Pan Luboš Perek v roce 2013 Autor: WikipediaVelikán české astronomie Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. se narodil 26. července 1919 v Praze v domě U Slunce, což pro jeho budoucí dráhu astronoma bylo nejspíš předznamenáním. Pocházel z právnické rodiny, pročež se víceméně automaticky předpokládalo, že bude v tradici pokračovat, ale studenta Perka to od dětství táhlo k astronomii, takže se rozhodl studovat matematiku na Přírodovědecké fakultě UK
Upoutávka na oslavu Autor: Juraj Míček
V sobotu 26. 7. 2014 se letadlová loď USS Hornet (CV-12/CVS-12), která kotví v Sanfranciské zátoce, v Alamedě, promění v místo oslav 45. výročí přistání prvních lidí na Měsíci a též připomene (dnes už jako plovoucí muzeum), že 24. 7. 1969 se postarala o zajištění přistání navrátivších se astronautů. Této akce se zúčastní i Buzz Aldrin - jak je vidět na upoutávce - „jeden z prvních dvou mužů na Měsíci“.
Rover Jutu na Měsíci, jak jej 21. prosince minulého roku vyfotila jeho mateřská sonda Autor: Čínská Akademie vědČas pádí neúprosně kupředu, a zatímco oči fanoušků meziplanetární kosmonautiky se teď upírají hlavně k evropské sondě Rosetta a jejím posledním asi čtyřem tisícům zbývajícím kilometrům k cílové kometě, na povrchu Měsíce stále žije a pracuje čínský rover Jutu, či známěji Nefritový králík (byť se už skoro půl roku nehnul z místa). Čínská média v těchto dnech přišla s novinkami o příčině poškození vozítka.
Van Allen Autor: NASAJednou z velkých, nezodpovězených otázek pro vědce stále zůstává, co vytváří dva gigantické koláče radiace obklopující Zemi, které nazýváme Van Allenovy radiační pásy. Tyto pásy jsou oblastí v okolí planety, ve které se shromažďují energeticky nabité částice pocházející ze slunečního větru, které zachycuje magnetické pole Země. Nazývají se podle objevitele vnitřního pásu, profesora Van Allena – později byl také objeven i vnější pás.
Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.
Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.
Gum15 Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2014): Málo známý oblak plynu a prachu nazývaný Gum 15 je místem zrození a zároveň domovem horkých mladých hvězd. Je krásné a hrozivé zároveň, jak tyto hvězdy formují vzhled mateřské mlhoviny a také, jak postupně dospívají, způsobí i její zánik.
Red sprites 7.6.2011 Autor: Martin PopekČervení skřítci jsou atmosférické výboje v mezosféře s životnosti na časové škále desítek až stovek milisekund. Červené přízraky se obvykle objeví po výboji blesku s kladným nábojem (CG+) a vysokou proudovou amplitudou. V této práci jsou zkoumány meteorologické parametry Sprites produkujících letních bouřek nad střední Evropou. A cílem je vrhnout trochu světla na podmínky, které mohou charakterizovat období výskytu těchto nadoblačných blesků, odborně označovaných jako Red sprites. Pomocí map bleskové aktivity, horní výšky oblačnosti, teploty a radarové odrazivosti byly analyzovány čtyři bouřkové MCS systémy, které byly v oblasti kolem a nad Maďarskem v roce 2007, 2010, 2011 a 2012. Výskyt Červených skřítků nad těmito bouřemi byl opticky pozorován z Maďarska a České republiky. Výsledky podporují důležitost stratiformních mraků v oblasti bouřkových jader, a to z hlediska tvorby tohoto druhu mezosférických blesků.
Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
projekt Věda a technika Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vás zve na přeshraniční Letní školu vědy a techniky, která se koná ve dnech 22. až 26. července 2014 v areálu hvězdárny. Zajímavá pětidenní akce je určena žákům 8. a 9. tříd ZŠ a studentům škol středních, ale také případným zájemcům z řad pedagogických pracovníků či pracovníků vzdělávacích institucí. Velký důraz bude kladen na praktickou a samostatnou činnost účastníků. Akce je pořádána v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji.
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDASonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.
představa vzniku prachu v okolí supernovy - eso1421 Autor: ESO/M. KornmesserNová pozorování odhalila jakým způsobem probíhá formování hvězdného prachu v okolí supernovy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2014): Tým astronomů sledoval v přímém přenosu vznik hvězdného prachu – jako následek výbuchu supernovy. Poprvé se jim tak podařilo ukázat, že tvorba kosmického prachu probíhá ve dvou fázích – začíná krátce po samotné explozi, ale trvá po mnoho následujících let. K analýze světla přicházejícího ze supernovy SN 2010jl ve fázi slábnutí astronomové použili dalekohled ESO/VLT, který pracuje v severním Chile. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature 9. července 2014.
Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 14. 7. do 20. 7.
Měsíc je po úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě a nyní je u ní také Merkur. Aktivita Slunce se snížila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. července ve 23:00 SELČ.
Start rakety Antares s lodí Cygnus 13. 7. 2014 Autor: NASAV neděli 13. července 2014 v 18:52:14 našeho času z ostrova Wallops ve Virginii vzlétla raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici a tím zahájila druhou z osmi dodávek nákladu, za které dostane firma Orbital Sciences Corp. skoro dvě miliardy dolarů. Náš přenos začal v 18:15!
Světelný most přes sluneční póru, vlevo ve viditelném záření, uprostřed ve spektrální čáře záření vápníku a vpravo energetický tok nesený zvukovými vlnami do chromosféry. Červený čtverec vyznačuje kontrolní oblast klidného Slunce. Autor: Astronomický ústav AV ČRVědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., ze dne 11. 7. 2014
Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of NantesVědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.
Spektra studovaných hvězd v galaxii M 31. Autor: Observatoř OndřejovMichaela Kraus se svými spolupracovníky objevila první nadobry třídy B[e] v blízké galaxii v Andromedě, mezi astronomy známé jako M31. Objev se podařil na základě spektroskopických pozorování přístrojem GNIRS (Gemini Near-Infrared Spectrograph) připojeným k osmimetrovému dalekohledu Gemini Sever.
CEMENT FOV 2010 Autor: Jakub KoukalV minulém článku jsme vás informovali o databázi drah meteoroidů EDMOND, o jejím počátku, použité technice a cílech této databáze. Zmínili jsme také zahájení spolupráce mezi jednotlivými národními sítěmi v červenci 2009 (výsledkem byla první dráha meteoroidu výměnou dat mezi stanicí Bratislava-Cukrová a AGO v Modre) a první seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů, který se konal v září 2009 na AGO FMFI UK Modre na Slovensku.
V dnešním pokračování našeho malého seriálu se podíváme na další etapu vývoje tohoto projektu a databáze. Soustředíme se na období let 2010 až 2011.
Aktivní oblast 2082 Autor: Maxim Usatov
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2014 obdržel snímek
„Aktivní oblast 2082“, jehož autorem je Maxim Usatov.
Skvrny mohou být různé. Můžeme je nalézt na tričku, slavnostní košili i na kravatě. Jsou sladké, voňavé či nelibě vonící. Někdo má skvrny na duši, jiné nalezneme na silnici či chodníku. Takových skvrn je prostě plná Země.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko z paluby sondy Rosetta 28. června. Autor: ESAV neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
