Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Tyto ostré snímky nakloněného plynového obra Uranu ukazují významné podrobnosti v atmosféře planety i v soustavě prstenců. Pozoruhodné pozemské snímky byly pořízeny blízkoinfračervenou kamerou s pomocí adaptivní optiky Keckova dalekohledu, aby se omezilo rozostření atmosférou Země. V...
Tato osmisnímková animace je založena na vůbec prvních snímcích podvojné planetky! O asteroidu číslo 90 Antiope se doteď myslelo, že je obrovským balvanem, jež se nachází ve Sluneční soustavě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale nyní tyto první snímky ukazují, že se ve skutečnosti...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
Proč hvězdy poblikávají? Může za to naše atmosféra, jelikož se v ní neustále pohybují kapsy vzduchu o poněkud jiné teplotě a tudíž křiví dráhu světla vzdálených astronomických objektů. Atmosférická turbulence je pro astronomy problémem, jelikož rozmazává obrazy zdrojů, které by chtěli studovat....
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Útočí lasery z obřích dalekohledů na střed Galaxie? Ne. Lasery na dalekohledech se nyní běžně používají pro zlepšení přesnosti astronomických pozorování. Měření fluktuace světla hvězd vyvolané zemskou atmosférou mohou v některých místech oblohy určit, jak se mění vzdušná hmota nad...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Tyto ostré snímky nakloněného plynového obra Uranu ukazují významné podrobnosti v atmosféře planety i v soustavě prstenců. Pozoruhodné pozemské snímky byly pořízeny blízkoinfračervenou kamerou s pomocí adaptivní optiky Keckova dalekohledu, aby se omezilo rozostření atmosférou Země. V...
Tato osmisnímková animace je založena na vůbec prvních snímcích podvojné planetky! O asteroidu číslo 90 Antiope se doteď myslelo, že je obrovským balvanem, jež se nachází ve Sluneční soustavě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale nyní tyto první snímky ukazují, že se ve skutečnosti...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Eugenia je planetka s měsícem! Tato animace vznikla z objevných infračervených snímků soustavy Eugenia-měsíc pořízených v listopadu 1998 s použitím Kanadsko-francouzsko-hawajského dalekohledu (Canada-France-Hawaii Telescope: CFHT). Eugenia je z hlavního pásu asteroidů má průměr 215 kilometrů a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
