato osmisnímková animace je založena na vůbec prvních snímcích podvojné planetky! O asteroidu číslo 90 Antiope se doteď myslelo, že je obrovským balvanem, jež se nachází ve Sluneční soustavě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale nyní tyto první snímky ukazují, že se ve skutečnosti...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Tyto ostré snímky nakloněného plynového obra Uranu ukazují významné podrobnosti v atmosféře planety i v soustavě prstenců. Pozoruhodné pozemské snímky byly pořízeny blízkoinfračervenou kamerou s pomocí adaptivní optiky Keckova dalekohledu, aby se omezilo rozostření atmosférou Země. V...
Tato osmisnímková animace je založena na vůbec prvních snímcích podvojné planetky! O asteroidu číslo 90 Antiope se doteď myslelo, že je obrovským balvanem, jež se nachází ve Sluneční soustavě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale nyní tyto první snímky ukazují, že se ve skutečnosti...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
