Hayabusa 2 – odběr vzorků z asteroidu
Autor: JAXA
Autor: JAXA
Autor: Martin Gembec
Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.
Autor: HaP Brno.
Autor: http://www.spacefacts.de/more/cosmonauts/page/english/rukavishnikov_nikolai.htm
Autor: Zp ČAS.
Autor: ČAS.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 174 z 2. 10. 2012
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (039/2012): Astronomové pracující s dalekohledem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili neočekávanou spirální strukturu obklopující starou hvězdu R Sculptoris. Je to vůbec poprvé, co se podařilo najít podobný útvar spojený s vnější sférickou obálkou u hvězdy ve fázi rudého obra. Poprvé mají astronomové také možnost získat informace o takovéto spirále ve třech rozměrech. Neobvyklý útvar pravděpodobně vznikl působením neviditelného průvodce, který kolem rudého obra obíhá. Tato práce je jedna z prvních, která byla zveřejněna na základě dat získaných přístrojem ALMA ve fázi počátečního vědeckého využití (Early Science phase). Článek byl zveřejněn v odborném časopise Nature.
Autor: TV NASA
Od 15:03 SELČ je Dragon pevnou součástí ISS.
Autor: ESO/B. Bailleul
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2012): Dne 5. října 2012 oslavila Evropská jižní observatoř ESO 50 let od podepsání své zakládající smlouvy. Za uplynulé půlstoletí se tato organizace stala nejproduktivnější pozemní astronomickou observatoří na světě. V den oslav poprvé v historii pozorovaly přístroje ESO objekt vybraný širokou veřejností. Vítěz soutěže konané u příležitosti tohoto výročí tak mohl zamířit dalekohled VLT na cíl, směrem k mlhovině Thorova helma. Tato pozorování byla živě přenášena přes internet. Aby společně oslavili toto výročí, organizuje ESO a její partneři celou řadu aktivit ve všech 15 členských státech.
Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.
Autor: FRAM
Autor: Martin Gembec
Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.
Autor: SpaceX
Autor: Miloš Hroch
„A přeci se točí“. Okřídlená věta, kterou měl pronést Galileo Galilei těsně po svém odvolání před inkvizičním soudem, se sice patrně nezakládá na pravdě, alespoň ne v té podobě, která se staletí traduje.
Autor: Foto: Archiv úpické hvězdárny.
Autor: ESO
Rok 2012 je rokem 50. výročí Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory - ESO), nejvýznamnější mezivládní astronomické organizace na světě. Již 50 let zkoumají evropští astronomové skrze nejvýkonnější teleskopy světa umístěné na náhorních plošinách v oblasti pouště Atacama v Chile světa bohatou a nádhernou jižní oblohu.
Autor: ESA
Autor: TV Noe
Autor: ESO
Tisková zpráva ESO ze 4. října 2012.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4