Sluneční soustava Autor: GSUspořádání naší sluneční soustavy zná každý, učí se ho už děti ve škole. Jak vypadá okolí naší planety, zná díky obrázkům z Hublleova vesmírného dalekohledu a Internetu také téměř každý. Jsou však i další planetární systémy kolem vzdálených hvězd stejné či podobné tomu našemu? Nebo jsme ve vesmíru spíše výjimka?
Fotografie cílové komety, pořízená kamerou na Rosettě v neděli 3. srpna 2014. Dobře je zde patrné dvojité jádro objektu. Autor: ESAPo více než deseti letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stane ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – na ní přistane! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014
Perseidy Autor: Jakub KoukalPo roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12. na 13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a čtvrtou ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.
Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Název roje je odvozen od souhvězdí Perseus, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky její rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.
protoplanetární disky kolem složek mladé dvojhvězdy HK Tauri - eso1423 Autor: R. Hurt (NASA/JPL-Caltech/IPAC) Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků ve dvojhvězdném systému. Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplanety – na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě – mají protáhlé dráhy s velkým sklonem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Je nádherná, jasná noc, hviezdy sú viditeľné až obzoru, vychádzajú priamo z mora, ktoré je sčerené len slabým vánkom. Nad východným obzorom obloha už zosvetlieva, začína hrať teplejšími farbami. Svitá.
pietní akt Autor: Pavel Štys2. 8. 2014 tomu bylo přesně na den 160 roků od narození legendárního pardubického průkopníka sportu, techniky a zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Den doslova neplněný připomínkou baronova jubilea, jsme započali na pardubickém hlavním hřbitově, kde proběhla krátká ceremonie a uctění památky barona Krause za přítomnosti nejbližších příbuzných rodiny Krasových zastoupených paní Evou Máchovou a panem Viktorem Máchou a mnohými významnými hosty z řad kulturních institucí jako je Krajská Knihovna v Pardubicích či Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice a občanských sdružení a spolků jako je Klub přátel Pardubicka či Astronomická společnost Pardubice. Pozvání rovněž přijali zástupci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové a Hvězdárny v Úpici.
Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.
Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.
M 101 a trpasličí galaxie v okolí Autor: Allison Merritt et al. Astronomové sestavili z jednotlivých teleobjektivů “teleskop Dragonfly”, kterým mohou zkoumat větší kus oblohy najednou. Nedávno s ním například objevili sedm trpasličích galaxií doprovázejících poměrně blízkou spirální galaxii M 101 ve Velké medvědici.
Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta Autor: ESAAby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.
Artur Kraus Autor: Petr KomárekV sobotu 2. srpna od 10:00 hodin se uskuteční vzpomínkové setkání u hrobky barona Artura Krause. Bude tomu přesně na den 160 roků, co se v Pardubicích narodil jeden z nejzajímavějších rodáků tohoto města, zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a propagátor techniky a sportu - baron Artur Kraus. Na programu je návštěva hrobky Artura Krase, slavnostní vydání jeho bibliografie v Krajské knihovně nebo mimořádné pozorování oblohy z pardubické hvězdárny.
Slupková galaxie NGC3923 s dobře viditelnou sadou obloukových slupek. Autor: David Malin, Australian Astronomical Observatory.Dnes je nejuznávanější teorií popisující pohyb kosmických těles obecná teorie relativity, jejímž speciálním případem je klasická newtonovská dynamika tak, jak se ji učí i studenti středních škol. Klasická dynamika však nesprávně vysvětluje např. rotační křivky galaxií, tedy závislost průměrné rychlosti rotace galaxie na vzdálenosti od jejího středu. Nesoulad je nejčastěji vysvětlován přítomností skryté látky (temné hmoty). Nesoulad mezi pozorováním a předpovědí lze alternativně vysvětlit i tím, že popis newtonovskou mechanikou není správný, vznikla modifikovaná newtonovská dynamika (MOND). Michal Bílek a jeho kolegové z AsÚ vysvětlili na základě aplikace MOND strukturu slupkové galaxie NGC3923 a navíc učinili předpověď, na jejímž základě lze hypotetickou platnost MOND přímo otestovat.
otevřená hvězdokupa NGC 3293 - eso1422 Autor: ESO/G. BeccariTisková zpráva Evropské jižní observatoře (022/2014): Na tomto působivém snímku, který byl pořízen na observatoři ESO/La Silla v Chile, se na pozadí oblaků zářícího plynu a temných prachových pásů choulí mladé hvězdy jedna ke druhé. Hvězdokupa známá pod označením NGC 3293 mohla ještě před nějakými deseti miliony lety být pouhým oblakem plynu a prachu. Jakmile se však začaly vytvářet první hvězdy, stalo se oblaku seskupení jasných stálic, jaké pozorujeme dnes. Hvězdokupy, jako je tato, jsou pro astronomy kosmickými laboratořemi, které umožňují dozvědět se více o vývoji hvězd.
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen Autor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.
Pan Luboš Perek v roce 2013 Autor: WikipediaVelikán české astronomie Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. se narodil 26. července 1919 v Praze v domě U Slunce, což pro jeho budoucí dráhu astronoma bylo nejspíš předznamenáním. Pocházel z právnické rodiny, pročež se víceméně automaticky předpokládalo, že bude v tradici pokračovat, ale studenta Perka to od dětství táhlo k astronomii, takže se rozhodl studovat matematiku na Přírodovědecké fakultě UK
Upoutávka na oslavu Autor: Juraj Míček
V sobotu 26. 7. 2014 se letadlová loď USS Hornet (CV-12/CVS-12), která kotví v Sanfranciské zátoce, v Alamedě, promění v místo oslav 45. výročí přistání prvních lidí na Měsíci a též připomene (dnes už jako plovoucí muzeum), že 24. 7. 1969 se postarala o zajištění přistání navrátivších se astronautů. Této akce se zúčastní i Buzz Aldrin - jak je vidět na upoutávce - „jeden z prvních dvou mužů na Měsíci“.
Rover Jutu na Měsíci, jak jej 21. prosince minulého roku vyfotila jeho mateřská sonda Autor: Čínská Akademie vědČas pádí neúprosně kupředu, a zatímco oči fanoušků meziplanetární kosmonautiky se teď upírají hlavně k evropské sondě Rosetta a jejím posledním asi čtyřem tisícům zbývajícím kilometrům k cílové kometě, na povrchu Měsíce stále žije a pracuje čínský rover Jutu, či známěji Nefritový králík (byť se už skoro půl roku nehnul z místa). Čínská média v těchto dnech přišla s novinkami o příčině poškození vozítka.
Van Allen Autor: NASAJednou z velkých, nezodpovězených otázek pro vědce stále zůstává, co vytváří dva gigantické koláče radiace obklopující Zemi, které nazýváme Van Allenovy radiační pásy. Tyto pásy jsou oblastí v okolí planety, ve které se shromažďují energeticky nabité částice pocházející ze slunečního větru, které zachycuje magnetické pole Země. Nazývají se podle objevitele vnitřního pásu, profesora Van Allena – později byl také objeven i vnější pás.
Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.
Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
