Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou HayabusaJe to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice TerraVýška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.
Miniaturní asteroidy v blízkosti ZeměMěsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceVědci oznámili tento objev na tiskové konferenci 31. 1. 2012. Je založen na datech z družice IBEX (Interstellar Boundary Explorer), kterou vypustila NASA v roce 2008. Družice je schopna detekovat částice přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru.
Planeta VenušeMezinárodní tým astronomů z Itálie, Německa a Francie zjistil, že den na Venuši (tj. doba, za kterou se planeta jednou otočí kolem své osy) je nepatrně delší, než se ještě nedávno předpokládalo. Vysvětlit tuto skutečnost se zatím nepodařilo. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Icarus.
Předpokládaná poloha prvotního oceánu planety MarsMars Express - kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA - získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož stopy byly na Marsu zaregistrovány již dříve.
vlna na povrchu slunce - supergranulaceSlunečními otřesy se zabývá obor astrofyziky zvaný helioseismologie. O tomto vědním oboru se v posledních letech hodně mluví. Umožňuje totiž pohlédnout do nitra Slunce a přinést poznatky, které bychom jinak nezískali. V čem se liší otřesy Slunce a zemětřesení, které všichni dobře známe ze Země? Na to nám odpoví dr. Michal Švanda, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV.
Saturnův měsíc Titan zahalený vrstvou neprůhledné mlhyDíky americké kosmické sondě Cassini a evropskému průzkumnému modulu Huygens, který přistál na povrchu Saturnova měsíce Titan, jsme o něm získali celou řadu unikátních informací. Atmosféra Titanu je bohatá na metan a průměrná teplota na jeho povrchu se pohybuje kolem -180 °C. Ačkoliv chemické složení atmosféry je odlišné od atmosféry naší planety, jinak na Titanu panují velmi podobné podmínky: vytvářejí se zde například oblaka, mlha, déšť a dokonce i potoky a jezera. Avšak skutečný původ těchto jevů se doposud nepodařilo zcela vysvětlit.
Olaneta Jupiter v nepravých barváchZa určitých okolností může člověk "ztratit srdce". Nové výpočty napovídají, že i Jupiter pomalu ztrácí své "srdce" - kamenné jádro obří planety se rozpouští podobně jako šumivá tableta vhozená do vody. Výzkumná práce může astronomům pomoci vysvětlit, proč se jádro Jupiteru zdá být menší a jeho atmosféra bohatší na těžké chemické prvky, než se doposud předpokládalo.
Hubblův kosmický dalekohled HSTNový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil na povrchu trpasličí planety Pluto výrazné absorbéry v oboru ultrafialového záření. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Kosmická sonda Dawn u planetky VestaKosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta - a možná objevila novou planetu.
Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHOKometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.
C/2011 W3 (Lovejoy) 10.12.2011, FRAM (telescope: Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, image: Michal Ringes)Jistě jste již zaznamenali informace o zajímavé kometě C/2011 W3 (Lovejoy).
Nyní se podíváme podrobněji na pozadí jejího objevu, vývoj dalších poznatků o kometě, k nimž významným způsobem přispěli i čeští
astronomové a budeme přinášet aktualizace o tom, co se zrovna s kometou děje.
Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce EuropaV rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David ČapekPukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
planetka Lutetia - sonda RosettaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2011): Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta - Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném "Černé Slunce v Patagonii". Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
