Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU se zabýval dlouhodobým monitoringem dvou zástupců zvláštní třídy kataklyzmických proměnných, tzv. propellerů (česky zřejmě „vrtulí“). Na datech z přehlídek oblohy ukazuje, že v těchto systémech dochází k aktivitě a vzplanutím, které souvisejí s přenosem hmoty mezi složkami systému a interakcí přenášené hmoty s rotujícími magnetosférami bílých trpaslíků.
Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského slunečního dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.
V závěrečném čísle roku 2020 se dočkáte druhého dílu shrnutí událostí roku 2019 v astronomii z pera tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Aktuálnímu tématu se věnuje Jiří Podolský, který ve svém článku komentuje Nobelovu cenu za fyziku za rok 2020, jež byla udělena za studium černých děr. Petr Kabáth představí velký úspěch AV ČR, protože její tým vede mezinárodní vývoj spektrografu PLATOSpec pro vesmírnou misi PLATO, jejíž cílem je výzkum exoplanet. Tři sta let od narození astronoma Maxmiliána Rudolfa Hella připomene svým článkem Ladislav Druga. Václav Pavlík pak pokračuje v seriálu o fyzice, vzniku, vývoji a modelování hvězdokup.
Astronomové využívající data z Hubbleova vesmírného teleskopu HST nalezli důkazy přítomnosti několika desítek černých děr hvězdné velikosti, schovávajících se v kolabujícím jádru kulové hvězdokupy NGC 6397, v jedné z nejbližších kulových hvězdokup vzhledem k Zemi. Hvězdokupa NGC 6397 je od Země vzdálená 7 800 světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Oltáře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 2. do 28. 2. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer je dobře vidět pouze Mars. Venuše je nyní vidět alespoň v koronografu SOHO. Skvělý úspěch zaznamenala americká kosmonautika, když přistála úspěšně na Marsu už s pátým vozítkem v řadě.
Planetka s přezdívkou „Farfarout“ a s oficiálním předběžným označením 2018 AG37 má potvrzenou velmi protáhlou oběžnou dráhu, na které se dostává do vzdálenosti 175 AU (astronomických jednotek) v době, kdy je nejdále od Slunce. Na druhé straně se dostává dovnitř dráhy planety Neptun, a to na vzdálenost 27 AU, když je Slunci nejblíže. Jeho průměrná vzdálenost od Slunce je 132 AU; pro porovnání: Pluto obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 39 AU. Těleso označené 2018 AG37 obdrží oficiální pojmenování – podobně jako Sedna a další podobné objekty – později, až budou v průběhu příštích několika roků jejich dráhy lépe určeny.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.
Ve čtvrtek 18. února v podvečer můžete sledovat komentovaný přenos od planety Mars. V té době zde přistane, nebo se také možná rozbije na padrť, sonda Perseverance. V případě úspěšného manévru bude pátrat po stopách živých organismů a také sbírat vzorky hornin, které v budoucnosti přivezeme do pozemských laboratoří. Na YouTube Hvězdárny a planetária Brno budou vašimi průvodci Tomáš Přibyl a Dušan Majer.
Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 272 z 16. 2. 2021
Pomocí kamery Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco o průměru 4 metry, který je vybudován na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory, byl pořízen působivý detailní snímek spirální galaxie s příčkou s označením Messier 83 (zkráceně M83). Nádherný snímek zachycuje galaxii, která je od nás vzdálená 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Hydry. Její spirální ramena jsou lemována tmavými liniemi prachu a jsou doslova „posypána“ načervenalými oblaky plynného vodíku, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty Falconu 9 se Starlinky a dva starty nákladních lodí k ISS. Před 35 lety byl vypuštěn první modul orbitální stanice Mir.
12. února je tomu 101 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, zakladatele Hvězdárny v Úpici. I když již pan Mlejnek není delší dobu mezi námi, jeho osobnost je stále živá. A to nejen na úpické hvězdárně, kterou založil a byl i jejím prvním ředitelem, ale zejména v srdcích mnoha astronomů i neastronomů této země. Mnozí z nich totiž prošli legendárními "Letními astronomickými expedicemi v Úpici". Někteří jim říkali pouze "expedice", jiní dokonce pouze "expa". Ale pro všechny bylo takovým malým zaklínadlem: "... jedeš letos do Úpice na expedici?...". Ano, muž mnoha tváří a ještě více zásluh - pan Vladimír Mlejnek.
Vnitřní terestrické planety se vytvořily nejdříve, zdědily podstatné množství radioaktivního hliníku 26Al a tudíž se roztavily, vytvořily železné jádro a velmi rychle se zbavily plynu v podobě velkého množství jejich prvotních těkavých látek. Planety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy zahájily akreci později a kromě toho s menším množstvím radiogenního ohřevu, a proto si udržely převahu zpočátku jimi soustředěných těkavých látek.
Osa zemského tělesa nesměřuje vůči vzdálenému referenčnímu systému ani vůči zemskému tělesu stále ve stejném směru. Vykonává množství pohybů. Některé z těchto pohybů jsou periodické, jiné ne. Jan Vondrák a Cyril Ron z ASU studovali důležitost vlivu některých excitačních mechanismů, které se na změně rotační osy podílejí.
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm se začaly objevovat ve větší míře. Hvězdárny však byly většinu roku uzavřeny a s nimi i dalekohledy v kopulích, kterými by návštěvníci mohli obdivovat krásu pohledu třeba právě na planety. Ti pak zůstali odkázáni na dalekohledy, které se tu a tam objevují i v domácnostech a možná je ani nenapadlo otočit je k obloze, aby se na tyto oběžnice podívali, byť přístrojem menším.
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Spojené arabské emiráty vyslaly sondu Hope, Čína Tianwen-1 a USA Perseverance.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 271 z 8. 2. 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a 10. 2. také čínská sonda Tianwen-1. Z úspěšných a neúspěšných startů raket v minulém týdnu asi nejvíce pozornosti sklidil prototyp Starship SN9, který správně vzlétl, ale havaroval při přistání. I v tomto týdnu nelze vyloučit dva starty Falconu 9 s družicemi Starlink. Před 60 lety startovala Veněra 1, první sonda, která sice cestou selhala, ale minula jako první jinou planetu. Před 20 lety dosedla na povrch planetky Eros sonda NEAR-Shoemaker a před deseti lety proletěla kolem komety Tempel-1 sonda Stardust.
Blíží se léto a s ním i 63. letní astronomická expedice v Úpici. Ano, již více než 60 let se v areálu podkrkonošské hvězdárny nad městečkem Úpice bude konat letní soustředění mladých astronomů a zájemců o tento krásný koníček. Pokud si myslíte, že o astronomii víte málo, nebo i téměř vůbec nic tak neváhejte a ozvěte se.
Letošní rok měl být posledním, kdy si přetočíme hodinové ručičky do „letní“ nebo „zimní“ varianty. Přestože odborníci napříč Evropou mají jasno a již dávno vyřkli, aby obyvatelé většiny států Evropské unie měli na svých hodinkách trvale středoevropský pásmový čas (nesprávně označovaný jako zimní), evropští poslanci finální směrnici zatím, i kvůli koronakrizi, neodhlasovali. Výsledek? Rok 2021 nakonec nebude posledním, kdy si v březnu a v říjnu budeme muset zvykat na vstávání o hodinu „dříve“ nebo „později“. Potvrdili to i účastníci semináře s názvem Středoevropský, letní nebo střídavý čas?, který na Hromnice – tedy 2. února 2021 – organizoval Výbor pro záležitosti EU Senátu Parlamentu České republiky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
