V sobotu 27. dubna 2019 v 15 hodin se na observatoři v Ondřejově uskuteční slavnostní odhalení desky k pojmenování 65 cm dalekohledu po jeho konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. (1932 - 2018). Desku odhalí ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas spolu s docentem Markem Wolfem z Astronomického ústavu UK. K jejich proslovům se přidá také Dr. Jiří Grygar.
Hnědí trpaslíci zaplňují „mezeru“ mezi hvězdami a mnohem menšími planetami, což jsou dva velmi odlišné typy astronomických objektů. Ale jak vznikají, není zatím zcela vysvětleno. Astronomové z univerzity v Heidelbergu možná nyní budou schopni odpovědět na tuto otázku. Zjistili, že kolem hvězdy v souhvězdí Hadonoše obíhají dva hnědí trpaslíci, kteří se nejspíše zformovali společně s hvězdami uvnitř plynného prachového disku – tedy stejným způsobem jako planety. Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Přechod Ganymeda a jeho stínu nastává v úterý 23. dubna nad ránem. Skvrny na Slunci opět mizí. Na ISS dorazila zásobovací loď Cygnus. Další společnost testuje motorické přistání se znovupoužitelnou raketou. Test Crew Dragonu skončil havárií. Před 50 lety spadly meteority v Irsku i do obchodního centra a před 245 lety se narodil Francis Baily.
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
Subaru … nu nejsme sice nyní v automobilovém průmyslu, ale japonské Subaru opravdu představuje šest hvězdiček, které se dostaly do loga známé automobilky. Ovšem i japonský teleskop na Havajských ostrovech se zrcadlem o průměru 8,3 metru získal stejné jméno. Obojí má stejný zdroj - otevřenou hvězdokupu s astronomickým označením M 45 či krásnějšími jmény Plejády, Kuřátka, Sedm sester či Slepice. Dokonce i pro kruté a bojovné Vikingy, stejně jako pro naše prababičky, byť méně bojovné, představovala tato úžasná hvězdokupa „kuřátka“.
„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.
Astronomové používající k pozorování dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC) objevili objekt o velikosti málo hmotné planetky v prachoplynném disku kolem hvězdy s označením SDSS J122859.93+104032.9, což je bílý trpaslík nacházející se ve vzdálenosti přibližně 410 světelných roků od Země, v souhvězdí Panny. Astronomové zvažují, že se může jednat o zbytek jádra kamenné planety velikosti Země či Marsu, jejíž vnější vrstvy již byly odtrženy.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 24. - 31. srpna 2019.
Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Přehled událostí na obloze od 15. 4. do 21. 4. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Slunce stále zdobí větší skvrna. Astronomové publikovali první snímek černé díry, který zároveň potvrzuje teorii. Izraelská sonda Beresheet sice nezvládla přistání, ale úspěch podnítil plány na misi nové sondy. Falcon Heavy vykonal perfektní první komerční start. ESA přiblížila možnosti dalšího postupu krtka sondy InSight. Před pěti roky skončila dopadem na Měsíc mise sondy LADEE.
EHT (Event Horizon Telescope) - skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi - byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé díry. 10. dubna, v několika dohromady koordinovaných tiskových konferencích, vědci EHT ukázali první přímý vizuální důkaz supermasivní černé díry a jejího stínu.
Už brzy se nám můžou rozbít všechny hračky, které máme na nízké oběžné dráze včetně našeho drahého Hubblova teleskopu. Problém vesmírného smetí 500 km nad našimi hlavami se rozhodně nebude v nejbližších letech zmenšovat, ba naopak. Brzy by mohla stačit jediná srážka družic k tomu, aby došlo k orbitálnímu armagedonu.
Chtělo by se říci, že dění v celém vesmíru řídí všeobjímající gravitace. To je jistě pravda. Některá pozorování však přinášejí nezvratné důkazy, že pouhé gravitační působení látky, kterou vidíme, některé vlastnosti pozorovaného vesmíru nevysvětlují správně. Odborníci se rozdělili do dvou nestejně zastoupených proudů – jedni předpokládají, že nesoulad lze vysvětlit dodáním hmoty, která není vidět, druzí říkají, že je třeba změnit zákon gravitace.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
U příležitosti konání 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (11. a 12. října 2019) Česká astronomická společnost již po osmnácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2019.
Magnetické pole Slunce v oblasti slunečních erupcí je 10× silnější, než astronomové doposud předpokládali. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných na Queen's University Belfast a Aberystwyth University. Nový objev učinil David Kuridze, odborný pracovník na Aberystwyth University. Kuridze zahájil výzkum na Queen's University Belfast a dokončil jej, když v roce 2017 přešel na Aberystwyth University. Je předním odborníkem na využití pozemních dalekohledů ke studiu sluneční koróny – jasné světelné záře kolem Slunce během úplného zatmění.
Právě vychází Astropis 116, který nás přivádí do roku 2019, kdy slavíme 25 let tohoto časopisu. Tomuto výročí se hned v úvodníku věnuje šéfredaktor Vladimír Kopecký Jr. Dva články se týkají populárního tématu exoplanet – Petr Kabáth pokračuje ve svém miniseriálu o jejich objevování, v němž se tentokrát věnuje hledání z povrchu Země. David Ondřich pak navazuje shrnutím právě ukončené vesmírné mise Kepler (sonda byla vypnuta 15. 11. 2018). Aktuální téma přináší i Václav Laifr, který se věnuje úspěchu čínské kosmonautiky – měkkému přistání sondy Chang’e 4 na odvrácené straně Měsíce a vyjížďce lunochodu Yutu 2 po měsíčním povrchu.
Tolik nadšení z jedné sluneční skvrny, to by normálně bylo až pobuřující. Ale v době minima aktivity je potěšitelné, že aktivní oblast, která zapadla před 14 dny, a kde bylo několik pěkných skvrn, se nyní vrací zpoza odvrácené strany a ukazuje nám stále pěknou skvrnu, asi třikrát větší, než naše Země. Za její zmizení i návrat může rotace Slunce. Trvá přibližně 28 dní, než se otočí kolem dokola. Ale v různých šířkách je to různě dlouho.
Přehled událostí na obloze od 8. 4. do 14. 4. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, projde těsně pod Jesličkami a bude i pár zákrytů. Večer je vidět Mars mezi Plejádami a Hyádami. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Na viditelnou polokouli Slunce se vrátila skvrna. Ohlédneme se za kosmoudálostmi minulého týdne, především se toho dělo hodně ve čtvrtek. Tento týden bude s napětím očekáván start Falconu Heavy a přistání Beresheet na Měsíci. Před 60 lety byla vybrána sedmička astronautů Mercury a před 55 lety začal program Gemini. Před 390 lety se narodil Ch. Huygens a před 140 lety B. Schmidt.
Astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. pracuje v pražské části Astronomického ústavu AV. Jeho specializací je mimo jiné spektrum hvězd a my se o tomto oboru budeme bavit právě v našem pořadu.
Jak vzniká spektrum? Čím detekujeme spektra hvězd? Co vše z nich lze vyzkoumat? V čem se liší horké od studených hvězd?
Soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, má své dva vítěze za rok 2018. Tito ocenění získávají prestižní cenu České astronomické společnosti „Cena Jindřicha Zemana“ a „Cena Jindřicha Zemana junior“. Cena jim bude předána v neděli 7. dubna 2019 v 10:50 na setkání České astronomické společnosti v pražském planetáriu.
Program v odkaze, novináři mají přístup volný.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
