Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Druhá nejjasnější trpasličí planeta Makemake z Kuiperova pásu má měsíc. Měsíc Makemake zvaný MK2 odráží sluneční světlo svým povrchem tmavým jako uhlí a je asi 1300krát slabší než jeho mateřské těleso. Přesto ho v roce 2016 spatřil Hubblův kosmický dalekohled při pozorování, jehož cílem bylo hledat...
Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...
Kosmická sonda New Horizons proletěla 1. ledna ve vzdálenosti 3500 kilometrů od objektu Kuiperova pásu známého jako Ultima Thule. To je 3 krát blíž, než přiblížení k Plutu v roce 2015. Bezprecedentní přesnost navigace sondy podporovaná daty z pozemských a vesmírných pozorovacích kampaní byla...
Ultima Thule není tím objektem, na který si lidstvo myslelo minulý měsíc. Když na začátku ledna kosmická sonda New Horizons prolétala kolem vzdálené planetky Ultima Thule (oficiálně pojmenované 2014 MU69), tak první snímky ukazovaly dva kruhovité laloky, tudíž nejjednodušší...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Druhá nejjasnější trpaličí planeta v Kuiperově pásu Makemake má měsíc. Měsíc u Makemake má označení MK2 a od svého povrchu černého jako uhlí odráží sluneční světlo asi 1300 krát slabší, než jeho mateřské těleso. Přesto byl odhalen při pozorováních Hubblovým kosmickým dalekohledem, který měl...
Makemake je jedním z největších známých objektů ve vnější Sluneční soustavě. Tento objekt z Kuiperova pásu (vyslovuje se obyčejně makemake) má asi dvě třetiny velikosti Pluta a Slunce obíhá jen o něco dále než Pluto a jeví se jen o něco slabší. Makemake je ovšem na dráze, která je daleko...
Cíl: Pluto. Kosmická sonda New Horizons (Nové obzory) se s řevem odpoutala od startovací rampy na mysu Canaveral na Floridě v USA k dobrodružstvím ve vzdálené sluneční soustavě. Sonda je jednou z nejrychlejších kosmických lodí, jaké kdy vůbec člověk vypustil: kolem Měsíce...
Byla objevena desátá planeta? O nově objeveném objektu označeném jako 2003 UB313, který se nachází v dvojnásobné vzdálenosti jak Pluto, se očekává, že je přinejmenší tak velký, jako Pluto a podle současných měření nejspíše větší. Nevýraznost 2003 UB313 a vysoce skloněná dráha (44...
Je to desátá planeta? Slabá, pomalu se pohybující, počítačem objevená tečka vykazuje jasné známky toho, že je to objekt z hloubky sluneční soustavy, který je přinejmenším tak velký jako Pluto. Objekt označený 2003 UB313 se nyní nachází ve vzdálenosti téměř stonásobku vzdálenosti...
Horizont na Plutu běží až do popředí této vize umělce, jenž se dívá přes vzdálený a dosud neprozkoumaný svět ke Slunci. Malba s názvem Nové horizonty také zachycuje doprovod Pluta Charon, jako tmavé, duchovité zjevení se zářivým srpkem proti hvězdnatému pozadí. Malinkaté Slunce za Charonem je...
Na nedávném kompozitním snímku z 2.2m dalekohledu Evropské jižní observatoře v La Silla v Chile je nahoře zakroužkovaná nově objevená planetka 2001 KX76. Přestože se 2001 KX76 jeví jako světelná tečka v nevýznamném hvězdném poli, tak její dráha byla přesně proměřena Astrovirtelem, což je nově...
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Druhá nejjasnější trpasličí planeta Makemake z Kuiperova pásu má měsíc. Měsíc Makemake zvaný MK2 odráží sluneční světlo svým povrchem tmavým jako uhlí a je asi 1300krát slabší než jeho mateřské těleso. Přesto ho v roce 2016 spatřil Hubblův kosmický dalekohled při pozorování, jehož cílem bylo hledat...
Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...
Kosmická sonda New Horizons proletěla 1. ledna ve vzdálenosti 3500 kilometrů od objektu Kuiperova pásu známého jako Ultima Thule. To je 3 krát blíž, než přiblížení k Plutu v roce 2015. Bezprecedentní přesnost navigace sondy podporovaná daty z pozemských a vesmírných pozorovacích kampaní byla...
Ultima Thule není tím objektem, na který si lidstvo myslelo minulý měsíc. Když na začátku ledna kosmická sonda New Horizons prolétala kolem vzdálené planetky Ultima Thule (oficiálně pojmenované 2014 MU69), tak první snímky ukazovaly dva kruhovité laloky, tudíž nejjednodušší...
Ultima Thule je nejvzdálenějším tělesem, které zkoumala kosmická sonda ze Země. Kosmická sonda New Horizons pořídila 1. ledna tyto dva snímky s odstupem 38 minut, když k tomuto tělesu z Kuiperova pásu, slabě osvětlenému Sluncem ve vzdálenosti 6,5 miliard kilometrů, uháněla rychlostí 51 000...
Když budeme slavit začátek roku 2019, tak kosmická sonda New Horizons bude 1. ledna prolétat kolem Ultima Thule. Těleso v Kuiperově pásu vzdálené 6,5 miliardy kilometrů od Slunce dostalo jméno Ultima Thule (katalogové označení 2014 MU69), což přiléhavě znamená "za známým...
Druhá nejjasnější trpaličí planeta v Kuiperově pásu Makemake má měsíc. Měsíc u Makemake má označení MK2 a od svého povrchu černého jako uhlí odráží sluneční světlo asi 1300 krát slabší, než jeho mateřské těleso. Přesto byl odhalen při pozorováních Hubblovým kosmickým dalekohledem, který měl...
Makemake je jedním z největších známých objektů ve vnější Sluneční soustavě. Tento objekt z Kuiperova pásu (vyslovuje se obyčejně makemake) má asi dvě třetiny velikosti Pluta a Slunce obíhá jen o něco dále než Pluto a jeví se jen o něco slabší. Makemake je ovšem na dráze, která je daleko...
Cíl: Pluto. Kosmická sonda New Horizons (Nové obzory) se s řevem odpoutala od startovací rampy na mysu Canaveral na Floridě v USA k dobrodružstvím ve vzdálené sluneční soustavě. Sonda je jednou z nejrychlejších kosmických lodí, jaké kdy vůbec člověk vypustil: kolem Měsíce...
Byla objevena desátá planeta? O nově objeveném objektu označeném jako 2003 UB313, který se nachází v dvojnásobné vzdálenosti jak Pluto, se očekává, že je přinejmenší tak velký, jako Pluto a podle současných měření nejspíše větší. Nevýraznost 2003 UB313 a vysoce skloněná dráha (44...
Je to desátá planeta? Slabá, pomalu se pohybující, počítačem objevená tečka vykazuje jasné známky toho, že je to objekt z hloubky sluneční soustavy, který je přinejmenším tak velký jako Pluto. Objekt označený 2003 UB313 se nyní nachází ve vzdálenosti téměř stonásobku vzdálenosti...
Horizont na Plutu běží až do popředí této vize umělce, jenž se dívá přes vzdálený a dosud neprozkoumaný svět ke Slunci. Malba s názvem Nové horizonty také zachycuje doprovod Pluta Charon, jako tmavé, duchovité zjevení se zářivým srpkem proti hvězdnatému pozadí. Malinkaté Slunce za Charonem je...
Na nedávném kompozitním snímku z 2.2m dalekohledu Evropské jižní observatoře v La Silla v Chile je nahoře zakroužkovaná nově objevená planetka 2001 KX76. Přestože se 2001 KX76 jeví jako světelná tečka v nevýznamném hvězdném poli, tak její dráha byla přesně proměřena Astrovirtelem, což je nově...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
