Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Druhá nejjasnější trpasličí planeta Makemake z Kuiperova pásu má měsíc. Měsíc Makemake zvaný MK2 odráží sluneční světlo svým povrchem tmavým jako uhlí a je asi 1300krát slabší než jeho mateřské těleso. Přesto ho v roce 2016 spatřil Hubblův kosmický dalekohled při pozorování, jehož cílem bylo hledat...
Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...
Kosmická sonda New Horizons proletěla 1. ledna ve vzdálenosti 3500 kilometrů od objektu Kuiperova pásu známého jako Ultima Thule. To je 3 krát blíž, než přiblížení k Plutu v roce 2015. Bezprecedentní přesnost navigace sondy podporovaná daty z pozemských a vesmírných pozorovacích kampaní byla...
Ultima Thule není tím objektem, na který si lidstvo myslelo minulý měsíc. Když na začátku ledna kosmická sonda New Horizons prolétala kolem vzdálené planetky Ultima Thule (oficiálně pojmenované 2014 MU69), tak první snímky ukazovaly dva kruhovité laloky, tudíž nejjednodušší...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Druhá nejjasnější trpaličí planeta v Kuiperově pásu Makemake má měsíc. Měsíc u Makemake má označení MK2 a od svého povrchu černého jako uhlí odráží sluneční světlo asi 1300 krát slabší, než jeho mateřské těleso. Přesto byl odhalen při pozorováních Hubblovým kosmickým dalekohledem, který měl...
Makemake je jedním z největších známých objektů ve vnější Sluneční soustavě. Tento objekt z Kuiperova pásu (vyslovuje se obyčejně makemake) má asi dvě třetiny velikosti Pluta a Slunce obíhá jen o něco dále než Pluto a jeví se jen o něco slabší. Makemake je ovšem na dráze, která je daleko...
Cíl: Pluto. Kosmická sonda New Horizons (Nové obzory) se s řevem odpoutala od startovací rampy na mysu Canaveral na Floridě v USA k dobrodružstvím ve vzdálené sluneční soustavě. Sonda je jednou z nejrychlejších kosmických lodí, jaké kdy vůbec člověk vypustil: kolem Měsíce...
Byla objevena desátá planeta? O nově objeveném objektu označeném jako 2003 UB313, který se nachází v dvojnásobné vzdálenosti jak Pluto, se očekává, že je přinejmenší tak velký, jako Pluto a podle současných měření nejspíše větší. Nevýraznost 2003 UB313 a vysoce skloněná dráha (44...
Je to desátá planeta? Slabá, pomalu se pohybující, počítačem objevená tečka vykazuje jasné známky toho, že je to objekt z hloubky sluneční soustavy, který je přinejmenším tak velký jako Pluto. Objekt označený 2003 UB313 se nyní nachází ve vzdálenosti téměř stonásobku vzdálenosti...
Horizont na Plutu běží až do popředí této vize umělce, jenž se dívá přes vzdálený a dosud neprozkoumaný svět ke Slunci. Malba s názvem Nové horizonty také zachycuje doprovod Pluta Charon, jako tmavé, duchovité zjevení se zářivým srpkem proti hvězdnatému pozadí. Malinkaté Slunce za Charonem je...
Na nedávném kompozitním snímku z 2.2m dalekohledu Evropské jižní observatoře v La Silla v Chile je nahoře zakroužkovaná nově objevená planetka 2001 KX76. Přestože se 2001 KX76 jeví jako světelná tečka v nevýznamném hvězdném poli, tak její dráha byla přesně proměřena Astrovirtelem, což je nově...
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Druhá nejjasnější trpasličí planeta Makemake z Kuiperova pásu má měsíc. Měsíc Makemake zvaný MK2 odráží sluneční světlo svým povrchem tmavým jako uhlí a je asi 1300krát slabší než jeho mateřské těleso. Přesto ho v roce 2016 spatřil Hubblův kosmický dalekohled při pozorování, jehož cílem bylo hledat...
Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...
Kosmická sonda New Horizons proletěla 1. ledna ve vzdálenosti 3500 kilometrů od objektu Kuiperova pásu známého jako Ultima Thule. To je 3 krát blíž, než přiblížení k Plutu v roce 2015. Bezprecedentní přesnost navigace sondy podporovaná daty z pozemských a vesmírných pozorovacích kampaní byla...
Ultima Thule není tím objektem, na který si lidstvo myslelo minulý měsíc. Když na začátku ledna kosmická sonda New Horizons prolétala kolem vzdálené planetky Ultima Thule (oficiálně pojmenované 2014 MU69), tak první snímky ukazovaly dva kruhovité laloky, tudíž nejjednodušší...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Druhá nejjasnější trpaličí planeta v Kuiperově pásu Makemake má měsíc. Měsíc u Makemake má označení MK2 a od svého povrchu černého jako uhlí odráží sluneční světlo asi 1300 krát slabší, než jeho mateřské těleso. Přesto byl odhalen při pozorováních Hubblovým kosmickým dalekohledem, který měl...
Makemake je jedním z největších známých objektů ve vnější Sluneční soustavě. Tento objekt z Kuiperova pásu (vyslovuje se obyčejně makemake) má asi dvě třetiny velikosti Pluta a Slunce obíhá jen o něco dále než Pluto a jeví se jen o něco slabší. Makemake je ovšem na dráze, která je daleko...
Cíl: Pluto. Kosmická sonda New Horizons (Nové obzory) se s řevem odpoutala od startovací rampy na mysu Canaveral na Floridě v USA k dobrodružstvím ve vzdálené sluneční soustavě. Sonda je jednou z nejrychlejších kosmických lodí, jaké kdy vůbec člověk vypustil: kolem Měsíce...
Byla objevena desátá planeta? O nově objeveném objektu označeném jako 2003 UB313, který se nachází v dvojnásobné vzdálenosti jak Pluto, se očekává, že je přinejmenší tak velký, jako Pluto a podle současných měření nejspíše větší. Nevýraznost 2003 UB313 a vysoce skloněná dráha (44...
Je to desátá planeta? Slabá, pomalu se pohybující, počítačem objevená tečka vykazuje jasné známky toho, že je to objekt z hloubky sluneční soustavy, který je přinejmenším tak velký jako Pluto. Objekt označený 2003 UB313 se nyní nachází ve vzdálenosti téměř stonásobku vzdálenosti...
Horizont na Plutu běží až do popředí této vize umělce, jenž se dívá přes vzdálený a dosud neprozkoumaný svět ke Slunci. Malba s názvem Nové horizonty také zachycuje doprovod Pluta Charon, jako tmavé, duchovité zjevení se zářivým srpkem proti hvězdnatému pozadí. Malinkaté Slunce za Charonem je...
Na nedávném kompozitním snímku z 2.2m dalekohledu Evropské jižní observatoře v La Silla v Chile je nahoře zakroužkovaná nově objevená planetka 2001 KX76. Přestože se 2001 KX76 jeví jako světelná tečka v nevýznamném hvězdném poli, tak její dráha byla přesně proměřena Astrovirtelem, což je nově...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
