Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně nabízí v roce 2003 pozorovací čas dalekohledu v Brně na Kraví hoře.Jedná se o zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 40 cm, ohniskové vzdálenosti 1,75 metru, který je vybavený CCD kamerou ST-7 se standardními fotometrickými filtry Kron-Cousinova systému. Jeho provoz je prakticky automatizovaný a lze ho ovládat i na dálku. Zájemci se mohou ucházet o část pozorovacích nocí na období od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2004.
 |
Přestože by člověk mohl za dobrých podmínek pouhým okem pozorovat asi tři a půl tisíce hvězd, lze spatřit na noční obloze velkoměsta sotva čtyři sta. Není vyloučeno, že nad městy jednou "zhasne" i poslední z nich. Příčinou je stále větší množství umělého světla. Pojem světelného znečištění patří do lidského slovníku již mnoho desítek roků. V posledních deseti letech patří v některých zemích už i do slovníku zákonodárců.
psáno pro časopis Třetí pól - časopis pro studenty
 |
| Vzájemný pohyb složek T Tau Zdroj: Nature |
Po vykreslení vzájemného pohybu hvězd v systému T Tauri (souhvězdí Býk) došli astronomové k překvapivému závěru. Jedna hvězda je "vystřelena" z tohoto systému. Jde o první pozorování takového chování. Tímto způsobem možná vznikly některé velmi slabé, osamocené hvězdy.
 |
Na počátku letošního roku byl oznámen objev v současnosti nejvzdálenější a "nejrychlejší" planety. Navíc byla objevena metodou, které již málokdo věřil. OGLE-TR-56b je od Země vzdálena 5 000 světelných let směrem k jádru Galaxie jinými slovy je 20krát dále než předchozí "rekordman". Rok na této planetě trvá pohých 29 hodin!
 |
| C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) |
Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.
 |
 |
Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice
 |
| Prstenec obklopující Galaxii |
 |
| vlna na Slunci |
V sobotu 11. ledna vynese raketa Delta II satelit CHIPS (Cosmic Hot Interstellar Plasma Spectrometer). Ten bude zkoumat mezihvězdný prach a plyn - "stavební součástky" hvězd a planet.
Technologie vyvíjené v rámci vesmírného programu ESA jsou postupně uváděny do praktického života na Zemi. Příklady mohou být navigační zařízení pro slepce, nebo chlazení pro posádky rallye Paříž-Dakar. Posledně jmenovaný příklad sice není aplikace v běžném životě, ale jedná se o test technologií, které se mohou v budoucnu prosadit v běžné výrobě.
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.
Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.
Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.
 |
| Vnitřek lodi Shenzhou IV s testovacími figurínami taikonatů |
V druhé polovině roku by měla odstartovat první čínská vesmírná loď. s kosmonautem na palubě. Přislíbila to ve čtvrtek oficiální čínská média s odvoláním na tamní odborníky. Čína by se tak stala třetí zemí světa schopnou vyslat člověka do kosmu.
Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.
Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
