Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.
Pavel Suchan Úkazy

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Pavel Najser Ostatní

Výročí úmrtí významného českého selenografa Karla Anděla (28. 12. 1884 – 17. 3. 1948)

Karel Anděl
Karel Anděl
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008

17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

František Martinek Kosmonautika

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.
Michal Rottenborn Ostatní

ASUF IX (již za měsíc)

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plzni a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat učitele fyziky, zeměpisu, přírodopisu a příbuzných oborů na devátý astronomický seminář učitelů fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Petr Kubala Ostatní

Vyšlo první číslo časopisu Gliese

Logo časopisu Gliese
Logo časopisu Gliese
V pondělí 10. března 2008 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gliese, který se bude 6x ročně věnovat tématice exoplanet. Aktuální číslo si můžete stáhnout ze stránek časopisu: /gliese nebo z tohoto článku.

Petr Kubala Kosmonautika

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

František Martinek Kosmonautika

Záhadná síla ovlivňuje dráhy kosmických sond

Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Doposud záhadná síla způsobuje malé, přesto neočekávané odchylky v drahách kosmických sond při průletu kolem Země. Vědci přišli s matematickým vztahem, který úspěšně popisuje všechny známé výskyty tohoto efektu. Mají podezření, že by „viníkem“ mohla být zemská rotace, která může nějakým způsobem ovlivňovat dráhy sond.
Luboš Brát Hvězdy

Pozor, hrdinové jdou! aneb projekt HERO odstartoval

Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Pozorovatelům je představen nový pozorovací projekt HERO zaměřený na sledování zdrojů vysokoenergetického záření v optické oblasti. Zveřejněn byl i konkrétní pozorovací program a podklady pro sledování těchto 20 (prozatím) objektů.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.
František Martinek Sluneční soustava

Na Marsu padají laviny!

První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.
František Martinek Kosmonautika

HST – JWST – a co dál?

Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Od dubna 1990 krouží na oběžné dráze kolem Země Hubblův kosmický dalekohled HST s objektivem o průměru 2,5 m. Jeho nádherné snímky zná snad každý. Na podzim letošního roku se plánuje již poslední servisní mise raketoplánu. Pak už bude záležet jen na jeho „zdravotním stavu“, jak dlouho vydrží fungovat. Na rok 2013 se připravuje start jeho nástupce s názvem James Webb Space Telescope (JWST) s rozkládacím objektivem o průměru 6,5 m. Již nyní se ale vedou úvahy o dalším, ještě větším kosmickém dalekohledu.
Miloš Tichý Kosmonautika

Z Evropy ke hvězdám aneb kosmonautika evropských států

Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Československý kosmonaut Vladimír Remek.
k 30.výročí kosmického letu Vladimíra Remka

Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila na termín od 3. do 14.března 2008 výstavu Z EVROPY KE HVĚZDÁM aneb KOSMONAUTIKA EVROPSKÝCH STÁTŮ. Výstava představí evropskou kosmonautiku na velkoformátových barevných snímcích, na modelech ze soukromých sbírek i prostřednictvím originálních exponátů z kosmického letu Vladimíra Remka zapůjčených Vojenským historickým ústavem Praha.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1 a 2/2008

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici interagujících galaxií NGC 5216/5218, Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího času na dalekohledu Jana Šindela. V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
Petr Kubala Kosmonautika

Lunární motokára

Lunární rover Krab
Lunární rover Krab
Přípravy návratu člověka na Měsíc jsou již v plném proudu, i když ještě potrvá minimálně deset až dvanáct let, než se noha člověka opět dotkne povrchu našeho kosmického souputníka. Přesto americké plány pro návrat na Měsíc již mají konkrétní obrysy, které zřejmě radikálně nezmění ani budoucí americký prezident. Vývoj nových nosných raket Ares i kosmické lodi Orion již začal. Nyní přichází NASA s konceptem lunárního vozidla.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »